Kdybychom vrátili čas

Je to již rok, kdy Angela Merkelová pozvala migranty do Německa a tvrdě útočila na ty státy, které se snažily dodržovat platné evropské normy a zákony. Nyní říká, že byla masou běženců zaskočena, a hořce lituje, že nemůže vrátit čas.

Vraťme tedy čas a podívejme se, co oné krizi z minulého roku vlastně předcházelo.

Otázkou migrace a uprchlíků se zabývá Evropská unie již v 90. letech. Tehdy šlo o dopady rozbití Jugoslávie a útoku NATO na Srbsko.

Následovalo zničení Iráku, které ovšem v Evropě žádnou seizmickou vlnu nevyvolalo. Ti, kdo přežili americkou snahu o demokratizaci země, skončili v uprchlických táborech na území sousedů.

Nicméně již v roce 2008 evropské dokumenty varovaly, že nezvládnutá migrace může způsobit řadu těžkostí, a doporučovaly zohlednit absorpční kapacity Evropy z hlediska trhu práce a bydlení, ale také zdravotnických, vzdělávacích a sociálních služeb.

Přes toto důrazné varování se řada evropských států zapojila v roce 2011 do rozbití režimu v Libyi a přivítala rozpoutání občanské války v Sýrii. Ani řadu let po katastrofě v Iráku neměl přitom nikdo žádný plán co se udělá, až režimy padnou.

Všichni pak byli zaskočeni, když se v letech 2011 až 2013 dala do pohybu první velká vlna uprchlíků. V těchto třech letech produkují evropské instituce hory dokumentů, ve kterých naléhavě varují, že když se migrace zvrtne v kalamitu, poškodí to sociální soudržnost a důvěru občanů v politiky. Angela Merkelová měla v té době patrně na čtení něco zajímavějšího.

Poté, co se Libye i Sýrie definitivně proměnily v základny teroristických bojůvek, začíná v létě 2014 zatím nejmasovější vlna migrace. Selhává agentura FRONTEX, selhává systém společné azylové politiky, selhává první poklus nadiktovat členským státům povinné kvóty.

Angela Merkelová tento kolaps celý rok pozoruje a 31. srpna 2015 rozšafně pronáší: „Zvládneme to“.

Nyní by tedy chtěla vrátit čas, neboť prý se už poučila.

Prof. Jan Keller

Přišlo e-mailem