Pehe je politickým analytikem a ředitelem pražské New York University (kde učí i Vondra). Pehe je tedy typický havlista a přehled následujících aktivit ukazuje, že nejen ledajaký. Je totiž možné ho spojit téměř se vším, co si člověk pod běžným označením "pravdoláska" představí:
Člen programového výboru a správní rady Havlovy Nadace Forum 2000, která organizuje pravidelné mezinárodní konference pod Havlovou záštitou, člen Zieleniecova klubu Osma, člen výkonného výboru sdružení Lípa, které založil další proamerický havlista Zdeněk Bakala. Angažoval se v občanském hnutí Impuls 99, které bylo zaměřeno proti ODS a ČSSD, jmenovitě proti jejich předsedům Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi. Byl jeho spoluzakladatelem a jedním z prvních tří mluvčí.
Pehe studoval právo a filozofii na Univerzitě Karlově v Praze. V roce 1981 emigroval do USA, kde v roce 1985 ukončil studia na Škole mezinárodních vztahů na Kolumbijské univerzitě v New Yorku. V letech 1985 až 1988 byl ředitelem Východoevropských studií amerického think-tanku Freedom House v New Yorku. Několik let byl členem dozorčí rady CEELI, amerického vzdělávacího programu pro východoevropské právníky.
Mezi lety 1988 až 1995 pracoval nejdříve jako analytik a později jako ředitel Středoevropských výzkumů v Rádiu Svobodná Evropa v Mnichově. Po návratu do země působil od roku 1995 do roku 1997 jako ředitel Výzkumu a analýzy v Open Media Research Institute v Praze (OMRI).
V letech 1997 až 1999 byl ředitelem Politického odboru exprezidenta Václava Havla (tedy zastával funkci, kterou má dnes Ladislav Jakl).
Pehe vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské univerzity (PIDEC) a přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Nyní působí převážně jako politický analytik, komentátor, publicista, který ročně chrlí desítky článků o české domácí scéně, podle svých slov píše i studie o vývoji ve východní Evropě pro americké, české a německé deníky a vědecké časopisy.
Je předsedou redakční rady čtvrtletníku Přítomnost, který se zaměřuje na politický a kulturní vývoj ve střední Evropě. Přítomnost vydává další havlista, a jak si později ukážeme, člověk namočený do "spiknutí lékařů" s cílem prohlásit prezidenta Václava Klause za psychicky nemocného v době před podpisem Lisabonské smlouvy - Čechoameričan Martin Jan Stránský. Pehe bylo tomto plánu do určité míry informován, protože figuroval mezi adresáty některých emailů.
Aby toho nebylo málo, od roku 2005 je Pehe členem správní rady organizace Open Society Fund, kterou založil maďarsko-židovský finančník, spekulant a jeden z nejbohatších lidí na světě, George Soros.
Pehe se sám považuje za levicově uvažujícího člověka. Jak sám přiznal v eseji "Proč se kloním k levici", "k levici se hlásím i proto, že pokusy o demontáž sociálního státu vidím jednoznačně jako regresi, ať jsou odůvodňovány jakkoliv. Navíc dílo sociálního státu není dokonáno. Nejenže je nutné jeho vymoženosti bránit před náporem teorií „neviditelné ruky trhu a náboženství ekonomického Růstu, který si údajně vyžaduje umenšování role státu, ale také před náporem globalizace. Navíc je zapotřebí pevně integrovat toto dílo s myšlenkami ochrany životního prostředí a udržitelného rozvoje. "
Pehe produkuje také neuvěřitelné množství článků nenávistných především vůči současnému prezidentu Václavu Klausovi. V době před schválením Lisabonské smlouvy publikoval prolisabonské články plné jedovatých výpadů vůči hlavě státu. Osobně se domnívám, že mohl být zasvěcen do některých plánů (nejen zmíněného spiknutí lékařů), jak se zbavit prezidenta Klause a zajistit podpis Lisabonské smlouvy. V jednom svém textu se například zmiňuje o právním analýze, která by odvolání prezidenta umožňovala. V některých svých dalších textech rozvíjel myšlenku, že se prezident dopouští oddalováním podpisu smlouvy velezrady. V jiném napsal, že je Václav Klaus předmětem pro psychology, což přímo koresponduje s aktivitou lékařů-spiklenců.
Jiří Pehe navštívil Bilderberg v roce 2001 , kdy se účastnil jeho švédské konference. V rámci mediálního zájmu o Bilderberg, vzbuzeného Schwarzenbergovým prozrazeným výletem, jsem se tehdy rozhodl vyzpovídat i další účastníky schůzek a Pehe byl tím, kdo se o své zážitky ochotně podělil.
"Přiznám se, že když jsem tam byl pozván, neměl jsem tušení, o jaké setkání se jedná. Bral jsem to jako normální konferenci, až pak jsem byl překvapen úrovní těch účastníků," řekl před časem Pehe.
Jako zástupce ze střední Evropy ho pozval zástupce šéfredaktora německého deníku Die Welt. "Proč si mne tenkrát vybral, to nevím. Možná to bylo proto, že se tam mluvilo o střední Evropě, Evropské unii a přistupování nových členů do Unie," domnívá se Pehe.
Pehe v rozhovoru poněkud přiblížil, jak setkání probíhají. Účastníky podle něj vybírá speciální výbor skupiny, který vytipovává hosty, jež následně osloví s pozváním na konferenci.
Několikadenní setkání vlivné skupiny mocných je vždy vyplněno přednáškami na různá témata. Všichni účastníci sedí ve velké místnosti a kdokoli se může do diskuse zapojit. "Ti lidé se navzájem myšlenkově oplodňují," chválí si debaty Pehe, podle kterého je předností tohoto setkání skutečnost, že monarchové, státníci a miliardáři se zde pohybují jako běžní hosté, protože jejich ochranky zůstávají za dveřmi. Vlivní tak mají jedinečnou příležitost - bez číhajících novinářů - v úzkém kroužku sdílet své názory a plány.
Co se na Bilderbegu probíralo v roce 2001, když se ho účastnil Pehe? Politolog vzpomíná, že z diskusí ho nejvíce zaujala debata o velmocenském vzestupu Číny. "Samozřejmě se hovořilo i o rostoucím konfliktu mezi západním a islámským světem, o střetu civilizací - to bylo také důležité téma, i když to bylo ještě před 11. zářím."
To je sama o sobě zajímavá informace - bilderbegovci pár měsíců před jedenáctým zářím vážně hovořili o střetu s islámem. Jistěže, dá se namítnout, že téma bylo v té době živé i díky nedávno vyšlé knize neokonzervativce Samuela P. Huntingtona, ale i tak se na mysl vkrádá jistá pochybnost o tom, zda vlivné mozky Bilderbergu už tehdy nevěděly o tom, co se má v září, čtvrt roce po konferenci, odehrát. Zapadalo by to konceptu bilderbergovských schůzek, které mají za cíl stvořit novou agendu a poté najít prostředky, jak ji medializovat a v praxi prosadit.
Výstupy z jednání podle něj neexistují, zapisovatelé ale z přednášek pořizují shrnutí pro publikaci, která je následně rozesílána. "Upřímně řečeno jsem ale žádnou už nikdy neviděl," řekl Pehe.
Co se na jednání Bilderbergu probírá, není určeno pro veřejnost. Kdyby informace unikaly do médií, účastníci schůzek by na nich nemohli mluvit otevřeně, domnívá se Pehe.
Podle Peheho ale v Bilderbergu a jeho plánech nehrají prim politici, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale spíše průmyslníci a finanční elity.
To potvrzuje i složení návštěvníků. Ze 140 účastníků je jen třetina z vládních a politických kruhů, dvě třetiny se však rekrutují z oblasti finančnictví a průmyslu.
„Nepoštěstí se mi každý den sedět u stejného stolu se šéfem Nokie, Volva či s Henry Kissingerem,“ potvrzuje Pehe.
News.branyvnimani.cz
Připravil ing. P. Šuranský
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz e-mail: vydavatel@seznam.cz