Konec prvního kola EU-komedie s uprchlíky

Stan • 16. září 2015 •

Největším zdrojem uprchlíků do Německa není válkou rozvrácený Blízký východ (cca 70 tisíc žadatelů), ale země bývalé Jugoslávie a Albánie (cca 110 tisíc žadatelů).

V období od ledna do srpna 2015 požádalo o azyl v Německu celkem 256,938 osob. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku to představuje nárůst o 122 %. Celkem 57 024 osobám (37,4 %) bylo v tomto období přiznáno postavení uprchlíka. Mezi nimi bylo 1 471 osob, kterým byl udělen azyl podle čl. 16a Základního zákona. Hlavní země původu v tomto období, tj. do srpna 2015 jsou tyto.

Sýrie, Albánie, Kosovo, Srbsko, Irák, Afghánistán, Makedonie, Eritrea, Bosna a Hercegovina, Pákistán.

Předpokládejme, že všichni žadatelé uvedli správnou zemi původu, což mohou úřady nějak ověřit. Jiná věc je, zda struktura počtu žadatelů o azyl odpovídá struktuře osob, které ilegálně překročily německou hranici. Pokud vezmeme v potaz i tuto variantu, vychází nám úplně jiný mediální obraz, než ten, který nám prezentují korporátní média.

Kdo žádá v Německu o azyl

Výše uvedené statistiky najdete zde . Po sečtení žadatelů ze zemí bývalé Jugoslávie (Albánie, Kosovo, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie) vyjde zajímavý údaj. Největším zdrojem žádostí o azyl v Německa není válkou rozvrácený Blízký východ (cca 70 tisíc žadatelů), ale země bývalé Jugoslávie a Albánie (cca 110 tisíc žadatelů). Pak dlouho, dlouho nic a následuje cca 20 tisíc uprchlíků ze střední Asie a 6 tisíc z Eritrey. Přesto ve zprávách figurují převážně Syřané, Afghánci a obyvatelé severu Afriky, o „osvobozených“ Albáncích a Kosovanech je naprosté ticho po pěšině.

Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky učinil do konce srpna 152 777 rozhodnutí (v předchozím roce 78 688). Postavení uprchlíka bylo v tomto období přiznáno celkem 57 024 osobám (37,4 procent). Azyl byl udělen 1 471 osobě. Země původu uznaným uprchlíkům a azylantům nebyla ve zprávě uvedena.

BAMF vyřídil zhruba 15 000 žádostí z Kosova během dvou měsíců ve srovnatelné kampani, která už proběhla na jaře. Počet žadatelů o azyl poté klesl z 1 500 denně na něco přes 50.

Manfred Schmidt, ředitel BAMF řekl: „Je něco špatného na systému v situaci, při níž ze 180 tisíc příchodů celkem v první polovině roku 2015 bylo 82 tisíc jen ze samotného Balkánu, přičemž kladně vyřízených bylo pouze jedno až dvě promile.“

Azyl nebo statut uprchlíka není teď garantován žádnému z žadatelů, o nichž BAMF právě rozhodl. Získalo je jen jedno promile žadatelů. Federální a zemské orgány odsouhlasily navrácení žadatelů o azyl přímo z přijímacích středisek do jejich zemí původu, jakmile německý imigrační úřad (BAMF) zamítne jejich žádost. To platí zejména, pokud přicházejí ze zemí s velkým počtem příchodů a s velmi nízkou šancí na úspěch. BAMF upřednostňuje rozhodování u žadatelů z Balkánu tak, aby trvalo jen několik týdnů, a dává tím jasný signál do jejich zemí původu. Mnoho lidí přichází nalákáno falešnými sliby pašeráků lidí, že rychle dostanou práci, a potom odcházejí bez jakékoli vyhlídky poté, co je jejich žádost o azyl v Německu zamítnuta.

Z rozvráceného Kosova a Albánie se stává nová Sýrie

Nejde jen o rozbombardování Libye a Sýrie, ale také o důsledky války na Balkáně. Klíčovým problémem se nyní jeví vytvoření albánského Kosova fedrovaného především USA. Tento „stát“ se postupně stává ze sídla mafií i centrem evropského džihádu. Viz článek Dvakrát o ISIL z ruského tisku . Navíc se potvrzují fakta o šedé zóně smrti v Rumunsku a Bulharsku, kde jsou uprchlíci zabíjeni a nikdo o tom nemluví. Viz článek Why do so many refugees avoid Bulgaria? Jenže tyto země (Bulharsko, Rumunsko) jsou prozatím věrnými spojenci NATO a vzorně plní uložené protiruské úkoly. Proto je korporátní tisk nechává na pokoji, na rozdíl od „neposlušného“ Maďarska, které sleduje vlastní sebezáchovnou politiku.

Maďaři byli kritizováni za „zadržování“ uprchlíků v táborech, kde běžely procedury přijímání žadatelů o azyl v EU. Německo a Rakousko vzalo v mediálním cirkusu minulý týden několik tisíc uprchlíků bez jakéhokoliv řízení a obě země kritizovaly Maďarsko za nehumánní přístup k humanitárnímu problému. Maďaři tedy vlaky dopravují uprchlíky přímo na rakouské a německé hranice, které mezitím obě země uzavřely, protože mají humanitární problém, kterému Srbsko a Maďarsko čelí už půl roku bez zájmu médií. První kolo EU-komedie skončilo.

Ve druhém kole začne cvičení NATO v Maďarsku pod názvem Brave Warrior na konci září.

outsidermedia.cz