Je skutečně nutné, aby pro přežití nevinných lidí posílal pan Gauck německé vojáky do světa, aby silou zbraní prosazovali lidská práva? Myslím si, že nejprve by Německo mělo k záchraně lidských životů použít zcela jiné prostředky, civilizovanější, lidštější a křesťanštější, než o kterých mluví pan Gauck. O tom, proč umírají lidé ve světě, mluví následující text:
„Oficiální statistiky prokazují, že denně umírá ve světě hlady 35.000 dětí a asi stejně dospělých.To znamená, že naše hospodářství je organizováno tak, že produkuje více než 70. 000 mrtvých denně. Ještě nikdy neexistovala válka, jejíž krutost by dosáhla takovýchto rozměrů. A statistiky rostou a rok od roku stále více lidí trpí stále krutější chudobou.“
Tyto údaje pochází od španělských jezuitů, kteří vydali útlou publikaci, s názvem „Co chudí říkají církvi“ a rozesílali ji po světě, některé, jak vím, dokonce i zadarmo. Několik výtisků přišlo i do České republiky. Proto jsme přesvědčen, že text se dostal i do Německa. Pan J. Gauck, bývalý pastor, měl jistě možnost s uvedenými i dalšími informacemi od španělských jezuitů i příslušných institucí OSN se seznámit.
Podle oficiální zprávy OSN o vývoji lidstva z roku 1996 nejvýznamnějším znakem dnešní světové ekonomiky je rostoucí koncentrace bohatství ve stále méně zemích, a i v těchto zemích v rukou stále menšího počtu lidí. Podle údajů roku 1996 jen 20% obyvatel země spotřebovává 85% bohatství, kdežto pro 80% lidí zůstává k dispozici zbylých 15%. Tyto údaje jsou již vývojem dalších let překonány, jsou celkově mnohem horší. Bohatí pohádkově bohatnou dále a chudí, jsou jich stamiliony, nebo dokonce kolem miliardy, nemají co jíst, kde složit hlavu. S nimi nevýslovně trpí i jejich děti. Mnohé z narozených nepřežijí ani několik měsíců.
Že by pan Gauck, evangelický pastor, o těchto zoufale nelidských podmínkách nic nevěděl, že by nevěděl, že tím nejzákladnějším lidským právem je právo na život? Ale toto právo armáda zbraněmi nezajistí. Když mluví zbraně, umírají lidé. A těm mrtvým již nikdo žádné lidské právo nemůže zajistit.
Jsem přesvědčen, že o uvedeném dobře ví, ale jak vidět, nedbá. Zlepšování životních podmínek lidí, zachování jejich životů nevyžaduje armády, ani ty německé, nevyžaduje zbraně, jejich nasazení, ale lidštější a spravedlivější přístup k rozdělování lidmi vytvořeného bohatství. Bůh dal lidem Zemi, aby jim poskytla obživu, aniž by někoho zvýhodňoval, či odstrkoval. K bohatství Země mají stejný přístup všichni lidé. V tom smyslu mluví Jan Pavel II. ve své encyklice Centesimus annus.
Tak pane prezidenta, dejte se do díla k zabezpečení lidských práv sociálně reformní cestou, nikoliv však pouhou charitou. Své křesťanství stavíte na odiv, ale zřejmě myslíte nikoliv jako pastor, ale především a ponejvíce, jak jsem přesvědčen, jako člověk, který má blíže ke zbraním, než k písmu svatému a sociální doktríně církve.
O to, co ušetříte na armádě, můžete dát více lidem, kteří každodenně bojují o své přežití a více jich můžete zachránit. To je cesta, po níž můžete jít. Vydáte-li se jiným směrem, pak zpochybníte sám sebe, křesťanské ideály a z těch, kteří Vám uvěřili, uděláte lehkovážné lidi, slušně řečeno.
Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz