Jak se historicky znemožnil europoslanec Rouček?

Za  vzor sociáldemokrata uvedl wiesenthalobijce kancléře Kreiskyho!

Národní klasik českého lidu Jan Werich správně říkal: "Každej se musí historicky znemožnit sám!" V případě pana europoslance dr. Libora Roučka (ČSSD) se to naplnilo snad stonásobně. Kdych chtěl být hodně zlý, použil bych příměru generalissima Stalina: " Pan europoslanec cynicky odhalil své imperialistické ledví". Copak to pan europoslanec provedl na Parlamentních listech 9.3.2017 ("Se Sobotkou mám zkušenosti velmi špatné, uvedl Libor Rouček...")?

Pan eurooslanec především přičetl strmý sestup ČSSD panu premiéru Sobotkovi. Straně pak obecně přebíhání "od pangejtu k pangejtu", dále klientelismus, korupci a další smrtelné hříchy, které stranu táhnou ke dnu. 

S tím vším bychom mohli souhlasit, kdyby ovšem pan doktor Rouček neopepřil svá vyjádření historicko politruckou omáčkou z dějin strany a z historie svého exilu. Tak výraznou politruckou omáčku jsme u nás už dlouho neviděli a nečetli - tento kočičkopejskovský dort míchání pravdivých fakt historie sociální demokracie s nesmysly nám však na druhé straně dokonale odhalil pravé smýšlení pana europoslance.

Kde pan europoslanec uvedl pravdu? Především o základech sociální demokracie, kdy velmi správně podotkl,že za tuto stranu seděli ve vězeních a umírali lidé,hájící práva "obyčejných lidí". U tohoto termínu se ovšem musím zastavit a panu europoslanci, doktoru, pořádně umýt hlavu. Copak to je za termín "obyčejní lidé"?? To je něco jako termín typu "střední třída"? Proč pan doktor se nepřihlásí k původní zakladatelské tradici sociální demokracie? Proč neoznačí hájení práv "proletářů a dělníků, pracujících tříd"? Protože se to dnes nenosí? Protože je to "politicky nekorektní termín"? Protože to panu doktoru členu nové sociální demokracie smrdí bolševismem?

Zakladatelé českoslovanské sociální demokracie by se panu doktorovi pěkně poděkovali za takovouto "obhajobu obyčejných lidí"! Soudruzi Pecka, Zápotocký a Hybeš a možná i pokračovatelé Šmeral a dr.Bechyně, by jej za takový terminologický alibismus určitě poslali ke všem čertům. Možná by jej za to pochválil Tusar a jiní rozkolníci sociální demokracie. Protože ti prohráli boj o Lidový dům a o skutečnou nekolaborantskou sociální demokracii v roce 1920.

Dobře víme, kam tzv. reformismus a nechuť ke komunistům dotlačily sociální demokracii v Německu a Rakousku, a k jakým koncům to nakonec vedlo ve 30. letech 20.století. Že to vedlo k nacistovi Hitlerovi v Německu a k fašistovi Dollfussovi v Rakousku. K tomu Dolfussovi, co neváhal střílet do sociálně demokratických Marxových domů ve Vídni velitelem rakouských heimwehrů knížetem Starhembergem. A nacisté ho potom zavraždili.

Jeden z vrahů fašisty Dolfusse byl vyškovský Němec, tj. přihlášený sudetský Němec, nacista Planetta. Tedy jeden z  anonymní množiny těch, kterou pan europoslanec kolektivně obhajuje proti "zlému odsunu". Odsun nebyl vyhnání, nebyl kolektivní čistka a neublížil nevinným sudetským Němcům en bloc. Aby bylo jasno - zásadně netvrdím, že pan europoslanec obhajuje rovnou vraha Planettu. Ani dokonce - řečeno jazykem Nejvyššího soudu -  "nevyvolávám takový dojem", že by pan doktor Rouček něco takového dělal! To bych ani nikdy nepředpokládal.

 Ale - vždycky je to tu ALE - Planetta byl jedním z obrovské většiny československých alias sudetských Němců! Jeden z obrovské většiny sudetů,co páchali zločiny jak v Rakousku, tak v ČSR. Z té většiny sudetských zločinců, všech těch Kuků, Tugemannů, Koslowskich a tisíců dalších, co páchali prokázané zločiny v ČSR. A z toho milionu stodvaašedesáti šestiset sedmnácti sudetů, co dostali zločinecký řád od Hitlera za uloupení čs.pohraničí. A za to byli odsunuti. Jak správně říká president Zeman - odsun byl lepší než smrt! Je to tak, pane doktore Roučku? Vymýšlíme si my odbojáři dějiny Rakouské republiky, Německa a naší ČSR? Vy, jako koryfej tzv. sudetských Němců, jako odpůrce dekretů a presidenta Beneše, což obhajujete stejnými pseudoargumenty jako pan Herman za lidovce, vy nám tu předestíráte školení o historii sociální demokracie? To vy jste snad poradil pan premiéru Sobotkovy vyhlásit "Sudetoněmce" za naše spojence - anebo to byl někdo jiný? Jak směšné, jak tragické.

Ví vůbec pan doktor europoslanec Rouček, co jeho vynikající předchůdce v sociální demokracii, pan Dr. Rudolf Bechyně napsal o alias sudetských Němcích ve své knize "Pero mi zůstalo. 1938-1945" (Dělnické nakladatelství, Praha 1947, I.vydání.)?? Napsal mj. toto:"Dvě veliké události z prvního týdne republiky symbolisovaly dva takové veliké rozpory v životě nového státu.Byla to návštěva vůdce naší německé sociální demokracie Josefa Seligra v Praze, jemuž řekl dr.Alois Rašín: "S rebely se nevyjednává!" Mezi námi a českými Němci ležela Československá republika,která znamenala naše vítězství a německou porážku." (Op.cit,161.)  Jak charakterisoval Dr. Bechyně dělnickou třídu za monarchie? "Dělnická třída jako celek žila v černé hlubině vykořisťování, lhostejnosti a duchovní tmy" (o.c.52).A jak charakterisoval dr. Bechyně sociální demokracii v ČSR? "Dělník se počal cítit občanem, nabyl řady nových práv a nechtěl být již považován za nevolníka" (op.cit.53). Kam zmizelo panu doktoru Roučkovi slovo "dělník"? Nahradil dělníka (rolníka, pracujícího)  nicneříkající frází o "obyčejném občanu"! A kdopak jsou tedy ti neobyčejní občané? Zařadil občana do kategorie neexistující vrstvy "obyčejných". Stejný bluf, jako neexistující "střední třída", kterou se ohánějí jak dnešní vládci, tak dnešní politologové a politruci.

A nakonec k těm sudetským Němcům.

Dr. Bechyně je v dubnu 1940 charakterizoval takto:

"Příliš brzo si zoufáte nad německou svobodou, kterou vám přinesli hitlerovští osvoboditelé. Příliš brzo jste zatoužili po svobodě československé, kterou jste pomohli zničit.  ...Většina sudetských Němců ráda vymaže se své minulosti éru henleinovskou a hitlerovskou a ráda se vrátí k Československu, až bude nacismus poražen." (A sudet píše Bechyněmu) "přičiňte se o takové prohlášení."

A Dr. Bechyně odpovídá : "Ne nepřičiním se. Nikdo z Čechů se nepřičiní....Což Vás nikdy nenapadla otázka, zda my Čechové budeme státi o Váš návrat?...Jak jste se nám odměnili při první příležitosti? Českou snášenlivost jste splatili německou nenávistí: českou velkomyslnost německou bestialitou. Českou demokracii německým herrnschaftem. ...Jenom Bůh mohl by pohnouti českého mučedníka, aby vám ještě jednou odpustil. My lidé neumíme dělat zázraků. Modlete se, aby český lid český lid se nenaučil od Němců až příliš mnoho!" (o.c.83).

A Dr.Bechyně definoval alias sudetské Němce takto: Podívejme se nyní na slovo "Sudetenland"....rakouský zeměpis užíval názvu tří pohoří, kdykoli potřeboval orientační pomůcky k rozlišování různých skupin zemí. Byly to: Alpy, Sudety, Kras. V tom smyslu se mluvilo o "alpských zemích (Alpenländer), sudetských zemích (Sudetenländer) a krasských zemích (Karstländer). Sudetské země - to byly Čechy, Morava a Slezsko ve své celistvosti: nebyl to tedy dnešní "Sudetenland" utvořený pány Hitlerem a Henleinem za vydatné pomoci pána Runcimana. V očích každého Čechoslováka jsou slova "Sudetenland" a velezrada totožné pojmy. Co tu pravíme, není denuciace nýbrž jen upozornění, jak my Čechové cítíme, když slyšíme slovo "Sudetenland"....Němci z českých zemí vlastní státně politické individuality. Není zajisté bez hluboké příčiny, že za několik století nevytvořili vlastní stát. Neměli své separátní politické historie - vždy sdíleli s námi osudy českých zemí. Nezplodili ani svérázné kultury duchovní a umělecké, nebyli národem, nýbrž národnostní menšinou v prostoru jiného svérázného národa".(op.c.205-206.)

Proto jdou veškeré obhajoby většiny tzv. sudetských Němců z pera a úst pana dr. Roučka proti platným charakteristikám jeho sociálnědemokratického předchůdce Dr. Bechyně. Pan Dr.Bechyně měl, má a bude mít navždy pravdu o tzv. sudetských Němcích - a pan Dr. Rouček tuto pravdu nemá.

Nyní se konečně dostáváme k tomu, co pan koryfej sudetských Němců Dr. Rouček způsobil v Parlamentních listech svým vyjádřením o své exilové praxi. Bez předchozího líčení jeho prosudetských stanovisek bychom neozřejmili, proč uvádí za vzor své sociálně demokratické praxe v rakouském exilu právě pana kancléře Rakouska Bruno Kreiskyho. Pan Dr.Rouček uvedl toto:

"Když jsem odešel od Rakouska, pomáhal jsem rakouské sociální demokracii". Dále pokračoval odkazem na historii své rodiny, kdy jeho dědeček byl starým členem sociální demokracie, který v Lidovém domě tiskl Právo lidu. "Pracoval jsem přímo pod tehdejším rakouským kancléřem Bruno Kreiskym". Dr. Rouček pracoval ve službách tiskového oddělení rakouské sociální demokracie přímo pod tehdejším kancléřem spolkové republiky Rakouska.

A v tomto konstatování nacházíme jednoznačný spor o profilaci sociálního demokrata v prostředí tehdejší rakouské společnosti.

.Je to spor o neblahého Dr. Bruno Kreiskyho a o blahoslaveného Ing. Simona Wiesenthala. Co to bylo za spor a jak ovlivnil i mezinárodní prestiž Rakouska, nejen prestiž rakouské sociální demokracie?

Byl to spor o rakouský nacismus a rakouské nacisty.

Celý mnohaletý spor popsal Simon Wiesenthal v knize, která bez jakékoli pozornosti velkých médii byla vydána i u nás  pod názvem "Spravedlnost, nikoli pomsta. Paměti." ( Sfinga, Ostrava 1994.)

Ing.Simon Wiesethal se svou obvyklou precisností vylíčil vše v kapitole, příznačně nazvané "Hnědá žeň premiéra Kreiského". Nechejme líčení samotnému autorovi:

"V roce 1945 se usnesla SPÖ (Sociálně demokratická strana Rakouska) pod dojmem právě skončené války, že v její organisaci nesmí zastávat funkci žádný bývalý národní socialista (rozuměj člen NSDAP - JJN). V roce 1970 byli čtyři z jedenácti ministrů složené jen ze členů SPÖ bývalí členové NSDAP. Jeden z nich byl esesák." (o.c. 316.)

Takže v době, kdy mladý pan Rouček v exilu pomáhal tiskovému odboru pana sociálního demokrata dr. Kreiskyho, tento kancléř uvedl do rakouské vlády čtyři nacisty, z toho jednoho esesáka. U zde bychom klidně mohli přestat a odsoudit tento "přístup sociálního demokrata" k nacistické otázce v Rakousku. Avšak nedosti na tom.

Jaká byla příčina takové benevolence k pohrobkům nacismu a fašismu v Rakousku? Jednoduchá. Osvětluje ji zase nikdo jiný, nežli právě Ing. Simon Wiesenthal (jemuž i tento titul právě dr.Bruno Kreisky zuřivě upíral). Šlo totiž o získávání a přetahování volebních hlasů - i za cenu ohavné tolerance sprosté nacistické minulosti. Ing. Wiesenthal konstatuje:

"Obě politické strany do sebe lačně vsávaly bývalé nacisty ochotné převléci kabát, kdežto ti "věrní si založili vlastní stranu VdU, z níž potom vznikla FPÖ" (o.c. 317.)

O co šlo? O kupčení s hlasy! Partaje lidovců a sociáldemokratu se přetahovaly o volební strany a neštítily se verbovat bývalé nacisty. Čímpak to bylo. Ing. Wiensenthal to vysvětluje velice přesně. Do roku 1966 byla v zemi široká koalice a sociální demokraté byli v menšině. Co udělali rakouští sociální demokrati již od roku 1947! Zrušili zákaz funkcí ve straně pro nacisty! A tak získali akvárium šestiset  šedesáti tisíc bývalých nacistů jako volební elektorát! Politická bažina registrovaných nacistů a jejich rodinných příslušníků - zvyšujících počet voličů -  pomohla sociáldemokratů k náskoku před lidovci. A právě v této roli sehrál neblahou funkci pan kancléř Kreisky. Systematicky podle Wiesenthala odbourával odpor vůči bývalým nacistům! A dokázal to skutky.

Do vlády za sociáldemkraty! jmenoval hned čtyři nacisty:

ministra vnitra Rösche ( č.NSDAP 8595796), ministra výstavby Mosera (č.NSDAP 6269837), ministra dopravy Fruhbauera (č.NSDAP  10033793) a ministra zemědělství Hanse Öllingera který byl bývalý SS untersturmführer. A pan kancléř, když se začal ozývat tisk, nejenže se nekál -naopak útočil známou nacistickou mantrou - "dokud prý se neprokáže, že nacista nebo esesák spáchal zločin, může zastávat funkce!". Věc v dosavadním civilisovaném světě nemožná, věc, kterou by neobhájil nikdo ani v Dánsku,ani v Norsku, ani v Holandsku ani nikde jinde na Západě, dokonce ani ve vichystické Francii ne! - se stala v Rakousku skutkem. Rakousko pan kancléř Kreisky proměnil v zemi "neomezených možností pro bývalé nacisty".

A dnes se pan Dr. Rouček chlubí spoluprací a školením u tohoto skvělého sociálního demokrata, plného ochoty zapomenout na zločinný nacistický systém??

My odbojáři se domníváme, že takový poukaz by pan europoslanec měl zahodit minimálně do muzea válečných rekvizit a odpadu nacismu, a ne jej dávat za vzor českým sociálním demokratům a potažmo celému národu. Pan europoslanec si tu naběhl tak vehementně na vidle dějin, jako nikdo před ním.

Tož takové celebrity, které takto obhajují českou sociální demokracii příklady z nacistického akvária ( o kterém si mysleli, že je tu v Česku zapomeneme!), takové my odbojáři nevolíme a volit nikdy nebudeme. Velmi rádi roztrháme volební lístky se jménem pana doktora Roučka na kandidátce ČSSD. A možná nás bude hodně z řad odbojářů, pozůstalých po obětech a bojovnících proti nacismu a sudetskému moru.

Dr. Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I

autor je pozůstalý po ruském legionáři, zahubeném gestapem na udání sudetského Němce