Zdánlivě to vypadá, že každý sám snaživě a „tvůrčím“ způsobem posunuje naši minulost až do samé blízkosti sudetoněmeckého vidění. Začteme-li se však do jejich pamfletů, vidíme, že mají jeden společný jmenovatel, z něhož vycházejí, a to je právě onen sudeťacký přepis. „Bývalí občané Československé republiky německé národnosti“, jak o nich čas od času nějaký redaktorský snaživec z ČT mluví, mají velkou radost z toho, jaké pokroky jejich žáci světští i církevní dělají. Občas to probírají i na svých sjezdech, či výročních schůzích třeba takového Witikobundu, nebo ve svém tisku, a dávají ostatním za příklad.
Převážně z jejich zdrojů se o takovém falšování dějin dovídáme. U nás to „naše“ média jaksi přecházejí, jistě s dobrým úmyslem, aby český člověk nebyl zbytečně znepokojován. A pokud se o tom dozvíme, někomu z nás nedá spát a podá podnět na Polici ČR nebo státnímu zastupitelství, tak téměř vždy se dozví, že takovéto vyjadřování o České republice, našem národu, zákonodárství, či o prezidentech E. Benešovi či M. Zemanovi nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu a ani na přestupek to snad není. Z ministerstva zahraničních věcí nám říkají totéž a ještě dodávají, že jde o právo na svobodný projev, který nelze řešit diplomatickými prostředky.
A tak co s tím? Řekněme si alespoň, jak krásně naši sudetomilové světští i církevní o naší minulosti zpívají. Řekněme si, který z jejich hlasů zní nejlíbezněji, samozřejmě nikoliv pro obyčejné české ucho, ale pro naše bývalé spoluobčany. A vše si opakujme, abychom věděli, co od nich dále můžeme čekat.
A nyní konečně slibované řádky. V hanobení republiky, našeho národa nejde jen o zavrženíhodné aktivity jednotlivců, ale i skupin, snažících se o vytvoření organizační struktury. Abychom byli konkrétní, uvedeme příkladně pouze některé texty pánů Wolfganga Habermanna, Tomáše Peciny a Jana Šinágla, kteří se prohlásili za tzv. přípravný výbor Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (SKSČMS). Jmenovaní již v létě 2009 podali na Ministerstvo vnitra ČR návrh registraci tohoto občanského sdružení, v současnosti spolku. Dosud tento spolek registrován nebyl. Přesto páni vyvíjí zajímavé aktivity.
Vyjímáme několik vět z článku 3 jejich dřívějších i současných stanov, které se liší v podstatě jen nahrazením sousloví občanské sdružení slovem spolek:
„ (3) Sdružení odmítá násilí a vystupuje proti jakékoli formě diskriminace na základě ethnického původu nebo jazyka, zejména odsuzuje vyhnání, genocidium a ethnické čistky, k nimž došlo po druhé světové válce na území střední a východní Evropy.
(4) Sdružení pokládá osoby, jež se v předchozím odstavci popsaného jednání dopustily, jakkoli se na něm podílely nebo k němu daly podnět, za válečné zločince, kteří měli být postaveni před soud. Sdružení proto odmítá a odsuzuje zákon č. 115/1946 Sb. o právnosti jednání souvisících s bojem o znovunabytí svobody Čechů a Slováků a pokládá ho za legalisaci zjevného bezpráví.
(5) Stejně tak sdružení považuje za projev bezpráví ty z dekretů presidenta republiky, jež se staly právním základem pro zločiny popsané v odstavci 3 shora, zejména dekret presidenta republiky č. 5/1945 Sb. o neplatnosti některých majetkově-právních jednání z doby nesvobody a o národní správě majetkových hodnot Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů a některých organisací a ústavů, dekret presidenta republiky č. 12/1945 Sb. o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, dekret presidenta republiky č. 28/1945 Sb. o osídlení zemědělské půdy Němců, Maďarů a jiných nepřátel státu českými, slovenskými a jinými slovanskými zemědělci, ústavní dekret presidenta republiky č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob národnosti německé a maďarské, dekret presidenta republiky č. 71/1945 Sb. o pracovní povinnosti osob, které pozbyly československého státního občanství, a dekret presidenta republiky č. 108/1945 Sb. o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy.
(6) Sdružení je přesvědčeno, že shora uvedené dekrety presidenta republiky, stejně jako některé další právní předpisy, by měly být zrušeny, tak aby aspoň pro futuro přestaly tvořit součást právního řádu České republiky, neboť se neslučují s těmi principy, k nimž se Česká republika přihlásila ratifikací mezinárodních úmluv o lidských právech, a jsou v naprostém rozporu se zásadami respektovanými Evropskou unií, k níž Česká republika přistoupila, stejně jako s jejím vlastním ústavním řádem.
(7) Sdružení uznává právo osob, jež se staly obětí zločinů popsaných v odstavci 3 shora, na náhradu škody a na satisfakci za nemajetkovou újmu, kterou utrpěly, na to, aby bylo jim nebo jejich dědicům obnoveno vlastnické právo k neprávem konfiskovanému majetku a aby jim, budou-li mít o to zájem, bylo uděleno státní občanství České republiky. Rovněž by mělo být umožněno získat české občanství potomkům a životním partnerům takto postižených osob.
(8) Jakkoli si sdružení uvědomuje, že úplná náprava historických křivd je z principu nemožná, zároveň je přesvědčeno, že tak jako německý národ učinil vše, co bylo v jeho silách, aby se vyrovnal s dědictvím nacismu, aby následky jeho zločinů zmírnil nebo tam, kde to bylo možné, napravil, a aby zabránil jejich opakování, musí se i český národ vyrovnat s dědictvím zločinu vyhnání sudetských Němců. Bude to ku prospěchu obou národů a napomůže to zařazení České republiky mezi evropské země, které respektují ty civilisační a kulturní hodnoty a ctí ty zásady, jež tvoří základ tisícileté západní civilisace.
(9) Sdružení se hlásí k cílům prosazovaným občanským sdružením „Sudetendeutsche Landsmannschaft Bundesverband e. V.“, založeným podle práva Spolkové republiky Německo, se sídlem na adrese Hochstraße 8, D-81669 München, Německo, občanským sdružením „Sudetendeutsche Landsmannschaft in Österreich (SLÖ)“, založeným podle práva Rakouské republiky, se sídlem na adrese Steingasse 25, A-1030 Wien, Rakousko, „Sdružením Ackermann-Gemeinde“, se sídlem na adrese Vyšehradská 49, 128 00 Praha 2, IČ: 69058211, společností „SKS – Informační středisko Praha s. r. o.“, se sídlem na adrese Tomášská 21/14, 110 00
Praha 1, IČ: 26741725, a dalšími českými i zahraničními právnickými osobami založenými k prosazování a podpoře obdobných cílů, jaké sleduje sdružení.“ (Text je uveden i s gramatickými chybami, obsaženými v citovaném textu.)
Přestože MV ČR odmítlo registrovat tento spolek a uvedené osoby mohly působit pouze jako neformální uskupení mimo právní režim, jak stanovilo MV ČR, jmenovaní však dlouhodobě provozovali web pod názvem SKSČMS, kde publikovali články i programového charakteru a vedli programovou rubriku.
Opět budeme citovat několik vět z jejich textů: „Přitom oběťmi byli Němci, stovky naprosto nevinný lidí, jejichž vrahy byli Češi a všechny tyto vraždy pak byly zákonem amnestovány… Pravdu o poválečné genocidě sudetoněmeckého obyvatelstva nelze zamlčovat“.
„Mnozí z nich dosud žijí v domech, které byly sudetským Němcům zabrány a potřebují a potřebují proto najít morálně přijatelné zdůvodnění, proč mohou žít v ukradeném. Českým vládám to tak vyhovuje, protože se mohou stavět do role ochránců národních zájmů“.
„Jsou to zločiny, které byli spáchány jménem – s pod ochranou – našeho státu a kořisti jimi získané se náš stát zmocnil a rozdělil ji mezi své občany.“
Pan Šinágl též napsal článek o Reinhardu Hendrichovi, v němž uvedl, že „Počet obětí jeho vlády je jen zlomkem obětí poválečné genocidy a se způsobem, jak v 50. letech vládli komunisté, se nedá vůbec srovnat.“, že „Protektorát byl zkrátka takovým malým rájem na zemi“ a dále poznamenal, zda Heydrich by neměl být vyznamenán (podle dostupných internetových materiálů).
Prosím. všimněte si, jak tito tří králové bez dalšího anulovali Postupimskou a Pařížskou reparační dohodu. A píší proto „zcela nezatíženě“ těmito i dalšími poválečnými mezinárodními smlouvami a dohodami, uzavřené vítěznými spojeneckými mocnostmi. A nyní sami se můžete přesvědčit, až kam taková „dobrodružství“ vedou. Jistě není bez zajímavosti, že SKSČMS má nakročeno k zápisu do veřejného rejstříku, čímž bude moc legalizovat svou činnost. A to se tedy máme na co těšit.
Katolická církev v době, kdy kardinál Tomášek stál v jejím čele, se těšila značné autoritě. Její kostely bývaly plné. Od té doby se hodně změnilo. Z vlkovské etapy přešla do dukovské. V současnosti se viditelně opět projevuje soužití trůnu s oltářem. Sociální demokraté, např.i jejich předseda Sobotka, se předhánějí v tom, kdo z nich jako první navrhne Velký pátek za státní svátek, když už předtím vzdali jakýkoliv boj proti církevním restitucím. Katolíci bohatnou. Jejich špičky mluví hodně o restitucích, podávají návrhy na soudní jednání proti státu, že nedostali tu či onu nemovitost, ale zapomínají i na slova papeže Františka, který od počátku toužil po církvi chudé a angažoval se ve prospěch chudých. Na to holt kardinálu Dukovi nezbývá čas, zvláště když ještě bojuje proti ruským agresorům.
Že katolická vrchnost má velmi blízko k sudetoněmeckému landsmanšaftu, je známo. Ale, že některé její oudy s ním verbálně i myšlenkově téměř splývají, se ví málo. Ostatně posuďte sami.
Křesťanská misijní společnost, Primátorská 41, 18000 Praha 8
Tel.: 284 841 922, Fax: 284 841 923
web: .cz, e-mail: info@kmspraha.cz
Bankverbindung: ČSOB Praha 1, Kto-Nr. 576955803/0300 IČO : 539147, DIČ : CZ 00539147 (Uvedené údaje jsou staršího data)
Sudetským Němcům
Naši milí krajané,
tíží nás minulost českého národa a české země, která byla ještě před šedesáti lety také zemí Vaší nebo zemí Vašich rodičů či prarodičů.
Přestože jsme se o tom neučili ve škole, pronikla k nám děsivá pravda o kruté poválečné pomstě na německém obyvatelstvu Čech, Moravy a Slezska, prováděné většinou bez ohledu na to, zda a jak se kdo provinil. Víme o ponižování, lynčích, upalování, popravách bez soudů, znásilňování i o strašlivých pochodech smrti. Náš národ pro Vás tehdy na základě principu kolektivní viny, přichystal koncentrační tábory, srovnatelné s těmi nacistickými, tábory, kde docházelo k mučení a kde mnozí, zvláště nemluvňata a staří lidé, zemřeli v důsledku podvýživy a na nakažlivé nemoci.
Připojujeme se k několika podobně zaměřeným iniciativám minulých let usilujícím o vzájemné smíření. Vás, kteří jste přežili, i Vás, jejichž rodiče nebo příbuzní Vám o těchto hrůzách vyprávěli, jako Češi prosíme za odpuštění. Odpusťte nám, prosím,
- fyzické utrpení, kterým jste museli projít;
- hluboká duševní traumata, která mnozí z vás prožili a která někteří prožívají dodnes;
- ztrátu svých blízkých (Čechy tehdy zavraždění sudetští Němci se počítají na desitky tisic);
- ztrátu domova;
- ztrátu majetku.
To vše se dálo ve znepokojivé jednotě českého národa, kde se Vás, Němců, zastávali jen jednotlivci.
Také nás bolí dnešní chladný, často i nepřátelský postoj větší části českého národa k Vám a neochota našich politiků k dialogu s Vaší politickou reprezentací.
Činy našich dědů a otců nelze ničím ospravedlnit. Přijímáme svou spravedlivou odplatu: zdevastovanou krajinu Sudet, 40 let komunistické totality a i po jejím pádu pokračující morální úpadek české společnosti.
Víme, že to, co se stalo, se také nedá nijak napravit. Hrůzné činy českého národa dodnes volají k nebi. Chceme Vám vyjádřit svou hlubokou lítost nad hrůzami, které jste museli prožít. Nechceme se jen omlouvat, prosíme Vás o odpuštění. Po Vašem odpuštění i po smíření s Vámi toužíme!
Účastníci Konference smíření Čechů a sudetských Němců
15. dubna 2005 v Praze
Přišlo e-mailem
Co zbývá ještě dodat? Snad, že ministr české vlády, Daniel Herman, je předsedou Sdružení Ackermann-Gemeinde (SAG), které je údajně samostatným českým spolkem, ale přesto je částí mnichovské Ackermann-Gemeinde, jež je složkou sudetoněmeckého landsmanšaftu. A nakonec třešínku. Členem SAG je i pan kardinál Duka.
Jistě i v tomto případě nás překvapuje nezatíženost mezinárodními smlouvami, opět především té Postupimské a Pařížské. Ostatně mezi křesťany platí zásada, že neznalost hříchu nečiní.
Připravil Dr. O. Tuleškov
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz