Od konce 2.světové války uplynulo dlouhých 69let. Poslední pamětníci té doby již odcházejí. Žijících válečných hrdinů, kteří prošli frontou, nebo koncentračními tábory, jsou dnes již jen hrstky. Nesmíme na tyto hrdiny zapomenout ani dnes po 69letech od konce války. Nesmíme dovolit, aby tito hrdinové národního odboje byli uráženi, aby jejich zásluhy byly ponižovány. Připomínáme se v květnu konec války v Evropě. Květnové dny jsou proto vítanou příležitostí si historii konce války připomenout. Mělo by to být i cílem českých medií, především České televize.
Zejména i proto, že jsme dnes svědky, jak poražení a viníci války zvedají hlavy. Není to dlouho, co hákový kříž zdobil dokonce paži britského prince Harryho. Je možno se ptát, jak je předkládána novodobá česká (československá) historie, dnešní mladé generaci. Kdo z nich má historickou znalost o mnichovské zradě a o následné okupaci československého pohraničí, o nacistických hrůzách v Terezíně, o vyvraždění obyvatel v Lidicích, v Ležácích, nebo o bojové cestě československé zahraniční armády. Kdo z mladé generace něco ví o jednání vítězné koalice na Jaltě, v Postupimi, atd. V poslední době je snahou některých politiků a jejich medií, změnit výsledky druhé světové války. Tedy z vítězů a obětí této války udělat viníky.
Česká televize je velmi často dlužna svému poslání, tedy objektivně informovat diváka. Nezkreslovat historii. Nedávno uvedený film „7dní hříchu“ na ČT1 je toho, ale smutným dokladem. Tento film do značné míry zkreslil konec války. Nebyl vyvážený, ani objektivní. Češi jsou v něm vykresleni jako ti, kteří vyvolali na konci války násilí proti pokojnému německému obyvatelstvu. Je jasné, že takové věci se stávaly, ale byly to činy, které byly i tehdy nelegitimní a byly i trestné. Byl konec války, lidé si vyřizovali mnohdy své účty. Bohužel tak to bývá na konci válek. Na šest let okupace se nedalo zapomenout. Německá armáda v posledních týdnech ustupovala Československem, za ní zůstala zpustošená země, povstalá Praha byla ničena, v lesích se pohybovaly zbytky německých vojsk, hořely i samoty v Beskydech. Tisíce mrtvých v posledních dnech války. To jen krátce k posledním dnům války.
Film byl veden jednostranným pohledem. Lidé neznalí historie snadno uvěří tomuto slepenému příběhu. To asi bylo cílem tohoto filmu uvedeného ČT.
Poslední titulek dokonce hovoří o "vyhnání německého obyvatelstva, včetně počtu vyhnaných....". Správný historický výraz zní " odsun německého obyvatelstva ". Slovo vyhnání používají sudetoněmecké organizace, není uvedeno ani v tzv. Deklaraci. ČT slovem "vyhnání" mění dějiny. Je přeci možno „otevřít historii“ a dočíst se, že odsun byl proveden na základě dohody vítězných mocností. Tedy USA, Británie a SSSR. Byl to ale i důsledek Mnichova a Protektorátu. Je třeba také důrazně připomenout, že přibližně 250.000 občanů Československa bylo za okupace popraveno, umučeno, či padlo při osvobození naší vlasti. To nezaznělo ve filmu. Ani připomenutí vyvraždění Lidic, Ležáků, Javoříčka...
Vlastenectví se dnes nehodí. Skuteční hrdinové proto stojí v koutě. Nesmí být nám lhostejné, jak je uměle vytvářena, tedy zkreslována novodobá česká historie.
Film ČT „7 dní hříchu“ takovým činem je.
Přemysl Votava
České národní sdružení
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz