Kdo potřebuje takovou Evropu?

Petr Iskenderov

 

Události posledních dní se silně dotýkaly Srbska. V první řadě maďarský ministr zahraničí Peter Siyyarto informoval o úmyslu vybudovat stěnu podél srbských hranic v délce 175 km a výšce 4 m, aby se zabránilo pronikání nelegálních migrantů. O přípravu projektu se osobně zajímá maďarský ministr vnitra Sándor Pintér. Premiér Orbán se ve zdůvodnění odvolal na zájmy EU. Podle něho Maďarsko stěnou „pomůže Evropě“, trpící pod přívalem nelegálů. Řekl: „Myslím, že je třeba ty lidi zastavovat, dokud se nacházejí ještě v Srbsku.“ Pro Bělehrad to byla studená sprcha. Předseda srbské vlády Vučič si vzal na pomoc zeměpis a uvedl, že jeho stát „nemůže mít vinu v problému migrantů“, neboť je jenom územím tranzitu. Podle jeho slov přicházejí běženci z Bulharska a z Řecka , kteréžto země jsou členy EU a je tedy potřeba veškeré záležitosti s migranty řešit s EU.

 

Z pohledu geografie má Vučič pravdu, pokud ovšem nepřicházejí ze Srbska do Maďarska také obyvatelé Kosova. Jenže dnes v EU nepovažují Srby za plnohodnotné partnery ve srovnání s Bulhary a Řeky. Vinu na tom nese především srbská vláda, která místo od místa předvádí loajalitu k Bruselu a krok za krokem opouští pozice národní bezpečnosti.

 

Alexandr Vučič se kvůli plánům Budapešti rozhořčoval a ministr zahraničí Dačič se hlasitě divil „věrolomnosti“ Evropské komise v otázkách plynu. Vychází totiž najevo, že se bruselští úředníci za zády Bělehradu domlouvají s Ruskem a snaží se jej přesvědčit, aby se transbalkánský plynovod stavěl s obejitím Srbska. Slibují za to přestat s námitkami proti ruskému projektu.

 

Čemu se Dačič diví? Srbská vláda přece touží po vyslyšení svých zájmů Bruselem. Evropané chtějí ruský plyn a kvůli tomu EU lavíruje a Bělehrad pro ni v tuto chvíli nemá význam. Srbská vláda by se nyní měla zamyslet.

 

Přední turecký list Yeni Safak uvedl: „Po vyhlášení Ruska o opuštění projektu Jižní proud a po počátku realizace Tureckého proudu se aréna mezinárodních energetických vztahů změnila na skutečnou šachovnici.“ Podle deníku nyní stabilizující úloha v systému těchto vztahů v regionu připadá Turecku.

 

Analytik dalšího tureckého listu Star Gazete Ardan Zentyurk píše: „EU se ukázala jako forma integrace, která nevznikla v důsledku společné vlny na kontinentu, ale byla vytvořena politickými elitami. Proto dospěla do současnosti nikoliv jako konstrukt, jehož existenci podmiňují politické požadavky národů EU, ale je útvarem kontrolovaným elitními kruhy trčícími v Bruselu a ve Štrasburku, které se postupně změnily na poručníky celého kontinentu.“

 

Nadřazený a zákulisní charakter EU neodpovídá přání jejích občanů. Její rozšíření, provedené za účelem upevnění politických hranic Západu pod vedením NATO zosnovala elita. Poslední summit G7 byl vydáním Boulevard Voltaire nazván „summit nemohoucnosti“. List uvádí: „Za půl století válek, do nichž Evropa zatáhla svět, ztratila panství i kolonie. Summit „sedmičky“ v Bavorsku za nepřítomnosti Ruska byl logickým ukončením procesu. Americký vítěz organizuje konec legrace v Evropě sjednocené nemohoucností. … Sedmička by ve skutečnosti měla být shromážděním ekonomicky nejrozvinutějších zemí, které mají největší HDP. Nepřítomnost Číny, Indie, Brazílie a dokonce Mexika a hloupé vyloučení Ruska svědčí o jiné realitě – je to klub západních satelitů USA (mezi ně patří i Japonsko). Sedmička se jeví jako uzavřený klub hlavních demokracií. Z tohoto pohledu je zábavné pozorovat předsedu Evropské rady, jehož strana nedávno prohrála prezidentské volby v Polsku a vedoucího Evropské komise, který byl neúspěšný ve svém malém vévodství. Je zajímavá koncepce demokracie, kdy lidi odstrkují kamsi stranou, aby mohli protlačovat hospodářské a sociální představy, které vládnoucí oligarchie považuje za jediné správné.“

 

Před pěti léty položil jeden z architektů „jednotné Evropy“, bývalý předseda Evropské komise Jacques Delors, otázku: Je pro evropskou mládež potřebná taková Evropa? Na tuto otázku dává jasnou odpověď rostoucí nezaměstnanost, stále masovější protest proti politice bruselské byrokracie a nárůst popularity stran a hnutí odmítajících EU. A je potřeba podobná Evropa Srbům, které chtějí nyní oddělit plotem?

 

Převzato z Fondsk.ru

outsidermedia