Josef Leopold Zvonař, český vlastenec

zemřel 23.11. 1865,  tedy před 150lety.  Se jménem tohoto českého vlastence, dnes skoro zapomenutým  je spojeno jeho rodiště Kublov (okr. Beroun), vesnička pod památným Velízem. Josef  L. Zvonař patří k osobnostem národního obrození 19.století, stál také u zrodu pěveckého spolku Hlahol. Byl významným hudebním pedagogem, skladatelem. Byl ale i českým vlastencem.  Miloval českou zem, rodnou krajinu, tam pod Velízem zůstala po něm i píseň, která zlidověla a která dokonce soutěžila i o poctu být českou národní hymnou. Jeho skladbu Čechy krásné, Čechy mé, asi všichni známe.  Složil ji na slova Václava Plicky, pod původním názvem Vlastenecké hory. Píseň, která probouzí naše vlastenectví a lásku k domovu. 

Ten tajemný a krásný Kublov,  na svého rodáka Josefa Leopolda Zvonaře nikdy nezapomněl. Je zde, jak jeho rodný roubený domek, tak i pamětní deska a nádherný litinový památník před školou. Od kostela na Velízu, pak krásný výhled. Josef Leopold Zvonař, je pochován na hřbitůvku na hoře Velíz. Odsud se dívá do kraje, který tak miloval a stal se i inspirací pro jeho skladbu Čechy krásné, Čechy mé. Zajeďte se proto podívat a pohladit ten krásný a tajemný kraj, kraj uprostřed křivoklátských lesů s nedalekými královskými hrady Točníkem, Nižborem a Žebrákem. A kousek je Branov, kde možná potkáte převozníka Proška nebo spisovatele Otu Pavla.

Ta Zvonařova píseň se právě zde zrodila.   

Čechy krásné, Čechy mé!

Duše má se touhou pne,

kde ty vaše hory jsou,

zasnoubené s oblohou ?

S oblohou a s nebesy

kde pomýšlí na plesy,

seraf světlem oděný

k slávě páně stvořený.

Pán tu stvořil také vás,

slavné Čechy, vlasti krás.

Anděla vám s nebe dal

Váš národ k zpěvu zval.

A ten národ pěje rád,

v žalmech však i touhu znát,

by ten anděl chránil Čech

do skonání světů všech.

Proto krásné Čechy mé,

duše má se touhou pne.

Kde ty vaše hory jsou,

zasnoubené s oblohou.

http://www.supermusic.sk/skupina.php?idpiesne=98367

S pozdravem

Přemysl Votava

(České národní sdružení)