Jistě si vzpomínáte na pána, který vytrvale chodil na komunistické akce s americkou vlajkou. Od té doby uplynul nějaký čas. Dnes tento pan vystupuje pod vlajkou, jež je podobná té sudetoněmecké, jako kdyby jí z oka vypadla.
V r. 2009 podal pan Šinágl ještě s dvěma soukmenovci, kteří si říkají vlastenci, stanovy sudetoněmeckého landsmanšaftu na Ministerstvo vnitra ČR k registraci. Ministerstvo však odmítlo jejich spolek registrovat, a to opakovaně. Nedávno tak učinil i rejstříkový soud v Praze. A tak tři králové se odvolávají a odvolávají.
Posuďte sami, zda mají šanci na registraci.
Uvedeme jen několik odstavců z článku 3 jejich stanov.
„ (3) Sdružení odmítá násilí a vystupuje proti jakékoli formě diskriminace na základě
ethnického původu nebo jazyka, zejména odsuzuje vyhnání, genocidium a ethnické čistky, k nimž došlo po druhé světové válce na území střední a východní Evropy.
(4) Sdružení pokládá osoby, jež se v předchozím odstavci popsaného jednání dopustily, jakkoli se na něm podílely nebo k němu daly podnět, za válečné zločince, kteří měli být postaveni před soud. Sdružení proto odmítá a odsuzuje zákon č. 115/1946 Sb. o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků a pokládá ho za legalisaci zjevného bezpráví.
(5) Stejně tak sdružení považuje za projev bezpráví ty z dekretů presidenta republiky, jež se staly právním základem pro zločiny popsané v odstavci 3 shora, zejména dekret presidenta republiky č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, dekret presidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekret presidenta republiky č. 28/1945 Sb. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, ústavní dekret presidenta republiky č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, dekret presidenta republiky č. 71/1945 Sb. o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního občanství, a dekret presidenta republiky č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.
(6) Sdružení je přesvědčeno, že shora uvedené dekrety presidenta republiky, stejně jako některé další právní předpisy, by měly být zrušeny, tak aby aspoň pro futuro přestaly tvořit součást právního řádu České republiky, neboť se neslučují s těmi principy, k nimž se Česká republika přihlásila ratifikací mezinárodních úmluv o lidských právech, a jsou v naprostém rozporu se zásadami respektovanými Evropskou unií, k níž Česká republika přistoupila, stejně jako s jejím vlastním ústavním řádem.
(7) Sdružení uznává právo osob, jež se staly obětí zločinů popsaných v odstavci 3 shora, na náhradu škody a na satisfakci za nemajetkovou újmu, kterou utrpěly, na to, aby bylo jim nebo jejich dědicům obnoveno vlastnické právo k neprávem konfiskovanému majetku a aby jim, budou-li mít o to zájem, bylo uděleno státní občanství České republiky. Rovněž by mělo být umožněno získat české občanství potomkům a životním partnerům takto postižených osob.
(8) Jakkoli si sdružení uvědomuje, že úplná náprava historických křivd je z principu nemožná, zároveň je přesvědčeno, že tak jako německý národ učinil vše, co bylo v jeho silách, aby se vyrovnal s dědictvím nacismu, aby následky jeho zločinů zmírnil nebo tam, kde to bylo možné, napravil, a aby zabránil jejich opakování, musí se i český národ vyrovnat s dědictvím zločinu vyhnání sudetských Němců. Bude to ku prospěchu obou národů a napomůže to zařazení České republiky mezi evropské země, které respektují ty civilisační a kulturní hodnoty a ctí ty zásady, jež tvoří základ tisícileté západní civilisace.
(9) Sdružení se hlásí k cílům prosazovaným občanským sdružením „Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e. V.“, založeným podle práva Spolkové republiky Německo, se sídlem na adrese Hochstraße 8, D-81669 München, Německo, občanským sdružením „Sudetendeutsche Landsmannschaft in Österreich (SLÖ)“, založeným podle práva Rakouské republiky, se sídlem na adrese Steingasse 25, A-1030 Wien, Rakousko, „Sdružením Ackermann-Gemeinde“, se sídlem na adrese Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2, IČ: 69058211, společností „SKS – Informační středisko Praha s. r. o.“, se sídlem na adrese Tomášská 21/14, 110 00 Praha 1, IČ: 26741725, a dalšími českými i zahraničními právnickými osobami založenými k prosazování a podpoře obdobných cílů, jaké sleduje sdružení.“
Jde o původní stanovy. Když slovo sdružení zaměníte slovem spolek, dostanete aktuální znění.
V r. 2009 podal pan Šinágl ještě s dvěma soukmenovci, kteří si říkají vlastenci, stanovy sudetoněmeckého landsmanšaftu na Ministerstvo vnitra ČR k registraci. Ministerstvo však odmítlo jejich spolek registrovat, a to opakovaně. Nedávno tak učinil i rejstříkový soud v Praze. A tak tři králové se odvolávají a odvolávají. Pan Šinágl též napsal článek o Reinhardu Hendrichovi, v němž uvedl, že „Počet obětí jeho vlády je jen zlomkem obětí poválečné genocidy a se způsobem, jak v 50. letech vládli komunisté, se nedá vůbec srovnat.“, že „Protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi“ a dále poznamenal, zda Heydrich by neměl být vyznamenán (podle dostupných internetových materiálů).
Pan Šinágl byl za uvedené vyšetřován policii již v r. 2012. Trestní stíhání proti němu bylo však Krajským soudem v Praze 25. 4. 2013 pravomocně zastaveno. Co by vlastně musel pan Jan Šinágl a jemu podobní proti republice všechno udělat, aby byli trestně odpovědní?
Myslíte, že Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku by mělo být registrováno a mohlo vykonávat svou činnost?
Nebo si myslíte, že nikoliv?
J. Kovář
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz