Maya Lohniska
Přece není možné, abychom zapomněli, jak moc si hodně z nás přálo konec té předchozí vlády a teď bychom si ji měli naordinovat znovu? Má se těch dalších odhadovaných 100 tisíc lidí opravdu ocitnout jako bezdomovci na ulici? Kolik z nich bude těhotných a kolik osamělých živitelek? Do jakého lágru budou odkázáni duševně nemocní příště? Chceme dát zelenou byznysu s chudobou? Je možné to všechno nevidět? Těší se někdo na další zvýšení spotřebních daní? Nebo snad uvěřit předvolebním slibům těch, kteří považují všechny sociálně slabé za nemakačenka? Nebo snad Babišovi?
Na co by volič zapomínat neměl, je skutečnost, kolika handicapovaným se za vlády Petra Nečase zhoršily jejich životní podmínky, kolik živnostníků zkrachovalo, kolik zaměstnanců bylo propuštěno, kolik nezaměstnaných nemohlo sehnat práci, třebaže pracovat chtěli, kolik „sociálně slabých“ se ocitlo v ghettech na okraji společnosti, kolik rodičů-samoživitelů se ocitlo v bezvýchodné situaci, kolik důchodců si nemohlo pořídit ani nezbytné léky. Jenomže před tímto nebezpečím – tedy nebezpečím vyostřeného narušení sociálního smíru – nás ODS ani TOP09 varovat nebudou… (Pochopitelně ani mainstreamová média)
Nikdo v politice není andílek a tedy ani žádná strana není svatá, přesto dělení na pravici a levici je stále legitimní. Mediální masírku si můžeme naordinovat, nebo ne. Když už, tak hodnotit kritickým rozumem. Pokud pravice poskládá dost hlasů, máme pokračování minulé vlády. Komu to vyhovovalo, tak bude volit tam, kdo chce změnu v sociální oblasti, chce zajistit přístup všech ke vzdělání i lékařské péči, dokáže se přenést přes neoliberální myšlenku každý sám na sebe a za sebe k sociálnímu smíru, bude volit levici. Tak jednoduché to je.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz