V posledním dvacetiletí se v republice odehrává doslova boj o charakter státu. O to, zda-li tato země bude patřit Čechům nebo někomu jinému. Položme si otázku – jaké místo mají v tomto boji dnešní odbojáři?
Příkladů, jak pokračuje rozvrat a někdy doslova rozbíjení české republikánské státnosti, je bezpočet. A ze všech oblastí života společnosti. Podle mne nejděsivější příklad uvedl náš bratr Josef Styx na letošním slavnostním shromáždění k neblahému 15. březnu 1939 v Kounicových kolejích v Brně. Tento politický vězeň nacistů, prošlý všemi hrůzami Kouniček i Breslau, citoval Krystlíkovo padílo nazvané Zamlčené dějiny, (vpravdě Vylhané dějiny), kde se hanobí vše - od husitů až po TGM, a poté pravil: "Abych se nakonec i já sám obával, že mne zde Němci budou znovu soudit za velezradu!"
Opravdu to v našem státě došlo tak daleko, že zasloužilí odbojáři, hrdinové národního boje za svobodu, musejí vyslovit obavu o své postavení v zemi? Položme si další otázku, co pro uchování a rozvoj naší státnosti dělali a dělají politici, předáci republiky? Co pro to dělaly a dělají naše úřady, naše orgány a naše vláda, co udělal náš první polistopadový prezident? Je třeba popisovat celý neblahý vývoj, od mezinárodně vyhlášené omluvy sudetským Němcům, přes odmítáni prezidentských dekretů a jejich vyhlašování za jakési "bezpráví", přes skryté antislovanské štvaní - zvláště proti ruskému a srbskému národu - až po neoddiskutovatelný podíl na rozdělení ČSFR? Na první pohled nepochopitelná mediální adorace "charismatického" prvního pana exprezidenta z tohoto pohledu dostává jasnou logiku. Stejně jako v současnosti na první pohled nepochopitelná adorace "charismatického" (?) nynějšího ministra zahraničí, neblahého "Kosovana", mezinárodní tragédie bratrského slovanského Srbska.
Nutno konečně říci pravdu. Tak jako nedošlo k rozpadu, nýbrž k rozbití Jugoslávie, nekonal se "přirozený rozpad ČSFR". Stačí se zeptat - kdo platil jedno zahraniční "sdružení". které z Kanady organizovalo jistou nacionalistickou stranu? Která to byla organizace, a ze které země šly tehdejší marky? Náš společný stát rameno na rameni, rozbili tehdejší zaplacení domácí separatisté se zahraničními černosotěnci. A jak správně již pravila naše předsedkyně Anděla Dvořáková: "Občanů se na jejich názor nikdo neptal." K tomu dodávám - ani nás Čechů, ani bratří Slováků. Proto tak radostně ryčeli sudetští Němci. Konečně zahynula jejich nenáviděná „Fehlkonstruktion der Geschichte" - "omyl dějin", Československo! Pomsta za odsun se naplnila.
Nastolme další otázku - proč musel zahynout tehdejší prezidentský kandidát Alexander Dubček? Jeho tragická smrt, oficiálně vyhlášená za nehodu, nebyla dodnes objektivně vysvětlena, navzdory vážným výhradám informovaných historiků (Viz studie v edici Fakta). Je zřejmě zbytečné se tázat - komu to prospělo? Alexander Dubček by totiž rozbití společného státu nikdy nepřipustil! (Viz studie v edici Fakta).
Vidíme to sami - od "rozdělení" se republika potácí od jedné společenské krize ke druhé. Obráceně dle humanisty, "lež a nenávist v Česku už dvacet let permanentně vítězí nad pravdou a láskou".
Tento katastrofální vývoj, který směřuje od záměrného odmítání neutrality, od rozbití společného státu Čechů a Slováků, od zapojení republiky do atlantického bloku v době, kdy nad ní létaly bombardéry do Srbska, od záměrného rozeštvání s Ruskou federací, od výprodeje domácího průmyslu a obchodu cizímu kapitálu (dnes je na řadě zemědělství - zejména německému, kdy to končí ovládnutím veškerého tisku v německých a cizích rukou a vyhlašováním požadavku zrušit Českou republiku a připojit k sousednímu Německu (!), je plodem nezměrného úsilí určitých sil. Kdo tyto síly jsou? Je jich několik. Nejde pouze o landsmanšafty – i když právě ty jsou úderným oddílem těchto sil. Je to především mezinárodní velkokapitál, který musí ovládat středovýchodní evropské území a říká tomu „prostor – Mitteleuropa – Mitropa“ – stejně jako dříve nacisté. Pak jsou to jisté politické strany jako rakouští haiderovci a uherští orbánovci, kterým byla existence státu Čechů a Slováků vždy trnem v oku. Nesmíme rovněž zapomínat na římskokatolickou církev – právě zmíněné síly zde prosadily restituční zákon, které umožňují feudální restaurace majetku nejen církevních řádů, ale též kolaborující velkostatkářské šlechty. Takové restituční zákony, jež mohou republiku rozebrat doslova na atomy.
V takovém „výmarském systému“ se pak prosadí návrat Němců do pohraničí, dvojjazyčnost úřadů, škol, institucí, německé velkostatky šlechty. kde bezzemci Češi budou poníženě žebrat o práci. Nerýsuji katastrofický scénář! Toto vše v některých oblastech naší země nabývá zcela konkrétní reálné podoby Za nějakého "autoritativního systému" - neuvažuji o totalitě! - by takové jednání kompetentních činovníků státu, kteří to dopouštějí, bylo asi trestáno jako velezrada státu. Kacířsky dodávám - možná bychom pro záchranu státu třeba nějaký takový systém potřebovali?
Máme vhodný příklad řešení ze zahraničí - pokud je známo, státníci Putin a Medveděv také nedopustili další rozkrádání Ruska a pozavírali řadu "rozkradačů oligarchů". Bohužel, u nás je pravdou opak. Vězení hrozí někdy také odbojářům. A to i jen za vyslovení historických pravd - o odboji, o nepřátelích státu, kteří republiku ničí a olupují. Tomu je třeba čelit. Jak? Sjednotit všechny vlastenecké organizace do jednotné lidové fronty odporu. Zahrabat válečné sekyry mezi organizacemi, kde probíhají žabomyší spory jako mezi polabskými Slovany. Právě tyto rozmíšky a spory ničí odbojáře, legionáře a ostatní organizace a nahrávají nepřátelům republiky. Právě osud našich slovanských bratří by nám měl být výstrahou. Osud jižních Srbů, osudy lužických Srbů atd. Nepřátelé jen čekají na rozbíjení a na zánik našich organizací - a podporují slabá místa v našich řadách. A do nich říkám - odbojáři by neměli uvažovat
o zániku a o nějakých nadacích, které může kdokoli ukrást. Odbojáři by měli pokračovat dál v potomcích a sympatizantech. Naši nepřátelé - landsmanšafty - to dělají už po tři generace. Žádnou oligarchickou Mitropu zde nechceme.
Učme se i od nepřátel - jak přežít, jak bojovat.
P.S. Bratr Styx se - zatím – nemusí obávat nového soudu pro velezradu. Dnes přece fungují jiné metody. Stačí odbojářům sebrat penze a poslat je umřít na ulici. Tak nám to rýsují vládnoucí neohumanisté. A ještě o tom můžeme psát - také zatím. Nebo je to jinak?
NO, 28.4.2011
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz