zpravidla probíhají někde za bukem. Nejsou to čeští účastníci jednání, kteří se tím chlubí. Zpravidla to je německý, ale ještě častěji nějaký tzv. sudetoněmecký zdroj, např. Sudetendeutsche Zeitung, Sudetenpost a ne v poslední řadě i Landes Zeitung, z něhož se dovídáme, že k nějakému setkání „zainteresovaných“ subjektů došlo a někdy i něco o obsahu jednání.
Je to pochopitelné. Zatímco takováto jednání jsou z české strany započítávána u veřejnosti jako trestné body, tedy je lépe se o těchto věcech nezmiňovat, a pokud je to nezbytné, pak v míře nanejvýš skrovné. Proto KDU-ČSL, TOP09 a proněmecká skupina v ČSSD se touto zásadou řídí. Na straně sudetů je to jinak. Tam vedení se musí ukázat členům, jak horlivě prosazuje jejich zájmy a co všechno dosáhlo. Ze zdrojů především sudetoněmeckých pocházejí naše informace. Např.v květnu 2013 přinesl Sudetendeutsche Zeitung informace o jízdě Pavla Bělobrádka a P. Bartoně, vedoucího tzv. sudetoněmecké kanceláře v Praze, do Saska. A tak máme jak text článku z tohoto listu sudetoněmeckého landsmanšaftu, tak i obrázek spokojeně se usmívajícího P. Bělobrádka a P. Bartoně.
Z nich se dozvídáme, co všechno se ve vztazích sudetoněmecko-českých děje. Dozvídáme se to však nejen my, ale i čtenáři sudetoněmeckých tiskovin v zahraničí. Sudetoněmecký landsmanšaft (SL) svou propagandou cíleně míří na skupiny lidí mimo Německo. Ojedinělé nejsou články ani v jiných jazycích. Dokonce se snaží podstrkovat našim školám nejrůznější studijní texty, obsahujících jejich výklad dějin, jež má od historické pravdy předaleko. Svým viděním zvláště poválečných událostí infikuje adresáty svých sdělení. V posledních letech rozesílá i elektronicky své texty na nejrůznější adresy v ČR. V tomto směru je zvlášť čilý SL v Rakousku.
Jaká je naše odpověď na různá nepravdivá až lživá a arogantní tvrzení SL? Většinou hezky a způsobně mlčíme. Jen ojediněle se někdo z našich politiků nechává ve stručnosti slyšet a snaží se alespoň jednotlivosti přivést na správnou míru. To je však žalostně málo!
Strategie, ať si povídají, co chtějí, my to budeme přehlížet, je vpravdě pštrosí politikou. Na straně sudetů trvající záplava informaci, často velmi pochybné povahy, zatímco u nás jsou slyšet v odpověď jen jednotlivé hlasy s omezeným dopadem.
Říkáme části politiků, že to tak dál nejde, že je nutné naší veřejnost pravidelně informovat o tom, které politické strany, či jiné subjekty jednají se sudety, o čem jednají a příp. na čem se dohodly. A abychom toho byli schopní, že je nutné hodně překládat z němčiny a překlady maximálně rozšiřovat. Zatím naše varování většinou neberou vážně. Pak se diví, že KDU-ČSL zatajilo své jednání se sudety. My však říkáme, že jde o běžný postup. Nebudeme-li českou veřejnost již konečně informovat o česko-sudetoněmeckých vztazích my, pak míra její orientace v těchto vztazích ke škodě republiky i naší budoucnosti bude dále nezadržitelně klesat. Co neuděláme sami, to od „českých médiích“, jak nám ukazuje mnohaletá praxe, nemůžeme očekávat. Spíše pojedou po vlně sudetoněmecké propagandy, než aby se zabývala obhajobou českých zájmů.
Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz