Tak pravil bývalý eurokomisař Vladimír Špidla – že s touto vládou vskutku hrozí, že „párkrát se vyspíme a budeme v Idahu. Žádné pořádné zdravotní pojištění, ale zdravotnictví pro bohaté a chudé. Žádný zákoník práce, žádný zajištěný důchod… Žádná slušná sociální ochrana, ale charita.“ Inu, jak k tématu poznamenal komentátor Hekrdla, „Cicero hadr“. A to chtěl Vladimír Špidla roku 2003 modernizaci sociálního státu a reformu veřejných financí. Sociolog Jan Keller se vrátil o oněch sedm let zpět a Špidlovu skutečnou politiku shrnul slovy: „hlavním úkolem sociálního státu bude od nynějška přivykat lidi na život v nejistotě.“
Nechtěné se tak stalo skutkem. Panuje u nás nejistota, jaký bude náš zítřek, o kolik se zdraží nájemné, kolik budeme doplácet na operace, jaký zákrok se bude pokládat za nadstandardní, kolik budeme platit v lékárnách bez receptu. Víme jen, že 400 léků (cenově do 60 korun) budeme hradit z vlastní kapsy, ale netušíme, jak se s novým finančním režimem osobně vypořádáme. Též si nejsme jisti, zůstanou-li nám v budoucnu nějaké existenční podmínky – jen tušíme, že se po všech strojírenských, sklářských, potravinářských i oděvních oborech půjdou ke dnu i další továrny a celé obory. Nezaměstnaní si v bídě nebudou smět přivydělávat, klesnou dávky pro postižené invalidy i dávky chudým. Bez vydatných dotací se potopí i zemědělství, náklady na provoz státní správy se sníží díky tomu, že klesnou mzdy úřednického personálu. Nevíme, kolik lékařů a zdravotních sester se odebere do ciziny. Již dnes u nás ordinují Rusové ,Ukrajinci a Indové, do České lékařské komory se přihlašují Uzbekové, Albánci, Keňané, Syřané, Jemenci a mnozí další hosté z Balkánu a rozvojového světa.
Nesporné ovšem je, že současný kabinet je nejubožejší vládou, která kdy v našich zeměpisných šířkách a délkách panovala. Jen v jednom bodě si můžeme být jisti: že hlavně na sebe panstvo u moci bedlivě pamatuje a že si ministři se svou odborností nedělají starosti. Stomatolog Jiří Besser, jinak ministr kultury, klesá v patnáctce ministrů v jejich oblibě na dno. Ministr vnitra Radek John, někdejší investigativní žurnalista, se stal nekvalifikovaným, leč suverénním policistou, který s oblibou používá majáčku a na vyznamenání policistů a odvážných civilů, kteří zlikvidovali lupiče, si v našem plivátku (co se velikosti země týče), přidělil helikoptérou, což je při obecné škrtání výdajů i platů policistů pokládáno za nehoráznost. Miroslav Kalousek s neuvěřitelnou snůškou podfuků škrtá s oblibou příjmy sociálně slabších. Josef Dobeš, psycholog z Vazební věznice, dnes diriguje školství, dopravní expert Ivan Fuksa radí zemědělcům, zatímco dopravě se věnuje Vít Bárta, svého času vybudoval bezpečnostní agenturu ABL. Nedávný ředitel a společník firmy Phar Service Kamil Jankovský se přestěhoval na ministerstvo pro místní rozvoj… A tak je to prakticky ve všech oborech. Proto vládě slouží jedenáctka poradců, tvořící takzvaný NERV, soubor specialistů, mezi nimiž ovšem neschází ani Tomáš Julínek, který padl s předchozí vládou.
Jen v jenom bodě jsou si pánové svou pozicí jisti. Jak již víme, pojišťují se takzvanou „konstruktivní nedůvěrou“ vládě – kdo by chtěl tuto nepřesvědčivou společnost odvolat, musel by v naší nestabilní společnosti sehnat kandidáty jiného, přesvědčivějšího kabinetu, který by navíc získal předem podporu sněmovny. A protože známe za uplynulých 21 let dosti důvěrně neschopnost, obecnou podprůměrnost českých politiků, víme již dopředu, že slušnou společnost nesestavíme. Druhou jistotou české politiky je odpověď na otázku, jakpak se pánům daří. Zajisté skvěle, neboť na takto prezentovanou otázku skoro všichni odpovídají slovy, že naspořili úspory „v řádu milionů korun.“ Anebo, jak říká Miroslav Kalousek, „přiměřeně mému věku a příjmu.“ Ve skutečnosti by měl říci: přiměřeně ziskům při vybavování vojenské oblasti, tedy díky tankům, letectvu a padákům.
V souvislosti s kabinetem, v němž záleží spíše na barvách stran než na odborných znalostech, stojí za vzpomínku skotský pilot Formule 1, Jackie Stewart, jinak trojnásobný mistr světa a triumfální vítěz 27 závodů. Říkávalo se mu též „Létající Skot“. Když přišla řeč na téma opakovaných vítězství, shodli se všichni kolegové ze závodních drah formulí, že vítězí jen díky tomu, že tam, kde všichni šlapou na brzdy, třebas při najíždění do zatáček, Jackie šlápne na plyn. To je pravý opak v porovnání s českou vládou. Tam, kde si i darebák a hlupák Hitler pomáhal z krize budováním silnic, Kalousek s Bártou škrtají. Ačkoli víme, že vědecký výzkum je motorem vývoje, naši vládní hoši se jmou škrtit. Hodláme se zbavit profesionálních hasičů, omezujeme počty policistů, a ministr zdravotnictví hodlá krátit pobyty na lůžku. Kdo si připlatí, podstoupí operaci žlučníku nebo střeva laparoskopií, která zkracuje trápení na lůžku, kdo však nemůže financovat náročnou moderní techniku, půjde „pod nůž“, a tím pádem si poleží déle, než by si Leoš Heger přál.
Již dávno jsme měnili krajské špitály za akciové společnosti, ačkoli na nemocnicích, operních scénách a několika dalších položkách se vydělávat nedá. Již dávno jsme se zbavili sanitek pro převoz nositelů infekčních chorob. Nyní chceme šetřit na provozu záchytky, jediná, kterou máme v Praze na Bulovce. Stojí ročně zhruba 11 milionů korun. Kdyby prý však byla tato protialkoholní stanice vytížena z 80 procent a všichni by platili, město by nemuselo pobyt alkoholiků dotovat. Takže bychom, napadá mě, měli vylepit transparenty, vítající potenciální alkoholiky do hospod, zejména jsou-li poblíž nemocnice na Bulovce. Momentálně hodláme šetřit i na chovu a výcviku policejních psů. Bývalá policistka pravila doslova: „Řekli, že není na žrádlo, takže stavy psů se musí zredukovat. Není přitom jasné, jak chtějí se psy naložit. Podle vlastnického práva je ke zvířatům přistupováno jako k jakýmkoli movitým věcem“, takže vodiči se obávají, že vláda nechá, aby vyhověla politice Kalouskových škrtů, je prostě utratit. Přitom je ohrožen nejen osud německých ovčáků, ale i celé oddělení na Kladně, které cvičí psy na hlídací a pátrací operace. Mimochodem v tomto případě jde o jedno z nejlepších pracovišť svého druhu.
Takže utratit bychom měli, jak mě napadá, nejspíše nekvalifikovaný personál. Zejména nyní, když se šetří na ministerstvech propouštěním kvalitního personálu, a když Evropská unie oslovila rovnou pět ministerstev v obavách o osud dotací a o ekonomickou budoucnost. Ve hře je i „ztráta klíčového zkušeného personálu v důležitých manažerských pozicích.“ To se ovšem netýká kabinetu a hlupáků, kteří se nám rozmnožili, rozhodně víc než obětaví němečtí ovčáci.
Fr. Kříž
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz