Kdo nechce udělat tlustou čáru za minulostí?

 

Připomínky dvacátého výročí podpisu Česko-německé deklarace místo konstatování, že vše již bylo řečeno, minulost je minulostí a nyní jdeme vpřed, znovu oživily všechno, co už mělo být pro mladou generaci jen historií. Předseda s. V.Filip v pořadu V.Moravce 29.1.2017 vyjádřil znepokojení, že jsou zde neustále síly, které chtějí česko-německé vztahy nabourávat a stále se snaží deklaraci obcházet. Zkušenosti i z Brna mu dávají plně za pravdu.  21. ledna 1997 v Praze při podpisu Česko-německé deklarace  obě strany  konstatovaly, že spáchané křivdy náležejí minulosti.  Ministr kultury Daniel Herman ve stejném pořadu sdělil, že na příští sjezd Sudetoněmeckého landsmanšaftu pojede možná i větší delegace. A právě stále více se prohlubující spolupráce se SL je  tím, co vzbuzuje oprávněné obavy. Místo toho, aby si mladí lidé budovali vztahy nezatížené minulostí svých předků na obou stranách, jsou zatahováni do politických her Sudetoněmeckého landmanšaftu a jejich podporovatelů v naší zemi.   Proto je třeba rozlišovat vztahy s Německem a snahou podporovat zájmy revanšistů ze SL.

 

Daniel Herman není sám, který se obrací k „milým krajanům.“ Také město Brno už několik let vyvolává duchy minulosti ve spolupráci se SL. 20 let po uzavření Česko-německé deklarace má současná koalice v čele s Petrem Vokřálem potřebu se omlouvat, organizovat pochody Pohořelice – Brno, pořádat Meeting Brno, kde vystupuje každoročně Bernd Posselt, vydávají se historicky nekorektní knihy vzpomínek, pořádají se jednostranně zaměřené semináře, výstavy, kde se nerozlišuje mezi vězni nacistických káznic a  jejich vězniteli, kteří po právu v těchto věznicích také po válce skončili.

 

Výstava v brněnské věznici Cejl v poslední době velmi pobouřila celou obec Svazu bojovníků za svobodu a řadu občanů. Pořadatelé letošního Meeting Brno prý chtějí zdůraznit multikulturní minulost Brna, proto usilují nyní o nějakou připomínku Německého domu. Domu, který se stal za války symbolem pošlapání státní suverenity Československa. Mohou si to dovolit jenom proto, že si jsou vědomi, že mrtví  už nemohou mluvit a nemohou se bránit. Německý dům prý „má připomínat místo, jako kulturní stánek, do něhož se sjížděly významné osobnosti umění dávno před tím, než se stal nenáviděným symbolem okupace.“

 

Všichni tito vyznavači a organizátoři tak přehlížejí ony  statisíce lidí strádajících pod německou okupací a upřednostňují vzpomínání na elitu, která si zde pořádala z vydřených peněz na dělnících z okrajových částí Brna,  okázalé kulturní akce. Nepřesvědčí o dobrých úmyslech o tlusté čáře za minulostí, ani připravovaný letošní pochod pod názvem:“Se školou na Pouti smíření.“ To co lze najít na stránkách Meeting Brno je zcela jasný. Zatahovat mladou generaci do akcí s cílem jednostranného pohledu na tzv. vyhnání brněnských Němců po druhé světové válce.  Kdyby organizátoři usilovali o objektivní pohled, o dialog bez tabuizovaných témat, o čem hovořil spolupředseda Česko-německého diskusního fóra,  spolupracovali by i se Svazem vyhnaných z pohraničí,  se Svazem bojovníků za svobodu a ne jen se Sudetoněmeckým landsmanšaftem, s Biskupským gymnáziem,  Augustiniánským opatstvím, radnicí města Brna a radnicí Brna střed.

 

Právě radnice Brna střed je hlavním iniciátorem vzniku připomínky na Německý dům při rekonstrukci náměstí, na kterém stál. Proti tomu vznikla v Brně i petice. Jak s ní bylo naloženo, vypovídá článek, který jsem zaslala do Zpravodaje místní části. Z rozhodnutí redakce  zařazen nebyl. Úsudek, kam kráčí naše země, ať si udělá čtenář sám. Ale všichni bychom si měli připomenout slova Edvarda Beneše: “Říkal jsem vám při jiných příležitostech, že máte všechno zaznamenávat a povědět, co jste zažili ve svých vězeních a koncentračních táborech. Ne snad proto, abyste vyložili nám všem svá utrpení, ale proto, abyste se mohli bránit, až oni začnou se svou „očišťovací“ kampaní. ….Že začnou, o tom buďte  přesvědčeni. A konečně přijdou opět, aby od očišťování přešli k útoku. Bude to nová reakce, která opět spojí útok na pokrok sociální s útokem na naši svobodu národní a  lidskou. …“ Kdo tedy nechce udělat tlustou čáru za minulostí ?   

 

PaedDr. Anna Štofanová

Příloha: Článek do Zpravodaje MČ Brno-střed.