Onehdy v Národním Osvobození v úvodním fejetonu o Ležácích, přisoudil autor mé dceři, jak ona sama říká, úlohu "krotitelky" mých "více než ostrých článků" věnovaných nejen otázkám protektorátní kolaborace, obhajoby prezidentů Beneše a Svobody, obhajoby našeho předsedy ČSBS, kritice církve římské a pana knížete, především obhajobě českých národních zájmů.
Jestliže toto vše má býti "kroceno", pak jsou hlasatelé těchto názorů "naprosto mimo mísu",jak se hovorově říkává v těchto krajích.
Do Národního Osvobození jsem psal více než čtrnáct let bez honoráře jen proto, abych hlásal názory a stanoviska nejen svá, ale drtivé většiny odbojářů Blanenska a Boskovicka, které už řadu let zastupuji v okresním výboru našeho svazu. Stejně tak jsem vystupoval i jako člen výboru legionářské jednoty z Brna. Ale to jen na okraj.
K věci našich současných poměrů jen tolik. V této společnosti, jež nevzkvétá, stíhané všemožnými krizemi, rozvrácené společenskými skandály, proti nimž blednou jako folklór skandály I. ČSR i některé z éry socialismu, by se měli krotit ve veřejném vystupování především nejen naši politikové a společenští předáci, ale i zástupcové státních i veřejnoprávních institucí a dokonce i představitelé církví, zejména oné církve nejmocnější, římské.
Z množiny odstrašující příkladů uvedu jen dva, které pokládám za signifikatní pro neblahý stav české společnosti, české politiky, i českého práva.
První příklad je neuvěřitelné lhaní našeho pana ministra Schwarzenberga, zahraničního knížete, u nás občana Schwarzenberga, o tzv.Benešových dekretech. Pan Schwarzenberg začal lhát o dekretech již před presidentskou kampaní, a tuto lež dovršil svým nejapnými výroky o naší kolektivní údajné vině na odsunu jím chápaném jako vyhnání, Němců, kteří si říkají vymyšleně sudetští.
Posílat posmrtně pana prezidenta Budovatele dr. Edvarda Beneše na pomyslný soud válečných zločinců v Haagu je nekřiklavějším zostuzením našeho vynikajícího státníka, jenž se zasloužil o stát, od doby neblahého protektorátu. Obviňování dr. Beneše jeho dnešními tzv. kritiky je naprosto stejné, jako obviňování na jeho adresu padající z úst tzv. protektorátní vlády a novinářských kolaborantů III.reichu. Jest si přečísti jakékoli protektorátní noviny.
Jestliže pan ministr zahraničí říká, že prý tzv. Benešovy dekrety neplatí už dvacet let, je opět mimo mísu, jako předchozí hlasatelé. Ironií osudu právě v době, kdy pan zahraniční kníže pronášel tuto veřejnou lež, v Olomouci u Vrchního soudu soud s autorkou žalované knihy CUI BONO RESTITUCE Mgr. Nečasovou, o knihu mimo jiné i mými dvěma stranami nálezů o kauze. Měla se omlouvat rájeckým restituentům za pravdivé výroky o jiném knížeti kolaborantu III.reichu. Byla t.č. osvobozena. A t.č. byly osvobozeny i mé nálezy. (Až do dalšího výroku dovolacího soudu...) Na čem? Na platnosti prováděcích předpisu k tzv.Benešovým dekretům, zejména ústavního dekretu 33.
Pan zahraniční kníže hlásal - dekrety neplatí - soud hlásá, soudíme podle dekretů ! A to je jen jeden z mnoha případů, kdy se soudí podle dekretů. Rozčilení restituenti třeba z Opočna, Choltic, Turnova, Mikulova, a odjinud, kteří doslova vyhořeli na dekretech, by nám o tom mohli říci své...(Pravda je, že jsme k tomu jako vlastenci a odbojáři také přiložili archivní, dokumentační a jiná polínka. Proto je nám idiotsky přisuzována zášť, nenávist, závist a další nepěkné vlastnosti. Pátou kolonou našich kolaborantů, "hledačů nových identit" - čti renegátů, a obdivovatelů knížat.)
O tom, že president dr.Edvard Beneš nebyl žádný válečný štváč, natož válečný zločinec, který by se měl morálně posílat do Haagu před mezinárodní tribunál, snad není třeba vůbec vésti diskusi. Jen by naši politikové, kterým je opravdu na srdce zájem republiky, měli otevřeně říci panu zahraničnímu knížeti - "Pane Schwarzenbergu, buďte tak laskav, a přestaňte už konečně hovořit o věcech, o niž máte jen neurčitou představu, popřípadě náhledy získané od německých a rakouských kritiků Beneše. Přestaňte hanobit presidenta Beneše nepravdami a dokonce i lžemi o jeho vymyšlené vině na odsunu čs. Němců. Protože jste ve státě, kde platí zákon - Dr.Beneš se zasloužil o stát. Tak jako TGM, jenž říkal - Bez Beneše bychom republiku neměli".
Druhý příklad je postoj pana kardinála Duky k dopisu osvícené spisovatelky Lenky Procházkové, historika dr.Grygara a režiséra Dvořáka Jeho Svatosti papeži Františku ve věci tzv.církevních restitucí. Paní spisovatelka se svými přáteli pravdivě popsala právní chaos, z něhož vznikl zákon o církevních restitucích, zákon, jež pominul snad všechny právní a morální normy stávajícího státu a pod heslem propagace nápravy tzv. bolševické křivdy napáchané údajně po převratu 1948 přiřkl zejména církvi římské nejvíce majetku od doby pobělohorské (!!!). Pan kardinál se vyjádřil velmi nectně o petentech a autorech tohoto dopisu. Přitom zamlčel všechny okolnosti této absurdní tzv. restituce - ve skutečnosti restaurace majetkového triumfalismu církve katolické. Pan kardinál hodil všechny petenty do jediného pytle postkomunistů a nepřejícníků nebohé církve. Přitom opak je pravdou.
Takže právě autoři takových výroků a takových tvrzení by se měli, jak v české veřejnosti, tak zejména ve vztahu k evropské unii a všeobecně k zahraničí, převelice krotit ve svých výrocích.
A nikoli my, zástupci odbojářů a legionářů, kteří hájili tuto republiku dvakrát v dějinách, tuto republiku nerozkrádali, neničili a nevynalezli ohavný vynález tzv. legitimní loupeže, zvaný tunel.
Konečně se musím vyjádřit k třetímu koši lhaní a nutnosti krocení.
V současnosti je to znovu nesmyslně otevřený skandál postavení tzv.mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Obhájci starého mocnářství, a katoličtí triumfalisté, melou monotónní písníčku o "anarchokomunistovi" Frantovi Sauerovi (ve skutečnosti pražském bohémovi, ne nepodobném Václavu Havlovi v některých ohledech), a oplakávají stržení mariánského sloupu jako jakýsi věčný zločin novodobého českého národa snad ne na samotné Panně Marii ??? Samozřejmě je opět pravdou opak. Skutečná podoba i celá realizace mariánského sloupu byla triumfem Habsburgů, triumfem katolického militantního katolicismu zpitého pobělohorskou porážkou protestantů a jejich totální genocidou u nás. Čtyři ďábelské chrliče v rozích postavce sloupu měly chrlit oheń a síru na české kacíře. Toto chceme obnovit ??? Jestliže dojde k obnově podle původních propozic, bude to největší potupa Čechů ne od roku 1948, ne od roku 1938, ale od roku 1918 !!! Politikové by se měli konečně vzpamatovat a nabádat orgány, aby toto třeštění zarazili. Pokud se chce vést ekumenický dialog mezi protestanty a katolíky, nechtě se na Staroměstském rynku postaví jakákoli pěkná socha Panny Marie bez ohavného potupného sloupu ! Jinak instalace sloupu vzbudí politické a společenské vášně. Katolíci se budou shromaždovat u sloupu, husité budou protestovat u Jana Husa. A jednou dojde ke střetu a občanské válce o idiotsky obnovený triumfální sloup. Podle mne husity Panna Maria žádný sloup nepotřebuje. Jí myslím stačí víra věřících - a třeba i pěkná socha ! Ne pobělohorský sloup vrahů pravé české šlechty a měšťanstva.I tito zastánci a fanatici tzv. mariánského sloupu by měli být především kroceni. Všemi českými osvícenci.
Za odbojáře Boskovicka a Blanenska dr. Jiří Jaroš Nickelli,předseda OV ČSBS Boskovice
P.S. Psáno pro České národní listy. Pokud to chce otisknout NO, pak honorář Na Fond N.O.
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz