K článku "Čeští vojáci budou bojovat za Německo?"
vyjádřil jeden náš host názor, že Národní demokracie zaspala.
Myslíme si, že ano. Ale, bohužel, nezaspala jenom ona. Zaspaly i jiné strany. Zatím o jejich stanovisku k výše uvedenému nemáme informace. Ale skutečně jenom zaspaly? Nejde samozřejmě zcela náhodou o něco zcela jiného?
Mnohem horší však je fakt, že strany vládní koalice zřejmě o podřízenosti naší brigády německému velení jednaly a pravděpodobně se shodly na tomto kroku. Jinak by totiž náš ministr války nemohl, podepsat příslušný dokument.
Naše stanovisko k předmětné záležitosti je jednoznačně negativní. Zásadně s tím nesouhlasíme. Čs. jednotky musí být podřízeny jen českému velení. Vrchním velitelem čs. ozbrojených sil je prezident republiky. O jejich nasazení pak rozhodují příslušné ústavní čs. orgány.
Již v současnosti má Německo imperiální ambice. V minulém století jejich aspirace na světovládu skončily v proudech krve, a obrovských materiálních ztrátách. Německo dosud nezaplatilo reparace ani z první, ani z druhé světové války, a již si nárokuje vedoucí roli v Evropě a dokonce i vedoucí roli Evropy, jíž si někteří Němci představují jako IV. rajch, ve světě.
Dokonce ani za tzv. protektorátu jsme neměly části armády, které by byly podřízeny přímo německému velení. Nikdo, ani z těch nechvalně známých pronacistických kolaborantů, s výjimkou odporného velezrádce E. Moravce, ani nesnil o čs. jednotkách, které by bojovaly pod německým vedením na východní frontě za "novou Evropu", jak Vůdce německého národa prohlašoval.
Jsme poučeni dějinami. Víme, jak již jedno tažení za novou Evropu skončilo. Nebudeme vstupovat do obdobného dobrodružství dnes. Mohlo by mít pro nás těžké následky.
Pokud nás vládnoucí koalice do nějakého krvavého dobrodružství vplete, pak by, jak jsme přesvědčeni, šlo o zločin. Poté by vyznamenání ministra války a dalších členů vlády ČR "medailí Emanuela Moravce" zcela jistě nestačilo.
Nikdy jsme cizí nechtěli. Vždy jsme však to, co nám patřilo, hájili. Boží bojovníci Jana Žižky, naši legionáři a účastníci prvního i druhého odboje jsou nám příkladem. Jejich odkazu věrni zůstaneme!
České národní listy