Jasný kurs a jasné meze
Nové předsednictvo sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL)
Studijní text
V Mnichově bylo v sobotu 27.února představeno spolkové předsednictvo sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL) zvolené XVI. Spolkovým shromážděním SL .
Skládá se ze spolkového předsedy Bernda Posselta a jeho tří náměstků Steffena Hörtlera, Klause Hoffmanna a Siegberta Ortmanna a tajemníků Hildrun Barthlme, Claudie Beikircher, Petera Kuffnera, Raimunda Paleczka a Roberta Wilda. K úřadu mluvčího národnostní menšiny (personálně propojeného se spolkovým předsedou Berndem Posseltem), patří předseda sudetoněmeckých rad vlasti (Franz Longin), spolková předsedkyně sudetoněmeckých žen (Gerda Ott), spolkový předseda sudetoněmecké mládeže (Peter Polierer) a zástupce pro sudetoněmecké sociální a vzdělávací záležitosti (Hans Knápek).
Spolková rada ustanovila opět dlouhými lety osvědčeného Petera Kuffnera spolkovým finančním poradcem. Znovu kooptovala Wolfa-Dietera Hamperla a pověřila jej spolkovými kulturními záležitostmi. Historik Rudolf Grulich byl kooptován jako konzultant především v oblasti národnostních menšin a práv menšin. Předsedu spolkového shromáždění, Reinfrieda Voglera, ustanovila předsedou Sudetoněmecké nadace, Ortfrieda Kotziana, předsedou výboru pro vnitřní politické záležitost spolkového shromáždění. Güntera Reicherta, a předsedu sudetských Němců v Rakousku Gerharda Zeihsela, vyzvala k účasti na všech zasedáních předsednictva SL, s právem poradního hlasu. Výkonná rada se skládá podle § 13 jednacího řádu ze spolkového předsedy, jeho tři náměstků a spolkových finančních referentů. Zabývá se aktuálními transakcemi. Její rozhodnutí jsou právně platná, pokud nejsou odmítnuta do dvou týdnů po zaslání rozhodnutí žádným členem spolkového předsednictva.
Do správní rady Karlovy ceny jmenovalo předsednictvo Steffena Hörtlera, Rudolfa Grulicha a Güntera Reicherta. Mluvčí etnické skupiny patří do grémia, rovněž i předseda spolkového shromáždění ex officio.
Ve své zprávě o politické situaci Bernd Posselt ve své funkci mluvčího národnostní skupiny ocenil zejména státní návštěvu českého premiéra Bohuslava Sobotky v Bavorsku v březnu. Sudetští Němci byli silně zapojeni do její přípravy, jejich vedení bylo reprezentováno po celou dobu návštěvy. Po návštěvě ve třech památnících na sociálního demokrata Sobotku hluboce zapůsobila přesvědčivost, s jakou se Bavorsko přiznalo k temné straně německých dějin a veřejně ji zdokumentovalo. Takové jsou také akce, které se budou i letos opět konat ve smyslu postupného porozumění a smíření, ve městě Brně.
Kromě toho se spolkové předsednictvo zabývalo pokusy skupiny destrukčníků uvnitř i vně SL, zvrátit usnesení spolkového shromáždění, zejména právoplatnost jeho předsednictva, napadnutím spolkového shromáždění u soudu. Mezitím byla cílená kampaň, která měla zničit SL v jeho současné podobě. I když občas způsobila zmatek, landsmanšaft má pevné kořeny, takže selhala.
Silné nepochopení získal rozsudek vrchního zemského soudu v Mnichově, který dává členským právům jednotlivce přednost před právy většiny členů. Spolkový předseda Bernd Posselt řekl: "Někdo může vstoupit do klubu jen proto, aby získal přístup k adresám členů, čímž se zvýší možnost zneužití. Nejsme jako Automobilový klub (ADAC)." Spolkové předsednictvo se jednomyslně shodlo na dalším postupu. A jednomyslně bylo toho názoru, že SL nebude ničit sdružení a kluby podporovatelů destrukčníků. Převážná většina by jich měla být od nich odkloněna.
Herbert Fischer, Sudetendeutsche Zeitung, 22.4. 2016, str. 1
Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf
Poznámka redakce:
Z hlediska vnitřní opozice v tzv. sudetoněmeckém landsmanšaftu situace nevypadá tak jasně, jak píše Sudetendeutsche Zeitung (SZ). Právě naopak. Pro některé z opozičníků ustavující zasedání XVI. Spolkového shromáždění nebylo právoplatné, a proto všichni, kdož na něm byli zvoleni, včetně B. Posselta, jsou bez mandátu. „Sudetoněmecký landsmanšaft“ je podle opozičníků bez vedení.
Jak je vše ve skutečnosti, nedokážeme nyní s jistotou říci. Na obzoru se rýsuje nový soudní spor. Ze SZ se informace o probíhajícím sporu nedozvíme. Musíme hledat buď v „Sudetenpost“, nebo v tiskovinách Witikobundu.