Kat národa přišel...

Připomeňme si 75. výročí, kdy přišel do Prahy kat českého národa Reinhard Heydrich, aby vystřídal slabého říšského protektora Konstantina von Neuratha v Čechách a na Moravě.

Reinhard Heydrich nastupuje 27. září 1941 do funkce zastupujícího říšského protektora s úkolem zlomit české hnutí odporu, které vzrostlo po napadení SSSR nacistickým Německem. Zbavit český národ nejlepších sil z rad inteligence a dělnické třídy a jejího předvoje KSČ, a tak pacifikovat »český prostor«. Zabezpečit, aby protektorát se svým průmyslovým potenciálem plně pracoval pro zájmy Říše a potřeby války. Druhou fází této politiky bylo řešení české otázky.

Heydrich ihned po svém příchodu zahájil teroristické tažení proti českému národu vyhlášením druhého stanného práva a masovým zatýkáním. Zatčením předsedy protektorátní vlády generála A. Eliáše a jeho popravou pacifikuje činnost protektorátní vlády. Heydrichovo teroristické tažení bylo počátkem praktického provázení germanizace a vyhlazení českého národa.

Neúspěchy německých vojsk na východní fronte na přelomu let 1941-1942 (porážka v bitvě u Moskvy) donutily Heydricha, aby své původní plány změnil. Začal používat metodu »cukru a biče« vůči českým dělníkům (rekreace, vánoční balíčky apod.) při zabezpečení zbrojní výroby pro frontu. Presto odboj českého národa nepřestal a sílil. Začaly narůstat sabotáže, stávky, pomalá práce v závodech a úřadech a další formy odboje jako letáky a ilegální sdělovací prostředky – Rudé právo, V boj, Aktiv, Předvoj a další. Tím ale narůstal teror nacistického potlačovacího aparátu. Zvýšila se aktivita SD, gestapa a jeho konfidentů a zrádců.

Antropoid

Konec zločinnému poslání zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera a generála policie Reinharda Heydricha učinil výsadek Antropoidu – rtm. Jan Kubiš a rtm. Jozef Gabčík, kteří do protektorátu byli vysazeni v noci z 28. na 29. prosince 1941 u Nehvizd u Prahy.

Na přípravě atentátu se podílela rada příslušníků odboje a sokolská odbojová organizace »Jindra«. Do atentátu byli zapojeni i příslušníci z výsadku Silver A, Out Distance a TIN.

Přes varování vedení domácího odboje do Londýna z následků, které by mohly postihnout domácí odboj, se atentát uskutečnil 27. května 1942 v 10.31 hodin pod libeňskou Vychovatelnou v Praze. Reinhard Heydrich svému zranění podlehl 4. června 1942.

Zprávu o Heydrichově smrti přijal náš národ a světová veřejnost se zadostiučiněním a obdivem. Statečnost čs. vojáku ocenil prezident Edvard Beneš a moskevské vedení KSČ. Za atentát na Heydricha následovala však odvetná opatření německých fašistů, pod řízením nového zastupujícího protektora generála Kurta Daluegea a K. H. Franka.

Velká razie

To, co zažily Čechy a Morava po atentátu na Heydricha, bylo ukázkou toho, co v Německu dobře znali pod názvy Noc dlouhých nožů nebo Nacht und Nebel. Podle zastupujícího říšského protektora Daluegea (po válce odsouzeného k trestu smrti a v říjnu 1946 popraveného v Praze) to byla Grossfahndung – velká razie.

Daluege v ní nařizuje: »Proveďte pátrání podle směrnice pro všeobecné pátrání. Proveďte prohlídky hotelů, nocleháren, restaurací, kaváren, všech osamělých budov, útulků, chat, dvorů, cihelen, pískových lomů, venkovských pracovišť, kde jsou boudy pro hlídače a dělnictvo. Kontrolujte všechna jedoucí vozidla, autobusy, pouliční dráhy, jiné nákladní a venkovské povozy, propusti na vodách, vory, lodě a zábavní podniky. Dále budiž vykonána prohlídka všech nádraží, zastávek, stanic autobusů, v přístavech lodí a v prostorách náležejících k nim. Na venkově věnujte pozornost zejména pohybu cizinců a hlášení cizích osob. Zařaďte do pátrání všechny volné síly svého obvodu a do pozorování zasaďte starosty obcí a jejich policejní personál a jiné spolehlivé a důvěryhodné osoby. Pátrejte po ukrytých zbraních a třaskavinách, překontrolujte seznamy všech osob zaměstnaných v lomech a zásoby trhacích látek. Pátrání budiž prováděno až do odvolání a to ve dne i v noci.« (Archiv ministerstva vnitra)

Hlášení německé Ordnungspolizei o provedené velkorazii: »Velkorazie v Čechách a na Moravě se zúčastnily ozbrojené síly v celkovém počtu 450.000 mužů. Bylo překontrolováno 4.750.000 obyvatel, pročesáno 60 lesních území. Všemožně dosažitelné pomůcky byly po tři týdny zapojovány a všechny znovu aktivizovány, aniž se při tom dosáhlo nějakých opěrných bodů způsobilých k zhodnocení. Poměrně velký okruh českého obyvatelstva, který, jak se později zjistilo, by mohl vypovídat ve věci předmětů nalezených na místě atentátu, mlčel. Při razii bylo zadrženo 13.119 osob. V prvých dnech bylo pro schvalování atentátu zastřeleno 231 lidí, pro přechovávání zbraní 42, pro spojení s cizinou a ukrývání nepřátel Říše 343, pro nehlášení pobytu 77.«

Za této situace, kdy pátrání nevedlo k výsledku, nařizuje SS Gruppenführer K. H. Frank (po válce odsouzen k trestu smrti a v květnu 1946 popraven v Praze): »Nařizuji, ve službě i mimo službu je nutné použít ihned střelné zbraně při sebemenším podezření útoku ze strany Čecha nebo při sebemenším odporu při zatýkání. Lépe deset Čechů mrtvých než jeden Němec uražený nebo zraněný.« (Z materiálů vylovených svazarmovci z Čertova jezera na Šumavě)

Němečtí fašisté se krutě pomstili za atentát na Heydricha. Od 27. května do 3. července 1942 bylo odsouzeno stannými soudy k trestu smrti a zastřeleno 1.327 osob v Kobylisích, Mauthausenu, Klatovech a dalších místech. Dále byli zastřeleni všichni muži v Lidicích a muži a ženy v Ležákách. Tři tisíce občanů židovského vyznání bylo posláno do koncentracích táborů a tam zlikvidováno. V září 1942 bylo hromadně odsouzeno k smrti dalších 254 osob – rodinných příslušníků parašutistů. Celkový počet obětí heydrichiády je odhadován na 5.000 osob. Vcelku ztráty ČSR od roku 1938 do roku 1945 dosahují počtu 360.000 osob.

Závěrem je třeba říci, že naší občanskou a vlasteneckou povinností je nezapomenout na ty tisíce obětí, kterými český národ zaplatil v důsledku zabití arcizločince Heydricha, jenž promyšleně až sadisticky připravoval likvidaci našeho národa, se záměrem získat životní prostor pro německé »nadlidi«.

Čest a sláva těm, kteří se podíleli na tomto atentátu, a i těm, kteří pomáhali jej uskutečnit. Musíme si uvědomit, že bez porážky nacistického Německa Rudou armádou a ostatními spojenci by mohli přijít jiní Heydrichové a dokončit jeho dílo.

Jan TUREK, odbojář, účastník Pražského národního povstání

Haló noviny, 3.10.2016, str. 6