17. listopadu protiprezidentská koalice si ověřila své možnosti. Přestože útoky na prezidenta M. Zemana na Albertově byly odsouzeníhodné a pro republiku ostudné, signalizovaly, že i pro tento způsob boje, kdy zřejmě dochází k výtržnictví, najdou organizátoři vhodné lidi. Následné demonstrace ukázaly, že v Praze není velkým problém angažovat i několik tisíc lidí.
První zkušenosti organizátorů, tedy především těch, kteří řídili pro K. Schwarzenberga volební kampaň, jsou tedy vcelku pozitivní. Zřejmě nenechají utichnout demonstrační nepokoje. Budou je opakovat na různých místech v Praze a při různých příležitostech. Hlavní jejich silou jsou mladí lidé, tedy i středoškoláci a studenti vysokých škol. Postupně se do veřejných protiprezidentských vystoupení budou ve větší míře zapojovat i starší lidé. Zvláště ČT a rozhlas takovýmto akcím budou napomáhat. Svou roli sehrají i sociální sítě.
Demonstrace se budou vyhrocovat. Verbální útoky se změní ve fyzické napadání odpůrců, zatím ojedinělé, postupem času hojnější. Masový střet se zastánci prezidenta M. Zemana otevře dveře k celkovému přitvrzení akcí. Ničení aut, demolování komunálního a jiného majetku budou následovat. První kameny budou hozeny na protivníky, první krev poteče I sešlosti mládeže na náměstích, pod záminkou fandění, již několikrát byly úspěšně odzkoušeny. Dojde ke střetům i s policii, která musí chránit veřejný pořádek. A za této situace se mohou objevit i první fotbaloví fanoušci v knížecích službách.. Mají za sebou několik let tréninku v pouličních šarvátkách. Fyzické střety se zastánci prezidenta se vyhrotí. Postupně se mohou vymknout kontrole. Objeví se první ohně a v tu dobu mohou zaznít i první výstřely. Padnou, lépe řečeno budou zavražděni, první lidé. Fašizující síly se veřejně přihlásí o slovo. Pražský majdan se stane skutečností. Co by pak následovalo, pokud tyto představy se stanou skutečností, již víme. I tak však by pražský majdan měl jiné rysy, než ten kyjevský.
Pokud nezastavíme odpůrce prezidenta, nyní již zřejmě mezi nimi i pachatele trestného činu výtržnictví, a demokracie, ČR přestane být právním státem. Násilí bude zesilováno i novými orgány státní moci, vytvořenými pučisty. A tak revanš za prohru v prezidentských volbách oslaví úspěch. TOP 09, která prohrála nedávné volby, kde se dalo, se pohybuje po nakloněné rovině směrem dolů. Voliči jí nedali své hlasy. To nevadí. Stejně jí o „lůzu“ nikdy nešlo. Ta volila, jak se knížecí příznivci vyjadřovali, přece sociální demokraty a komunisty. Puč by ji však mohl vynést k nejvyšší moci, i když by se někteří její členové a příznivci od násilných prostředků distancovali. Rusofobie by se stala oficiální politikou. Připravovali bychom se na válku i v Evropě, jak již dříve nás nabádal pan K. Schwarzenbetg. Místo másla bychom měli kanóny. Životní úroveň velké většiny našeho lidu by silně poklesla. Ale zato bychom bojovali za demokracii a lidská práva, která jsme doma pošlapali, někde třeba i na konci světa. Jak by to bylo principální a jak krásné.
A pokud by k válce s Ruskem došlo, jaderný střed bychom nemuseli přežít. To jen pro úplnost, kam tato cesta může vést. Jsme na rozcestí, ještě můžeme jít nekonfliktním mírovým směrem Nenechejme se rozeštvat, nenechejme se postavit proti sobě, nenechejme se vtáhnout do války!
J. Kovář
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz