Na základě důkladného seznámení se s analýzou autoritativního konsilia o zdravotním stavu Miloševiče byla vydána vědecká práce s řadou relevantních lékařských a vědeckých podkladů, které potvrzují, že prezident SRJ byl v haagském vězení zákeřně zavražděn.
Dne 12. března 2004 lékařské Konsilium ve složení: ředitel kardiovaskulární chirurgie vědeckého střediska „A. N. Bakuleva“, akademik Ruské Akademie lékařských věd, hlavní kardiochirurg Ministerstva zdravotnictví Ruské federace L.A.Bokerija, člen korespondent Ruské akademie lékařských věd, vedoucí oddělení kardiologie J.Z. Gluchova profesor, vedoucí kliniky kardiologie VMA Zdravko M.D.Mijailović-posoudil o dostupnou zdravotní dokumentaci a výsledky testů (z16.1.2004) Slobodana Miloševiče.
Na základě závěru autoritativního konsilia byla vytvořena vědecké práce s celou řadou důležitých lékařských referencí, z nichž exkluzivně uveřejňujeme některé závěry:
"Riziko, že se u pacienta projeví nová kardiovaskulární choroba - 49 procent“;
"U pacienta společně působí hlavní faktory onemocnění cév, takže riziko úmrtí nebo infarktu myokardu je zvýšené přibližně 20 krát";
"Vzhledem k tomu, že u pacienta existuje společné působení rizikových faktorů, pravdě-podobnost vzniku kardiovaskulárních chorob, je několika násobně vyšší“;
"Na základě nedostatečné fyzické činnosti (sedavý způsob života) se riziko úmrtí zvýšilo od 25 do 100 procent."
Je známo, že z důvodů dlouhého trvání procesu a vězeňských pravidel používaných při něm, Slobodanu Miloševičovi byly často znemožněny i povinné vězeňské každodenní procházky.
Na základě jiných faktorů, jako je cholesterol apod., "riziko smrti je nejméně dvojnásobně vyšší, než u osob s normální hladinou cholesterolu...u něj riziko smrti bylo zvýšeno přibližně sedmkrát."
1. Riziko mozkové mrtvice je zvýšené až 20krát;
2. Riziko koronární smrti je zvýšené přibližně pětkrát;
3. Riziko smrti z dalších příčin je zvýšené čtyřikrát.
Na základě hypertro fielevé srdeční komory vědci učinili závěr, že"pravděpodobnost fatální kardiovaskulární příhody (infarkt myokardu, angina pectoris, maligníarytmie a náhlá smrt) je zvýšena minimálně o20 procent."
Na základě některých dalších faktorů došlo Konzilium k závěru, že "riziko kardio vaskulárních onemocnění se zvýšilo na pětinásobek".
Ke konci nálezu se uvádí závěr, že byla "veliká pravděpodobnost, že redukce pracovní zátěže a psychomentálního stresu nelze dosáhnout umělou cestou (pouze léky – protože by to pravděpodobně podstatně narušilo pracovní a psychofyzické schopnosti pacienta).
"Nejpravděpodobněji je nutné snížit pracovní zátěž a všechny další okolnosti, které zvyšují psychomentální stres,ve spolupráci s pacientem."
Definitivní autoritativní závěr je:
"Pracovní zátěž a dlouhodobý mentální stres se dá korigovat ve spolupráci s pacientem následujícími způsoby:
Snížit počet pracovních hodin(denní, týdenní, atd.);
Zvýšit počet hodin, potřebných pro relaxaci a odpočinek;
Udělat přestávku v práci a psychomentální zátěži narok(pravidelně sledovat účinky odpočinku na zdravotní stav pacienta a je-lito nutné,přijmout dodatečná opatření);
Po tomto oživení je nutné pracovní zátěž neustále s aktuálním zdravotním stavem pacienta."
Žádný z těchto závěrů, jak je známo, nebyl přijat. Naopak. Slobodan Miloševič byl stále záměrně chybně léčen - a to způsobem, který ve svém dopise ruskému velvyslanectví v Bělehradě a vládě Ruské federace, den před smrtí označil Milošević jako "pokus o vraždu" - pracovní zatížení mu bylo trvale zvyšováno, byl zahlcován novou a novu dokumentací, administrativními omezeními, izolací, zákazem komunikace a obcházením návštěv jeho manželky Mirjany Markovićové a pronásledováním ostatních členů jeho rodiny.
A když přišla možnost spásného chirurgického zákroku a léčby v Rusku, na které Rusko poskytlo záruky, přistoupilo se 11. března 2006 k jeho konečné likvidaci v scheveningské vězeňské cele.
Pramen: http://www.pecat.co.rs/2011/03/ekskluzivno-kako-je-s-predumisljajem-ubijan-slobodan-milosevic/, překlad: Václav Dvořák, Kosovoonline 14.4.2011
Z policistky prezidentkou
Takřka přes noc se ocitla na špičce politického establishmentu kosovských Albánců. Sama Atifete Jahjaga byla překvapena tím, jak bleskurychle byla zvolena prezidentkou samovyhlášeného kosovského státu. Tímto zvolením byli překvapeni i samotní kosovští Albánci. V politickém zákulisí Prištiny se jako vtip vypráví, že nástup policistky do funkce prezidentky státu by leckde byl označován za puč.
Byla navržena „přísně důvěrně“ a na mimořádném zasedání sněmovny Kosova zvolena prezidentkou. Pro hlasovalo 80 ze 110 poslanců. Po jejím zvolení vešlo ve známost, že nová prezidentka byla „vytažena z obálky“, a to v domě amerického velvyslance v Prištině.
Odstupující prezident Behgjet Pacolli veřejně prohlásil, že Christopher Dell (americký velvyslanec) otevřel obálku takřka „před nosem“ jemu, Hashimu Thaçimu a Isovi Mustafovi, a k překvapení všech tří vyslovil jméno zástupkyně generálního ředitele kosovské policie.
Obyčejní lidé jsou volbou nové prezidentky rovněž překvapeni a v anketě, zveřejněné stanicí RTK (Rádio televize Kosovo), dokonce 90 % občanů nevěřícně odpovídalo, že to jméno dosud nikdy neslyšeli.
Atifete Jahjaga je 36letá diplomovaná právnička, narozena v Djakovici, základní a střední vzdělání ukončila v Prištině. Právnickou fakultu studovala současně s překladatelskou činností, a na školení bezpečnosti organizovaném ve Vučitrnu se projevila jako jedna z nejlepších policistek. Získala specializaci v oblasti bezpečnosti, nejdříve v Manchesteru, kde byla na postgraduálním studiu, v Americe získává stipendium u FBI. Byla školena i v Evropském středisku bezpečnosti George Marshalla v Německu a v současnosti na Prištinské univerzitě absolvuje postgraduální studium.
Ihned po jmenování první ženou - prezidentkou Kosova, bývalá policistka řekla, že jejím cílem je být činitelem sjednocení a zastupovat zájmy všech občanů. Jejím přáním, jako i všech žijících na Kosovu, je vstup do EU a, jak uvedla, udržení přátelských vztahů s USA. Nicméně Srbové, alespoň ti, kteří toho večera byli na inauguraci, jí vytkli, že uprostřed albánsky mluveného projevu v srbštině jen řekla, že Kosovo je nezávislým státem.
Ti, kdo ji znají, říkají, že Jahjaga žije skromně na sídlišti Slunečný kopec v Prištině a nevadí jí pověsti o tom, že je volbou Hillary Clintonové, kterou minulý rok ve funkci generálmajora přivítala v sídle KPS (Kosovská policejní služba).
Je vdaná, manžel je zubním lékařem, bezdětná a loni v Antikorupční agentuře přihlásila majetek ve výši 1900 EUR. Vedle albánštiny jako mateřské řeči mluví dobře srbsky, turecky a anglicky. Je vnímána jako jeden z mnoha kádrů, které poslední dobu přicházejí z Djakovice, tj. z teritoria odpovědnosti Dukadjin, kde stále má primát Ramuš Haradinaj, který se nachází ve vazbě v Haagu.
Zdroj: http://www.politika.rs/rubrike/Politika/Od-policajke-do-predsednice.sr.html překlad: Nataša Kević, Kosovoonline
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz