ČSSD a KSČM
Obě strany jsou považovány za levicové. U ČSSD nastává problém, když vytvoří vládní koalici s menšími tzv. pravě středovými politickými stranami. Pak její program nelze zrealizovat. Tuto skutečnost sociální demokraté nezakrývají. Doplácejí na ni však mnozí voliči, kteří věřili jejich volebním slibům a domnívali se, že je sociální demokraté uskuteční. Což se bohužel nestává.
Tzv. Bohumínské usnesení ČSSD sociálním demokratům zakazuje spolupráci s komunisty na vládní úrovni. Domnívám se, že takový relikt nejvíce poškozuje levicové voliče a přináší zisk spíše pravici. Existuje však možnost, o které se občas mluví: menšinová vláda ČSSD s podporou KSČM. Toto řešení by levici jako celku zásadně mohlo vyhovovat. Levicovým voličům by zajistilo možné maximum realizace volebních programů obou stran.
Existuje však ještě jedno nebezpečí, které vládnoucí sociální demokraty může poškodit. Pokud se budou snažit rigorózně uplatňovat tzv. nutné škrty v oblasti sociální, např. redukovat mandatorní výdaje, tedy šetřit především na obyčejných lidech, dostanou se na periferii politického spektra. Dělali to v nedávné době a dosud dělají řečtí socialisté, kteří po vítězných volbách přišli do „snědeného krámu“. Až do své prohry podobně postupovali maďarští socialisté. Za pravicovou politiku je voliči téměř smetli do bezvýznamnosti. Snad se naši sociální demokraté, i když pravicoví politici naše zadlužení značně zvýšili, z těchto i dalších příkladů náležitě poučí. Skutečně levicové strany nemohou nikdy dělat pravicovou politiku.
Z hlediska sociálních programů se srovnávané strany liší, komunisté jsou viditelně levicovější. Přesto však v oblasti sociální by sociální demokraté a komunisté mohli najít společnou řeč. Jejich voliči to také se vší samozřejmostí očekávají.
Problém však nastává, když si uvědomíme vztah těchto stran k evropské integraci. Sociální demokraté jsou jednoznačně a rozhodně proevropští, kdežto komunisté v tomto směru více dbají na názor obyčejných lidí, kteří česky myslí a považují se za vlastence. Zatímco komunisté umějí dělat vlasteneckou politiku, někdy i výrazně prosazují a obhajují naše státní a národní zájmy, zvláště ve vztahu k sudetským Němcům a k té části německé elity, která usiluje o revizi výsledků druhé světové války, či dokonce sní o revanši. Sociální demokraté jsou méně vlastenečtí. Jejich tradičně dobré vztahy k rakouským a německým sociálním demokratům jim zřejmě zakrývají potřebný rozhled a otupují ostrost vidění. Někteří jejich poslanci v EP si údajně dobře rozumí i s části německých poslanců, majících blízký vztah k SL.
A tak levicoví voliči, kteří se považují za vlastence a mají kritický vztah k EU, budou spíše volit komunisty, ti další mají zřejmě blíže k sociálním demokratům. Ani tento důležitý rozdíl by neměl bránit sociálním demokratům a komunistům v povolební spolupráci ve prospěch obyčejného člověka. J. Kovář
Volební témata letošního roku a co jim schází
Parlamentní volby, které proběhnou letos na jaře jsou, jak je zvykem, opět ve znamení aktuálních témat. Letos tedy světová krize a její další vývoj a zadlužení země a jak z toho ven. Nechybí ovšem ani stálý repertoár pravice. Strašení před levicovým nebezpečím a vyvolávání hysterie v dobře manipulovatelných skupinách obyvatel. Jiní chtějí utužovat evropské vazby a rušit poválečné dekrety prezidenta republiky.
Je tu ale něco, co ve všech těch volebních programech chybí. Ať už jsou levé nebo pravé, liberální, konzervativní či konfesijní. Chybí jim vlastenecký vztah k České republice, k české národní kultuře a tradici, k české státnosti. Pravda, jednotlivosti lze tu a tam najít. Sociální demokraté akcentují podporu rodiny, Jana Bobošíková a její Suverenita prosazuje samostatnější pozici ČR v EU.To lze jistě akceptovat. Totéž prezentuje Strana svobodných, zde jde ale především o odpor proti evropským sociálním standardům, tedy proti něčemu, co je pozitivní. To samé platí o ODS. Co se týče TOP 09, která se zaklíná tradicí a odpovědností, jde v podstatě o krajně konzervativní názor, který jakoby ani nepatřil do našeho století. Hledáme-li propracovanější verzi české vlastenecké myšlenky, musíme opravdu zapátrat.
Najít takový politický subjekt ale lze. Česká strana národně socialistická takový program má a nabízí ho voličům. Podpora rodiny, hájení státnosti a právní kontinuity republiky, podpora národní kultury a vzdělanosti. Nechci nikomu brát vlastní úsudek, ani znásilňovat jeho právo na vlastní rozhodnutí, ale nestálo by za to se s programem České strany národně socialistické alespoň seznámit a trochu o něm popřemýšlet?
Jiří Pondělíček, funkcionář České strany národně socialistické
Vážený daňový poplatníku,
každý občan našeho státu je povinen platit daně, konkrétně spíš soustavu daní. Z této povinnosti každému vyplývá právo kontrolovat a usměrňovat, jak státní správa s Vašimi penězi hospodaří. Základním právem v této oblasti je právo volební, kterým můžete našim politikům vystavit účet, neboli vysvědčení. Pokud mluvím s občany 90 % lidí je nespokojeno se směrem, kterým se jako stát ubíráme. Nechápu tedy, proč většina voličů dává opětovně důvěru stejným stranám se stejnými politiky, kteří opakovaně selhali a nadále selhávají, a věřte, že selhávat budu i nadále. Naše vládní strany, tedy ČSSD, ODS, KSČM, KDU-ČSL, a v poslední době i zelení, a odnož ODS TOP 09, mají jednoznačně odpovědnost za špatné hospodaření, špatné zákony, za tunelování našich daní a našeho národního bohatství.
Tyto strany dlouhodobě a promyšleně pracovali na našich zákonech, aby jakékoli nepravosti byly právně nepostižitelné a jejich „politická odpovědnost“ znamenala, že za své vědomé pochybení nikdy nebudou potrestáni. Navíc tyto hodnoty jsou jednou provždy nenávratně ztraceny.
Svým hlasem dejte možnost napravovat toto špatné hospodaření, které leckdy hraničí se sabotážemi. Protože takový nepřetržitý tok chyb, omylů a špatného hospodaření, nemůže být chybami ani z hlouposti, či z neznalosti, už proto, že vládní politici jsou lidé vzdělaní a v politice velmi zkušení, proto opakuji, tento stav je cíleně, úmyslně způsoben všemi vládními stranami bez výjimky. Já osobně těmto stranám vystavím vysvědčení a to čistou 5. Ani jedna z vládních stran si nezaslouží ani jeden hlas. Minimálně poslední 2 volební období je vedení státu neustále horší a horší a kromě laciných slibů a lhaní nic jiného nedělají. Dejte svůj hlas stranám, které mají snahu zvrátit špatné hospodaření, zavést pořádek, a to čím dřív, tím lépe.
Prosím, nevolte strany, které lehkomyslně a bezdůvodně prohospodařili za 20 let víc, než dělá dluh našeho státu, tedy víc, než bilión korun.
Kadlec Jan, Plzeň, člen České strany národně socialistické
Volby máme před sebou a 20 let postkomunismu za sebou
Tak můžeme rekapitulovat. Při pohledu na současnou situaci, je jasné, že naše republika se už téměř celých 20 let ubírá špatným směrem. Podle průzkumu tak situaci vnímá asi 90 % obyvatel.
Školství - za celou dobu se nepodařilo zavést státní maturity, i když to stálo půl miliardy, a to celá státní maturita je diskutabilní cíl našeho školství, myslím, že cíl školství jsou vzdělaní studenti, kvalitně připravení do života.
Ministerstvo průmyslu - schovává se za neviditelnou ruku trhu a spí na vavřínech, vlastně na své neschopnosti, nevím, vlastně na co ho máme. Ministerstvo Zdravotnictví - kapitola sama pro sebe, celá reforma se scvrkla do třiceti, popřípadě devadesátikorunového poplatku. Česky řečeno, drasticky vyrazit z nemocných pár desítek miliard ročně.
Ministerstvo práce a sociálních věcí - celá reforma se stala pouze seškrtáváním jednotlivých dávek. Pouze pravice seškrtává pravicově a levice levicově.
Ministerstvo vnitra - dopustilo vznik městské policie, která svou odborností zdaleka nedosahuje kvalit která k funkčnosti jsou nezbytné, navíc stále se zvyšující pravomoci zviditelňují jejich neodbornost bohužel autoritu policie jako celek. Heslo pomáhat a chránit se dnes jeví spíše výsměchem občanům, vždyť kdo se něčeho takového od policie dočká, pokutovat a šikanovat by bylo výstižnější.
Ministerstvo spravedlnosti - u těch neslyšíme nic jiného, než že jsou zavaleni prací, ale proč, když i obyčejný rozvod, tedy pokud se obě strany nedohodnou, trvá několik let. O Kajínkovi se dodnes neví, jestli sedí oprávněně, mou důvěru tedy nemají. Ministerstvo zemědělství -nedokázalo dohodnout dotace stejné jako státy okolo, to je nenapravitelná chyba, ale snad to můžeme nazvat záměrem.
Ministerstvo životního prostředí - je ministerstvem protestu proti všemu a vzniku nové ekologické daně, normální člověk nedokáže všechny daně, jaké máme ani vyjmenovat, tak proč bychom si nějakou ještě nevymysleli.
Ministerstvo dopravy není schopno se dohodnout a udělat pravidla silničního provozu tak, aby byla stručná, zřetelná a jednoduchá. Podle mě každá teta s řidičákem by to měla zvládnout a pravděpodobně by to i zvládla, a já jsem přesvědčen, že lépe, než naši zákonodárci. A pomalu můžeme přejít na další státní úřady.
Ministerstvo pro místní rozvoj nebudu komentovat, už proto, že se domnívám, že bychom se měli rozvíjet celkově a koneckonců se nerozvíjíme vůbec.
Takže zdravotní pojišťovny - předpokládám, že v kapitalismu, kdo si platí, ten si píská, takže pojišťovny by měly hájit a zastupovat pojištěnce , a ne se snažit plátce rukou společnou a to doktoři a lékárníci obírat ze všech stran. Dále finanční úřad - po tolika letech nedokázal ani udělat srozumitelný tiskopis na daně. Pokud vytvořili paskvil, a nic lepšího nezvládají, tak alespoň kdyby to nechali stejně a nedělali pořád změny a tím lidi nezdržovali, studováním neustále se měnících zákonů, od smysluplné práce. Dále česká obchodní Inspekce, ta není ani schopná např. u kvality benzínu zveřejnit výsledky, které pumpy prodávají nekvalitní benzín, podle mě je to základní povinnost, pokud u zboží si zákazník není schopen zjistit kvalitu a porovnat s cenou. Pozemkový fond, měl být už dávno zrušen, ale jak říká Jílková, tak kapři si rybník nevypustí, tak brzdí vydávání pozemků jak to jen jde, aby náhodou nepřišli o práci. Už nebudu ani kritizovat práci Magistrátů, práce v jejich radách měst, práce zastupitelů, práce soukromých, nebo neziskových organizací, které v podstatě dělají všechnu práci za státní zaměstnance. Stavební úřady, další kapitola. Správci bytových fondů městských bytů, ani nemluvit.
Tak nám republika po 20 svobodných letech kolabuje a to ve všech směrech. Co s tím můžeme udělat? Nevolit strany, které zklamaly. Když si vezmeme ODS a ČSSD, největší strany, které se po 20 let ve vládnutí střídaly a proto mají jednoznačnou odpovědnost za současný stav. Náš státní, bilionový, dluh je totiž částka, která byla v našem státě sprostě, nekontrolovaně (možná, že i cíleně) rozkradena za přispívání všech vládních stran. Do toho nepočítám běžnou kriminalitu, které se žádný stát úplně nevyhne.
Naštěstí dnes jsou prostředky, jak vyslovit viníkům nespokojenost a to ve volbách nevolit současné vládní strany. Ani komunisté se dnes nechovají jako opoziční strana, proti korupci nedělají také nic, ač by mohli. Musíme se sami rozhodnout, abychom zvolili ty lidi, kteří to mysli s touto zemi dobře. Bylo by naivní si myslet, že tyhle zlodějny budou někdy potrestány, jsou to peníze nenávratně ztracené, ale dnes máme možnost tento státní kolaps přibrzdit a postupně obrátit k lepšímu.Dneska jsme v takové situaci, že když nějaká strana neškodí, je to už úspěch. A to jsem nezmínil všudypřítomnou korupci, která tuto situaci nejen zhoršuje, ale možná je původcem veškerých ekonomických problémů. A vládní úředníci tuto situaci neřeší, v horším případě podporují a v nejhorším kradou. Nikdy od žádného zmíněného orgánu jsem neslyšel a ani nezaznamenal pokus o zavedení pořádku a pokus o šetření při správě cizího, tedy státního, tedy našeho, majetku.
Pokud zase jako voliči dáme ODS a ČSSD úkol se dohodnout na společném postupu tím, že dostanou zase obě přibližně stejné procento hlasů, věřte, že tyhle strany již nic dobrého pro obyčejné lidi neudělají, jednak to neumějí a jednak ani nechtějí. Jejich pracovitost, znalosti, zkušenosti a vzdělání v nejlepším případě končí na konci jejich výplatní pásky. Tyto strany už měly 20 let čas poctivě pracovat. Ovšem vršily jen chybu za chybou, omyl vytloukaly omylem a zlodějny zakrývaly plýtváním. Uvědomte si, že 20 let je polovina celkové doby, co komunisté vládli. A za pětinu století se v podstatě nic dobrého nestalo. Proto volte jakoukoli nevládní stranu, která má snahu zase obrátit vývoj směrem k lepšímu.
Jan Kadlec, člen České strany národně socialistické
Webové stránky: www.ceskenarodnilisty.cz