Ing

Jak to také je s petičním právem v praxi

Petice

Vážený pan

Jan Hamáček,

předseda Poslanecké sněmovny PČR

Praha

V Praze dne 6.3. 2015

Vážený pane předsedo,

v souladu s čl. 18 Listiny základních práv a svobod a petičním zákonem se na Vás obracíme s návrhy a žádostí o vyjádření k dále uvedeným skutečnostem.

Verbální konflikty mezi panem Jaroslavem Foldynou, poslancem ČSSD, a panem Karlem Schwarzenbergem, poslancem TOP 09, probíhají již několik let. Bombardování Srbska a uznání Kosova vládou ČR byla témata, jejímiž spory mezi jmenovanými vrcholily. Poslanec K. Schwarzenberg se hájil tím, že hlasoval v Trilaterární komisi proti bombardování Srbska, jak v Poslanecké sněmovně zcela otevřeně prohlásil.

Pro nás však je mnohem podstatnější otázkou, nikoliv jak pan K. Schwarzenberg hlasoval, ale zda Trilaterální komise je z hlediska mezinárodního práva oním orgánem, který rozhoduje svým hlasováním o otázkách války a míru. Podle Charty OSN nikoliv! Tímto orgánem, zejména v souladu s kapitolou VII, článkem 39, je výlučně Rada bezpečnosti OSN, která „určí, zda došlo k ohrožení míru, porušení míru nebo útočnému činu, a doporučí nebo rozhodne, jaká opatření budou učiněna podle článku 41 a 42, aby byl udržen nebo obnoven mezinárodní mír a bezpečnost."

TK tak rozhodla, aniž by tak rozhodnout mohla, i místo příslušných ústavních orgánů jednotlivých států, které jsou příslušné přijímat rozhodnutí o vyhlášení válečného stavu. Samozřejmě jde jen o státy, které se války proti Srbsku zúčastnily.

Pokud má být zachováno mezinárodní právo, řád a pořádek, nelze napříště dovolit, jakémukoliv subjektu, ať si již říká jakkoliv, kromě Rady bezpečnosti OSN, aby rozhodoval o otázkách války a míru. Pokud nebudeme na uvedeném trvat, pokud nebudeme vyvozovat i mezinárodní sankce, když nějaká organizace si bude usurpovat postavení RB OSN, pak dojde k postupné destrukci mezinárodního práva a svět se ponoří do chaosu, násilí a válek bez konce. Jednotlivé státy nadto v takovémto bezprávním systému ztrácejí svou svrchovanost a dostávají se do plné podřízenosti nelegální organizace, jež ani není subjektem mezinárodního práva. Ústavní orgány státu, i ČR, fakticky ztrácejí své kompetence a pravomoci. Nejdůležitější rozhodnutí se přijímají mimo ně, bez nich a samozřejmě i proti zájmům, jež reprezentují. Státy se tak postupně stávají slupkou bez obsahu

II.

Proto klademe otázku, co ČR proti uvedeným snahám, a zvláště pak proti zcela konkrétním krokům, jež jsme výše uvedli, směřujícím proti mezinárodnímu právu a měnícím stávající řád a pořádek ve válečné akce i s využitím munice s ochuzeným uranem, kazetových bomb, jejichž důsledkem byly více než dva tisíce mrtvých, tisíce raněných a škody snad až 100 miliard dolarů, jak tomu bylo např. v agresi proti Srbsku, hodlá činit do budoucnosti a jak se dodatečně vypořádá i s agresí proti Srbsku?

Pakliže Trilaterální komise je subjektem bez jakékoliv rozhodovací pravomoci v oblasti mezinárodního práva, jak vyplývá z uvedeného, a přesto do rozhodování o otázkách války a

míru vkračuje, pak její činnost není legální, ale jak jsme přesvědčení je přímo v rozporu s mezinárodním právem a svými aktivitami jej silně destabilizuje.

Jednotlivci, kteří se jednání TK zúčastní, hlasují i o válce, pak sami, každý sám o sobě a současně všichni společně, vědomě porušují principy i normy nejen mezinárodního práva, ale také právního řádu jiných států, tedy i státu, jehož jsou občany.

III.

Pan Karel Schwarzenberg se na zasedání poslanecké sněmovny k účasti na jednání TK přiznal. Doznal, že hlasoval proti válce se Srbskem, ale pokud víme, tak neučinil nic dalšího, aby proti prohlašované válce proti Srbsku jinak osobně vystoupil, či na protest opustil jednání. Nese tedy i on odpovědnost za válku proti Srbsku již tím, že se jednání TK zúčastnil.

1) V souvislosti s uvedeným vzniká otázka, jaké důsledky Poslanecká sněmovna PČR vyvodí proti K. Schwarzenbergovi za jeho účast na jednání TK a na jejím rozhodování? Svým jednáním porušil řadu právních norem, jsme o tom přesvědčeni, jak mezinárodního, tak našeho vnitřního práva.

2) Může vůbec pan Karel Schwarzenberg, který sliboval věrnost ČR a zachovávat Ústavu a zákony, vzhledem k výše uvedenému, dále vykonávat funkci poslance a předsedy zahraničního výboru PS PČR?

IV.

1) Podle uvedeného má TK dosud velkou faktickou moc. TK zřejmě podporuje své členy, čestné členy i ty, kteří se zúčastňují jejích jednání. Nepodpořila TK Karla Schwarzenberga v jeho kandidatuře v prezidentských volbách v roce 2013? Pokud ano, a řada nepřímých důkazů to potvrzuje, šlo o zasahování do našich vnitřních záležitostí. Nesouvisí útoky na prezidenta M. Zemana, jejichž cílem je pravděpodobně uvolnění prezidentského stolce, s trvajícím zájmem TK, aby prezidentem republiky se následně stal K. Schwarzenberg?

2) Nelze dát do souvislosti volání K. Schwarzenberga po dodávkách zbraní Ukrajině, po zpřísňování sankcí vůči Rusku a tvrdému postupu vůči němu s jeho činností v TK nebo v jiném obdobném subjektu?

a) Zcela zásadní otázkou je, vztahuje se i na další občany ČR, zda člen TK nebo ten, kdo se jejího jednání zúčastňuje, může zastávat funkci ústavního činitele ČR?

b) Stejnou otázku klademe, pokud jde o členy nebo hostující členy dalších mezinárodních uskupení jako je Bilderberg nebo další podobné subjekty, které se snaží zasahovat do světového dění, aniž by k tomu měly právo, a do nichž jejich členové nejsou voleni nebo vysílání jako zástupci svrchovaných států, tedy i ČR, ale jejichž členství vzniká zásadně zcela jinak. Podle informací, které máme, zásadně zcela nedemokratickým způsobem.

Pokud rozhodují o světě a jeho dění, válkách a míru takové subjekty jako je např. Trilaterární komise a Bilderberg, pak zásadně máme dvě možnosti:

1) Potvrdit tento stav a nepředstírat, že v uvedených oblastech rozhoduje Organizace spojených národů s Radou bezpečnosti, nepředstírat, že příslušné ústavní orgány jednotlivých států přijímají rozhodnutí o zásadních otázkách životu států, zejména pak o míru či válce. Následné reakce na takového prohlášení ve světě však mohou být nepředvídatelné.

2) Odmítnout uvedené praktiky TK a dalších obdobných subjektů a obnovit panství práva v mezinárodních vztazích i ve vnitřním životě jednotlivých států tak, aby OSN mohla bez uvedených překážek plnit své funkce, aby mezinárodní právo a jeho zásady plně platily a byly neomezeně aplikovány, aby ústavy a právní řády jednotlivých států upravovaly život jednoho každého státu a vylučovaly zasahování jakoukoliv nijak neoprávněnou jinou mocí do jejich vnitřních záležitostí.

VI.

Vážený pane předsedo, velmi nám vadilo a vadí, že již před měsíci pan K. Schwarzenberg informoval poslaneckou sněmovnu i naši veřejnost, že o bombardování Srbska, a tedy válce,

přesněji o agresi proti Srbsku, rozhodla TK a dosud nikdo z poslanců, orgánů sněmovny, z politiků či veřejnosti, alespoň pokud jsme informováni, nepožádal o vysvětlení tohoto prohlášení, které jasně ukázalo, že Rada bezpečnosti OSN je určitými mezinárodními silami odstavována na vedlejší kolej. Proto tak činíme alespoň my.

Považujeme-li se za hodnotovou společnost, pak si samozřejmě nemůžeme lhát, nemůžeme ani předstírat, že mise, které v nedávných letech proběhly na několika místech ve světě s katastrofálními důsledky pro miliony lidí, nejsou ve skutečnosti agresemi. Naše civilizace nemůže stát na lžích, klamání, předstírání, na neoprávněném násilí, na dělení národů na vyvolené a ty ostatní, na lidi, kteří jsou více lidmi a jiní pak zase méně, na velkém bohatství malé skupiny lidí a chudobě miliard. Naše civilizace musí být založena na spravedlnosti, míru, spolupráci a solidaritě. Nikoliv na pracném, lopotném a falešném pokusu o vytváření obrazu nepřítele, zbrojení a příprav na válku. Ti, kdo tak činí, mohou zavléct svět do svět zničující jaderné války. Mír je život, válka smrt! Může, vážený pane předsedo, poslanecká sněmovna odsoudit válečné přípravy, ať již mají jakoukoliv formu, a vyslovit se pro mír?

Děkujeme Vám za jednoznačné, konkrétní a plné odpovědi na vznesené otázky, samozřejmě budeme vděční i za poučení o předmětné problematice, zejména z oblasti jak mezinárodního, tak i vnitřního českého práva.

Mnohé z uvedeného je delší dobu velmi rozporně diskutováno s výsledky často naprosto odlišnými a nadto nikoliv autoritativními. Vaše odpovědi proto budou mít značně širší význam, než na první pohled se komukoliv může zdát.

S úctou

Ing. Pavel Rejf, CSc. JUDr. Ogňan Tuleškov

Na vědomí: Prezidentská kancelář, Praha - Hrad

Petiční výbor Poslanecké sněmovny PČR

Sněmovní 4,

118 26 Praha 1

V Praze dne 20. dubna 2015

K rukám paní poslankyně dr. Zuzky Bebarové - Rujbrové, předsedkyně Petičního výboru PS PČR

Věc: Stížnost na porušování zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním

Naši petici z 6.3.2015, jež je v příloze tohoto podání, adresovanou panu J. Hamáčkovi, předsedovi PS PČR, jsme postoupili po dřívějších zkušenostech přímo do podatelny Poslanecké sněmovny. Přesto jsme dosud na ni nedostali odpověď. Vzhledem k tomu, že vyjádření pana předsedy poslanecké sněmovny jsme museli opakovaně vymáhat i na naši petici z roku 2013, a dokonce petici opětně doručit, tentokrát přímo do podatelny PS, rozhodli jsme se nechat plynout zbytečně další čas, a obrátit se na Petiční výbor PS PČR s touto stížností.

V ústavě máme zakotveno, že ČR je právním státem. Pokládáme proto za ostudné, když v Poslanecké sněmovně již opakovaně nejsou dodržovány zákonem stanové lhůty k vyřízení petice a nadto i věcné její vyřízení je spíše chabé než dostačující.

Proto prosíme, vážená paní předsedkyně, o zákrok, aby naše petice byla v době co nejkratší plně vyřízena a aby byla vyvozena odpovědnost proti těm, kteří za uvedené porušení petičního zákona odpovídají. Předpokládáme, že i nám se dostane odpovídajícího vysvětlení.

Velmi děkujeme za vše, co v předmětné záležitosti vykonáte.

S úctou

Ing. Pavel Rejf, CSc. oprávněný jednat jménem petičního výboru

Příloha: Petice J. Hamáčkovi, předsedovi PS PČR, z 6.3.2015

Odpověď na naši petici panu J. Hamáčkovi, předsedovi PS PČR, ze dne 6.3.2015

POSLANECKÁ ING. LEO LUZAR

SNĚMOVNA POSLANEC KSČM

PARLAMENTU SNĚMOVNÍ 4

ČESKÉ REPUBLIKY 118 26 PRAHA 1

TEL: +420 257 172 049 0 49 FAX: +420 257 170 000 0 E-MAIL: LUZARL@PSP.CZ

WWW.PSP.CZ

V Ostravě dne 21. dubna 2015

Vážení pánové,

jako člen petičního výboru a také člen zahraničního výboru jsem byl pověřen vyřízením vaší petice přijaté dne 9. března 2015 pod jednacím číslem PS2015/2780.

Jak uvádíte, základem vašeho podání v souladu s článkem 18. Listiny základních práv a svobod a petičním zákonem je vyjádření ke skutečnostem, které uvádíte pod body I až V.

Všechny tyto body se týkají okolností provázejících, pro mne nešťastné skutky „západní civilizace⁴⁴, bombardování Srbska a následné anexe Kosova a uznání tohoto území jako samostatného státu proti všem dohodám mezinárodního společenství se Srbskem.

Váš dopis podrobně a pregnantně popisuje situaci a následné ostudné kroky jednotlivých politiků i politických reprezentací.

Bohužel vám nemohu dát vámi vyžadovanou konkrétní a plnou odpověď na vznesené otázky, neboť právě tyto odpovědi by byly ve svém základu filozofickými úvahami o fungování „demokratické společnosti⁴⁴.

Je samozřejmě tragické, pokud v důsledku nějakého rozhodnutí umírají lidé. Míra zodpovědnosti a budoucího vypořádaní se s touto skutečností je na celé společnosti a jednotlivci jsou zde pouze mluvčími většiny. Věřím, že česká společnost bude mít vždy dostatek síly postavit se čelem k důsledkům svých činů, nebo naopak nečinnosti. Například vyjádřením svého názoru prostřednictvím voleb nebo referenda.

Jiná rovina odpovědi než filozofická případně etická není na vaše otázky možná. Pokud používáte jako důkazy pro své názorové vývody zodpovědnosti jedinců odkazy na Trilaterální komisi popřípadě Bilberk. Tato zájmová sdružení či lépe řečeno diskuzní platformy nejsou „zatím⁴⁴ oficiálními reprezentanty zahraniční politiky států a jejich závěry případně diskuzní výstupy nebo hlasování mohou pouze sloužit jako informace veřejnosti o jednotlivých názorech jeho členů, kteří jsou jistě sami o sobě vlivnými osobnostmi. Vyvozovat z těchto jednání závěry svědčící o ovládání světové politiky lidmi stojícími mimo politiku, by vyžadovalo pregnantnější důkazy o této činnosti. Proto ani z jednotlivého veřejného vyjádření člena Trilaterální komise, jak hlasoval na položenou otázku, lze vyvodit pouze přiznání se veřejně k názoru, ne již ze spikleneckých aktivit ovlivňující světovou politiku.

Historie světové politiky je plná teorii o tajných spolcích a organizacích ovládajících svět. Od Templářského řádu přes Svobodné zednáře až po dnešní Trilaterální komisi je možno najít mnoho příkladů a snah propojit výsledky dějinných událostí sjednáním těchto společenství. Nezastírám, že i já si se zájmem čtu o těchto teoriích a zamýšlím se nad fungováním a řízením organizované lidské společnosti.

Je jistě nesporné, že nese-li nějaké rozhodnutí jednotlivce znaky velké zodpovědnosti, hledá možnost vést o možných řešeních diskuzi v prostoru mezi sobě rovnými. Ať již se svými poradci nebo prostřednictvím politické strany nebo hnutí. Je asi i logické, že politická

REGIONÁLNÍ KANCELÁŘ. ČESKOBRATRSKÁ 4, OSTRAVA 702 00, TELEFON: 596 120 511

rozhodnutí mají i své ekonomické dopady a je určitě v zájmů ekonomických „Eht“ mít vliv na tato rozhodnutí. Zde by bylo možné spatřovat problém etické zodpovědnost elit a jejich vlivu na „demokratické rozhodování⁴⁴.

O vlivu „Elit“ na chod demokratických společnosti a způsoby ovlivňování je bohužel vedena nedostatečná veřejná diskuze a pokud ano, jeví se spíše jako spiklenecká teorie než reálná teoretická práce. Zde si dovolím upozornit na zajímavou novější publikaci pana Jana Kellera pod názvem Tři sociální světy.

Proto i já považuji dílo Kapitál Karla Marxe za stěžejní zdroj informací, ve které i po 100 letech lze nalézt odpovědi na způsoby ovlivňování dnešního světa.

Tímto konstatováním vám děkuji za zajímavý diskus k dané problematice. Výše zmíněný názor na tuto věc je ale názorem mým a nemusí se shodovat s názorem ostatních poslanců.

Mohu vás ubezpečit, že mnoho mých kolegů, i já sám se dívám s obavami na stávající geopolitickou situaci a snažíme se dělat vše pro zachování míru.

S pozdravem

Leo Luzar

Odpověď na naši stížnost na porušování zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním, ze dne 2.4.2015, adresované paní poslankyně dr. Zuzky Bebarové - Rujbrové, předsedkyně Petičního výboru PS PČR

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

POSLANECKÁ SNĚMOVNA

JUDr. Zuzka BEBAROVÁ-RUJBROVÁ

předsedkyně petičního výboru

Sněmovní 1, 118 26 Praha 1

tel: +420 257 173 241-4

___________________________________________________________________

V Praze dne 28. dubna 2015

PS2015/2780

K čj. 9/P/2015

Váženy pane inženýre,

jak jsem si ověřila, Vaše stížnost ze dne 20. dubna 2015, že jste nedostali včas odpověď na pelici ze dne 6. března 2015. se míjela s odpovědí.

Omlouvám se, že jste nedostal odpověď do 30 dnů od obdržení petice petičním výborem Poslanecké sněmovny. Krátké zpožděni bylo dáno tím. že petiční výbor měl podle stanoveného harmonogramu jednání PSP své další zasedání až 21. dubna a chtěla jsem. aby se nejen určený poslanec Ing. Leo Luzar, ale všichni poslanci výboru měli možnost seznámit s obsahem Vaší petice i s návrhem na její vyřízení.

S pozdravem

Vážený pan

lng. Pavel Rejf, CSc.

Otevřený dopis paní poslankyni JUDr. Zuzce Bebarové - Rujbrové ze dne 15.5.15

Vážená paní

JUDr. Zuzka Bebarová - Rujbrová

předsedkyně Petičního výboru PS PČR

Praha

V Praze dne 15.5.2015

Vážená paní předsedkyně,

k Vašemu dopisu ze dne 28. dubna 2015, čj. PS2015/2780, k čj. 9/P/2015 sděluji: Zákon č. 85/1990 Sb., o právu petičním, jednoznačně stanovuje, že státní orgán, který petici převzal, je povinen do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo jí podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru.

Zákon nějaké míjení se stížnosti s odpovědí nezná a ani nepočítá s nějakou další lhůtou z důvodu posouzení textu odpovědi na petici petičním výborem. To je z hlediska právního zcela jednoznačné a proto takové či podobné zdůvodnění opoždění odpovědi na petici je zcela nepřípustné. Já to vím, víte to Vy, ale bohužel nedbáte.

V době nepříliš dávné minulosti jsme postoupili PS PČR doporučeným dopisem jednu petici, a to z 23.12.2013, shodou okolností též adresovanou panu J. Hamáčkovi, předsedovi PS PČR. Když odpověď na tuto petici za delší dobu nepřišla, postoupili jsme stejný text petice do podatelny ještě jednou, a to 5.2.2014, ale ani potom odpověď nebyla včasná. Proto jsme Vás žádali o přešetření uvedeného, ale ani tehdy jsme od Vás nedostali řádnou odpověď. Nyní se situace částečně opakovala.

A Vy zpoždění odpovědi na petici vysvětlujete naprosto právně nepřijatelným způsobem. A to nemluvíme již ani o obsahu odpovědi, který se naprosto míjel s obsahem petice.

Jestliže někdo v odpovědi na petici napíše: „Bohužel vám nemohu dát vámi vyžadovanou konkrétní a plnou odpověď na vznesené otázky, neboť právě tyto odpovědi by byly ve svém základu filosofickými úvahami o fungování „demokratické společnosti.", pak jde, jak jsem přesvědčen, ve skutečnosti o vyhýbání se vlastní odpovědi. Pokud bychom tento přístup připustili, došli bychom až k rezignaci na právo petiční, zakotvené jak petičním zákonem, tak i příslušným článkem Listiny základních práv a svobod.

Děkuji za pochopení.

Ing. Pavel Rejf, CSc.

Petice z 15.5. 2015 J. Hamáčkovi, předsedovi PS PČR

Vážený pan

Jan Hamáček,

předseda Poslanecké sněmovny PČR

Praha

V Praze dne 15.5 2015

Vážený pane předsedo,

v souladu s čl. 18 Listiny základních práv a svobod a petičním zákonem se na Vás obracíme s návrhy a žádostí o vyjádření k dále uvedeným skutečnostem.

Na naši petici ze dne 6. března 2015, adresovanou Vám, jsme nedostali odpověď, jíž předpokládá zákon č.85/1990 Sb., o právu petičním, který v § 5 odst. (3) přímo zakotvuje: „V odpovědi uvede (státní orgán) stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení.“ Pan poslanec Leo Luzar, který tvrdí, že byl pověřen vyřízením naší petice, bohužel však neuvádí ani kým, nám napsal: „Bohužel vám nemohu dát vámi vyžadovanou konkrétní a plnou odpověď na vznesené otázky, neboť právě tyto odpovědi by byly ve svém základu filosofickými úvahami o fungování „demokratické společnosti“.

Vzhledem k tomu, že nám nejde o „odpověď^“ zaplněnou filosofickými úvahami, ale o konkrétní odpovědi na konkrétní otázky, které jsou číslovány, aby nemohly být přehlédnuty, prosíme Vás o kvalifikované vypracování odpovědi, nikoliv pouze o další pokus se jí vyhnout. To je naše právo jako petentů a povinností příslušného státního subjektu.

Z uvedených důvodů přikládáme text petice z 6.3.2015, na níž se nám nedostalo odpovědi.

Verbální konflikty mezi panem Jaroslavem Foldynou, poslancem ČSSD, a panem Karlem Schwarzenbergem, poslancem TOP 09, probíhají již několik let. Bombardování Srbska a uznání Kosova vládou ČR byla témata, jimiž spory mezi jmenovanými vrcholily. Poslanec K. Schwarzenberg se hájil tím, že hlasoval v Trilaterární komisi proti bombardování Srbska, jak v Poslanecké sněmovně zcela otevřeně prohlásil.

Z dikce tohoto článku Charty OSN jasně vyplývá, že v mezinárodních procesech, v nichž se rozhoduje o otázkách války a míru, nemá Trilaterální komise (TK) hrát žádnou, zvláště pak ne rozhodovací úlohu. Je však faktem, pokud je pravda, co nám sdělil pan K. Schwarzenberg, že TK o bombardování Srbska hlasovala a rozhodla o bombardování a k bombardování došlo. TK si tak fakticky přisvojila kompetence a pravomoci RB OSN, rozhodla a NATO poté bombardovalo Srbsko. TK tak rozhodla, aniž by tak rozhodnout mohla, i místo příslušných ústavních orgánů jednotlivých států, které jsou příslušné přijímat rozhodnutí o vyhlášení válečného stavu. Samozřejmě jde jen o státy, které se války proti Srbsku zúčastnily.

II.

Pakliže Trilaterální komise je subjektem bez jakékoliv rozhodovací pravomoci v oblasti mezinárodního práva, jak vyplývá z uvedeného, a přesto do rozhodování o otázkách války a míru vkračuje, pak její činnost není legální, ale jak jsme přesvědčení je přímo v rozporu s mezinárodním právem a svými aktivitami jej silně destabilizuje.

III.

IV.

a) Zcela zásadní otázkou je, vztahuje se i na další občany ČR, zda člen TK nebo ten, kdo se jejího jednání zúčastňuje, může zastávat funkci ústavního činitele ČR?

Pokud rozhodují o světě a jeho dění, válkách a míru takové subjekty jako je např. Trilaterární komise a Bilderberg, pak zásadně máme dvě možnosti:

VI.

Vážený pane předsedo, velmi nám vadilo a vadí, že již před měsíci pan K. Schwarzenberg informoval poslaneckou sněmovnu i naši veřejnost, že o bombardování Srbska, a tedy válce, přesněji o agresi proti Srbsku, rozhodla TK a dosud nikdo z poslanců, orgánů sněmovny, z politiků či veřejnosti, alespoň pokud jsme informováni, nepožádal o vysvětlení tohoto prohlášení, které jasně ukázalo, že Rada bezpečnosti OSN je určitými mezinárodními silami odstavována na vedlejší kolej. Proto tak činíme alespoň my.

S úctou

Ing. Pavel Rejf, CSc., JUDr. Ogňan Tuleškov, v.r.

oprávněn jednat jménem petičního výboru

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY POSLANECKÁ SNĚMOVNA

JUDr. Zuzka BEBAROVÁ-RUJBROVÁ

předsedkyně petičního výboru

Sněmovní 1, 118 26 Praha 1 tel:+420 257 173 241-4

V Praze dne 26. května 2015 PS2015/2780 K čj. 9/P/2015

Vážený pane inženýre,

předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček mi předal Váš dopis ze dne 15. května 2015, ve kterém požadujete konkrétní odpovědi na konkrétní otázky, které jste položili ve své petici z 6. března 2015.

Dovolte, abych připomněla, že petiční právo je specifická podoba svobody projevu. Neznamená to však, že státní orgán má právní povinnost vypracovat kvalifikované odpovědi na Vaše otázky. Vámi kladené otázky jsou legitimní a určitě i zajímavé a přínosné pro diskusi, ale petice není určena k tomu, abychom rozhodovali např. o tom, zda účast a hlasování najednání Trilaterální komise je možným porušením práva.

Petice adresované Sněmovně, jejím orgánům a funkcionářům se podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny doručí petičnímu výboru. Poslance Leo Luzara jsem jako člena petičního výboru a také zahraničního výboru pověřila vyřízením Vaší petice a jako zpravodaj jmenovaný poslanec informoval poslance na jednání výboru o svém návrhu odpovědi. Poslanci s navrženou odpovědí vyjádřili souhlas a poslanec Leo Luzar Vám odpověděl. Domnívám se, že jeho odpověd rozhodně není formální.

O Vašem názoru a obavách z činnosti a postupu Trilaterální komise ohledně vojenského střetu na území Srbska budou informováni všichni poslanci Sněmovny v naší pravidelné půroční zprávě pro Poslaneckou sněmovnu a ještě zvlášť jsem postoupila Vaši petici zahraničnímu výboru.

S pozdravem

Vážený pan

Ing. Pavel Rejf, CSc.

Vážená paní

JUDr. Zuzka BEBAROVÁ-RUJBROVÁ

předsedkyně petičního výboru

Sněmovní 1, 118 26 Praha 1

Vážená paní předsedkyně petičního výboru,

K Vašemu dopisu z 26. května 2015 si dovoluji poznamenat:

1. Pokud se v jakékoliv petici objeví upozornění na možné a velmi pravděpodobné porušení zákonů, a je zcela jedno, zda jde o normy našeho vnitřního práva nebo mezinárodního, jsem přesvědčen, že nejen petiční výbor, ale celý Parlament ČR by tuto otázku měl řešit a v případě složitosti předmětné kauzy, která by přesahovala jeho možnosti, ji postoupit příslušným orgánům, třeba i těm činným v trestním řízení.

Jak je vidět, a jak dokonce uvádíte ve své odpovědi, vás jako petiční výbor ani jako PČR celý problém, který vznikl již před řadou měsíců v diskusi mezi panem poslancem J. Foldynou a K. Schwarzenbergem, nijak neinteresuje. Ve své odpovědi píšete: „..petice není určena k tomu, abychom rozhodovali např. o tom, zda účast a hlasování na jednání Trilaterální komise je možným porušením práva.“ Samozřejmě k tomu petice primárně nemá sloužit. Vy, Parlament ČR, když je otevřená taková otázka, ji máte řešit, je to vaše povinnost, a nikoliv se tvářit, že se nic neděje. Petice v tomto případě, když jste vy selhali a vzniklý problém neřešili, jen se snažila na problém ukázat. Ale místo konkrétní odpovědi, jen mnoho slov a opět žádná odpověď.

Ale, paní předsedkyně, nadto opět nemluvíte o tom nejdůležitějším. Podle vyjádření K. Schwarzenberga Trilaterální komise hlasovala o tom, zda má být bombardováno Srbsko, či nikoliv. Většina přítomných na zasedání Trilaterální komise, podle vyjádření poslance K. Schwarzenberga, hlasovala pro bombardování a Srbsko následně bombardováno skutečně bylo. A tady jde dokonce i o mnohem větší problém. Fakticky si Trilaterální komise přivlastnila právo rozhodnout o válce a míru. Rozhodla o válce. Tím porušila Chartu OSN, podle které je jediným orgánem, který rozhoduje o otázkách války a míru Rada bezpečnosti OSN. A co na náš PČR? Prostě nic. A zřejmě si přejete, aby to tak i zůstalo. Je to tak?

2. Vaše konstatování: „ O Vašem názoru a obavách z činnosti a postupu Trilaterální komise ohledně vojenského střetu na území Srbska budou informováni všichni poslanci Sněmovny v naší pravidelné půlroční zprávě pro Poslaneckou sněmovnu a ještě zvlášť jsem postoupila Vaši petici zahraničnímu výboru.“, není ani krokem k řešení zásadních problémů, na které ve své petici z 15.5.2015, stejně tak jako ve své petici z 6. března 2015, upozorňujeme.

Nám nejde jen o to, aby někdo byl informován, ale o řešení a vyřešení problémů, na které poukazujeme.

Již několik měsíců se o výše uvedené snažíme, ale nejsme k tomu blíže než na samém začátku. Prázdnou slámu dále nehodláme mlátit.

3. Pokud shrneme naše zkušenosti, jež jsme udělali v souvislosti s našimi již zmíněnými peticemi, pak jsme velmi a velmi zklamáni. Pokud by vaše uvedené postupy měly být standardními, pak vzniká otázka, co vlastně petiční právo může přinést? Máme, pravda, svobodu vznést jakékoliv otázky, nikdo nás za ně nepronásleduje, ale také se na ně nemusíme nic dozvědět. A tím petiční právo, ve vašem podání, je naplněno.

4. Nicméně trváme v souladu s § 5 odst. (3) petičního zákona na odpovědi, v níž státní orgán, v tomto případě PS PČR, uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Zatím jsme z textu Vašich odpovědí nic takového nevyčetli.

V Praze dne 30. května 2015

Ing. Pavel Rejf, CSc.

www.ceskenarodnilisty.cz

https://www.facebook.com/pages/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD-listy/490810227709170

http://www.conematevedet.cz/Index.htm