Konec Mnichova

5. srpna 1942

Dnes, jak víte, dostal jsem od ministra zahraničních věcí Edena oficiální dopis, v němž mi sdělil, že vláda anglická neuznává a nebude nikdy vázána vším tím, co se stalo v roce 1938 a 1939. Znamená to, že Mnichov pro Anglii neexistuje. Ve své odpovědi Edenovi poděkoval jsem Anglii za toto jasné vyjádření. Vzal jsem to oficiálně na vědomí a udělal definitivní tečku za touto hroznou kapitolou dějin našeho slavného, nevinného národa.

Před chvíli vrátil jsem se z Dolní sněmovny, kde Eden učinil prohlášení o výměně těchto dopisů. Sdělil stručně obsah svého dopisu mně a mé odpovědi jemu. Prohlášení jeho přijato bylo s hlučným a spontánním souhlasem. Mohu vám dnes prozraditi, že ode dne, kdy jsme byli Mnichovem zrazeni, byl jsem po prvé v anglickém parlamentě. Právníci by mohli říci: requiescat in pace. My to však říci nemůžeme, protože pro nás je Mnichov mrtvola příliš nechutná. Mnichov ovšem, pokud se nás týče, právně nikdy neexistoval a mravně a politicky nás nevázal. Všechny jeho následky musí býti odčiněny a budou odčiněny.

Komplikované jednání, které dnes bylo korunováno úspěchem, bylo za mé nepřítomnosti vedeno presidentem Benešem a dr Ripkou. Jim oběma patří naše vřelé díky. Na straně anglické ministerský předseda Churchill, Anthony Eden, velvyslanec anglický u naší vlády Nichols a náš starý přítel Lockhart pomáhali a pomohli. Jsem jim vděčen a vy a my jim to nezapomeneme.

Tak dnešním dnem končí všechny nejasnosti a filosofování o tak zv. druhé republice. Stalo se zcela zbytečným. Rád bych vám řekl svoje osobní stanovisko, aby také nikdy nemohlo vzniknout nějaké nedorozumění. Byl jsem naposled v Praze na sletě v roce 1938, tehdy republika naše naposled promluvila do světa ve své překrásné celistvosti. Tuto první republiku já representuji, žádnou jinou, a tato republika zasedne na mírové konferenci ochotna se dohodnout, ale nezvratně odhodlána hájit všechna svá suverénní práva a prerogativy, které měla v krásné dny sokolského sletu.

Já znám jen tehdejší hranice republiky. Toto stanovisko zastával jsem ode dne, kdy jsem se při podpisu Mnichova vzdal londýnského Vyslanectví, a dnešním dnem dostává se mně a nám všem plné satisfakce. President Beneš je naším presidentem, jak jím byl v roce 1938. Jeho politice se dnes také dostává ocenění, třebas on toho neměl zapotřebí. Právnická cvičení oné ne voňavé doby, t. zv. druhé republiky, nikdy smyslu neměla a ode dneška by byla více než nesmyslem.

Zahraniční ministr Eden ve své řeči vřele vzpomněl na vás doma a děkoval vám za vaši mužnou a statečnou resistenci skopčáckým vyvrhelům a oficiálně slíbil, že se bude s nimi účtovat. Odplata za Lidice bude naším thematem. Mohu vaším jménem zahraničního ministra Edena ubezpečit, že je to také vaše a naše stanovisko. Žádný pardon, žádné milosrdenství, žádné odpuštění. Československá republika z léta 1938 žije a bude žít na věky. Největší zásluhu o to máte vy a zase vám oddaně děkuji.

Dobrou noc!

*

Pouta mezi západem a východem se upevňují. Dne 12. srpna 1942 Churchill přiletěl do Moskvy. Porada mezi Stalinem a Churchillem byla stěžejní událostí tvořící se koalice Spojených národů.

Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 184-185

reprint vydání z roku 1948