Když sledujeme dění na naší politické scéně od ustavení nové vlády ČR pod vedením premiéra B. Sobotky, můžeme konstatovat, že v sociálních otázkách je mírným pokrokem ve srovnání s nedosažitelně asociálními výstupy nečasovsko-schwarzenbergské koalice.
Zahraniční aktivity současné vlády lze však hodnotit, jak soudíme, převážně negativně a v některých ohledech jako výrazně záporné. Myslíme si, že současná zahraniční politika vládní koalice je zásadně pokračováním schwarzenbergské linie. Je zajímavé, že pan ministr Zaorálek, který aktivně vystupoval proti zřízení americké raketové základny v Brdech, je v současnosti souladný s protiruskou politikou Západu, tedy USA, NATO a EU, se sankcemi proti Rusku a nadto projevuje zvláštní příchylnost k nahnědlému ukrajinskému režimu. Tedy naplňuje všechny znaky „knížecí“ politiky.
Rovněž v oblasti obrany českých národních a státních zájmů, zvláště pak v oblasti česko-německých vztahů a česko-sudetoněmeckých vztahů, současná vláda zásadně navázala na kolaborantskou politiku svých předchůdců.
Přeměny sociálních demokratů, socialistů v liberály jsou v Evropě známé. Jako příklad může posloužit T, Blair, jehož současná stanoviska jsou s těmi liberálními snad totožná. A jak je tomu v ČR? Podle konkrétních kroků snad větší částí sociálních demokratů, když se rázně vypořádala s opozičně naladěnými svými spolustraníky, můžeme s jistým zjednodušením říci, že vstoupili do stejného řečiště jako „labourista“ Blair, drží se snad však nikoliv v jeho středu, ale zatím někde na okraji, a nadto jaksi, po vzoru řady dalších prozápadních politiků, národně značně ochladli. A tak těžko můžeme odlišovat v některých aktivitách sobotkovské sociální demokraty od nečasovsko-schwarzenbergských postupů.
Vláda ČR, v níž jsou zřejmě dva činitelé s tzv. sudetoněmeckými kořeny, a další ministryně s obdobnou sudetoněmeckou orientací, nepočítaje v to šéfporadce, je celkově do určité míry proněmecká se sudetomilskými sklony. Těmi se vyznačuje zvláště ministr D. Herman, předseda Sdružení Ackermann-Gemeinde. Hlavní linii vlády v tomto směru nevyjadřuje premiér, jak to dříve činil P. Nečas, ale právě ministr Herman. Ten by svou aktivitou mohl být považován za ministra krajana „sudetských“ Němců. O něm sudeti dokonce říkají, že navazuje na to, kde skončil P. Nečas. Pan ministr též mluví o tom, že po vzoru izraelsko-bavorské komise musí být vytvořena i česko-bavorská. P. Nečas sliboval česko-bavorské poslanecké grémium, v němž by byli i zástupci sudetů. Tato nová instituce měla být platformou pro jednání i o otázkách sudetoněmeckých. A tak se zdá, že Herman ve spolupráci se sudety má od premiéra, který o všech jeho aktivitách zřejmě ví, téměř volnou ruku. Ale abychom B. Sobotkovi nekřivdili. Jeho část ČSSD není otevřeně proněmeckou a sudetomilskou stranou, i když k tomu daleko nemá dr. Špidla a ministryně Marksová-Tominová. Tuto funkci v koalici zastává KDU-ČSL, k níž pan D. Herman patří. Kam až zajde tento pán? Kam zajde až KDU-ČSL? To záleží i na nás.
Z nejen uvedených důvodů je pro české vlastence KDU-ČSL nepřijatelnou stranou, ale také ČSSD, její sobotkovské křídlo, které má na svém kontě v určitém smyslu i církevní restituce, je málo přijatelnou alternativou, pokud v jejím čele bude stát B. Sobotka, Zaorálek a Diensbier. Hnutí ANO považujeme za v podstatě nedemokratický projekt, který se dosud politicky zcela nevyprofiloval.
Vlastenci z uvedených i dalších důvodů nemohou podporovat strany vládní koalice. Je nám však líto, že sobotkovské vedení navádí stranu do pozic, které jsou pro většinu z nás zřejmě nepřijatelné. Do voleb zbývá ještě nějaký čas na nové směrování stranického kormidla. Pokud jej vedení ČSSD nevyužije k opravě vlastního politického kurzu, pak ve volbách může skončit ještě hůře než v těch předešlých. Koho bohové chtějí potrestat, toho nejdříve oslepí. Jistou politickou slepotou již v současnosti část vedení ČSSD bohužel trpí. Prohlédne alespoň na poslední chvíli?
Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz