K dobrým česko - německým vztahům se nedá prolhat 

Tribunál v Norimberku po druhé světové válce odsoudil řadu předních nacistických zločinců k smrti. Rozsudek byl proveden. V dalších navazujících procesech byly odsouzeny stovky  nacistických zločinců.  Obdobné procesy se konaly ve všech státech okupovaných Němci. I my jsme několik stovek takových zločinců, na základě soudních rozsudků, popravili. Byli mezi nimi i někteří vedoucí činitelé tzv. Sudetoněmecké strany, např. K. H. Frank, čechožrout, který se podílel na vypracování plánů na likvidaci našeho národa. Byli mezi nimi však i Češi, také stovky, kteří kolaborovali s Němci, a dopustili se zločinů.

Je však velmi důležité připomenout, že v Norimberku byly některé organizace uznány za zločinecké, např. SS, gestapo, nacistická strana. Podívejte se znalostí této skutečnosti  na základní dokumenty tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu. Zjistíte, že převážná část jejich signatářů byla členy uvedených či i jiných zločineckých organizací. A dodnes, jak uvádí dr. E. Hahnová, je „sudetoněmecký landsmanšaft“ nositelem tradic henleinovské strany. A dále paní doktorka zdůrazňuje, že bychom o tomto faktu měli diskutovat. Takové diskuse se však sudeti bojí jako čert kříže. Jen žádná fakta, s nimi se nekamarádí. Takže štěky a vulgarity, místo faktů jen tvrzení, v tom lepším případě poměrně slušná.

Zatímco Němci plánovali genocidu našeho národa, a v době války k ní činili určité kroky, my jsme nikdy neplánovali vyvraždění německého obyvatelstva v Československu, ale v souladu s rozhodnutím Postupimské konference jsme je jen odsunuli. Dobrodiní odsunu pocítili i ti Němci, kteří se dopustili zločinů   s trestní sazbou do 10 let. Byli propuštěni z vězení nebo zahájené trestní řízení proti nim bylo zastaveno, připojili se ke svým rodinám a šli s nimi  do odsunu. Jednalo se zřejmě asi o několik tisíc německých pachatelů trestných činů, vůči nimž se naši předkové zachovali nanejvýš humánně. Že bychom od některého z nich, nebo od jeho potomka, slyšeli obyčejné poděkování, to by bylo asi maximalistické přání.

Sudeti a jejich němečtí ochránci se snaží spíše o opak. Přepisují dějiny. Označují se, v rozporu s historickou pravdou,  za oběti českých zločinců. Když s tím nesouhlasíte, jste, jak někteří sudeti říkají, kazitel „dobrých“ česko-německých vztahů. My si naopak myslíme, že hrubým způsobem narušuje tyto vztahy ten, kdo o nich lže a nesnáší historickou pravdu. 

J. Kovář