Varšavská smlouva měla být zrušena, rovněž tak i NATO. Demilitarizace celého světa a neutralita republiky, to byl program Listopadu 1989. Splněn byl jen částečně. Varšavská smlouva byla rozpuštěna, ale republika se nestala neutrální. Někteří naši politici začali šilhat po NATO, přestože mnozí z nás v tu dobu si ještě dobře pamatovali na slova prezidenta V. Havla, že již nikdy do žádného vojenského paktu nevstoupíme. Ale přesto jsme se na to chystali.
Když jsme před vstupem ČR do NATO požadovali vypsání referenda o této otázce, říkali nám, že o bezpečnostních otázkách státu se nerozhoduje v referendech. Není to záležitostí občanů, ale řady odborníků.
A tak jsme vstoupili do NATO, i když většina obyvatel byla zřejmě proti. Z Havla se stal horlivý natista. Když americké i jiné bombardéry ničily Srbsko, blýsknul se před světem termínem „humanitární bombardování“, na které však doplatilo svým životem asi 2000 Srbů, včetně dětí. Pan „humanista“ měl z ostudy kabát! Vůbec mu to však nevadilo. Snad mu to ani nedošlo.
Dnes jsme v NATO a požadujeme, aby NATO bylo jen obranným paktem, nikoliv agresivním, a tentokrát nám zase říkají, že jsme povinni jednat v souladu s programovými cíli NATO, se svými závazky, které jsme "dobrovolně" na sebe vzali, a proto o těchto otázkách je každá diskuse zcela zbytečná. Kdo se jí snaží otevřít, je pokládán téměř za nepřítele. Již si snad nikdo ani nevzpomene, že jsme kdysi požadovali zrušení i NATO. Jeho současná existence je v rozporu s našim Listopadovým programem z roku 1989. Ale pro současnou „politickou elitu“ je Listopad 1989 již předaleko. Před pány z Bruselu a NATO stojí tito „naši reprezentanti“ v pozoru, či v hlubokém předklonu. Slyší jen na rozkazy nadřízených mezinárodních velitelů a hlas lidu, který kdysi byl s plnou vážností považován za hlas Boží, k nim nedolehne. A pokud náhodou ano, pak mají sto a jeden důvod, proč vše udělat, bez ohledu na naše národní a státní zájmy, zcela jinak. A výsledek? Máme republiku, která není fakticky naše a také nám neříká pane. Je-li západní Evropa mírným protektorátem USA, jak to tvrdí Brzezinski, a dodává, že jím se stává stále více i střední Evropa, pak naše vztahy jsou velmi složité. Jsme také protektorátem USA a současně „mírným“ protektorátem Německa, někteří mluví o tom, že se fakticky stáváme německou kolonii. Ať je to již tak nebo onak, v každém případě můžeme sice o suverenitě republiky hodně mluvit, nábožně ji vzývat, ale ve skutečnosti je pro nás nedostatkovým zbožím. Na téma demokracie můžeme skládat celé referáty, chválit se, jak jsme demokratičtí, ale zase ve skutečnosti náš lid je malým pánem na to, aby sám sobě mohl vládnout. Na to jsou bohužel jiní. Především protektoři či mezinárodní korporace. Těm také naši zástupci skládají své účty, ne lidu, nejsou přeci populisty. Existující výjimky jen potvrzují pravidlo.
A NATO nás dnes táhne k válce, aniž bychom ji chtěli. Ostatně tak tomu bylo v době těsně před první i druhou světovou válkou. Určité mocenské elity si vyhradily právo na rozhodování o otázkách války a míru. Lid, který je nositelem moci ve státě, jak říká ještě naše ústava, jim však do toho nesměl a nesmí mluvit. Musí jen jednat vlastenecky! O tom, co je takové jednání, rozhoduje pár desítek papalášů. A tak demokracie, o níž tak neustále mluvíme vzletnými slovy, přestává v otázkách života a smrti milionů lidí fungovat.
Ukradli nám právo rozhodovat sami o sobě, o budoucnosti své i našich dětí. Žijí v domnění, že tak tomu i bude nadále. Ale mýlí se! O budoucnosti lidstva nemůže a nesmí rozhodovat několik desítek nabubřených panáků, ale lid sám, a to bezprostředně! Otázky války a míru musí opět patřit do výlučné kompetence a pravomoci lidu, který o nich bude vždy rozhodovat přímo v referendu, a to v referendu imperativním! Nelze jinak! Naši zástupci ve své velké většině nás již dávno nezastupují. Musíme proto rozhodovat o otázkách války a míru sami bezprostředně a hlavně … bez nich. Výsledek imperativního referenda musí být závazný pro všechny ústavní orgány republiky, které jej nebudou moci nijak měnit, ale jen provádět. Proto nezbytně nutně a urychleně potřebujeme přijetí ústavního zákona o referendu.
Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz