Islámský stát na Balkáně
Petr Iskenderov
24. listopadu 2016
Na Balkáně se zabydluje mezinárodní terorismus. Nejedná se jen o místní roztroušené skupiny, ale jsou zde teroristické přeshraniční sítě s rozvětvenou strukturou, jednotným velením a nejmodernějším technickým vybavením. Hlavní nebezpečí tkví v spojení zahraničního terorismu s místními albánskými strukturami. Jasným potvrzením této skutečnosti je informace o odvrácení celé série teroristických akcí organizovaných IS, připravovaných současně v různých částech Balkánu. Místní bezpečností orgány zadržely kolem dvaceti lidí v Albánii, Makedonii a „Republice Kosovo“. Jeden z teroristických útoků měl proběhnout při nedávném fotbalovém utkání Albánie – Izrael. Za provedení byli odpovědni dva občané Albánie se zkušenostmi z války v Sýrii na straně IS.
Cílem teroru jsou ekonomické objekty, místa shromažďování obyvatel a určení politici Srbska, Černé Hory, Bosny a Hercegoviny a Makedonie. Další napětí budou přitahovat nadcházející novoroční prázdniny a vánoční svátky.
Zakořenění mezinárodních teroristických struktur na Balkáně i v Evropě podmiňuje rozsah migračních problémů. Podle EU do Evropy přibývá 80 % běženců balkánskou trasou (Řecko – Makedonie – Srbsko – Chorvatsko – Slovinsko). Jen do Německa přišlo v roce 2015 touto cestou 800 tisíc běženců, z nichž správa země dokázala (nebo chtěla) zapojit do práce jen asi 100 tisíc osob. Průzkumem mezi třiceti společnostmi zahrnutými do indexu akciového trhu Německa DAX se zjistilo, že tyto společnosti přijali do zaměstnání 63 běženců, z nichž 50 bylo nasazeno do poštovních služeb DHL. Tam třídili a doručovali dopisy a zásilky. 80 % jich nemá kvalifikaci. Tak takovéto úspěchy předkládá svým voličům Merkelová rozhodnutá se po čtvrté se ucházet o kancléřskou židli.
Zároveň všechny ty další tisíce běženců a nelegálních migrantů (mezi nimiž lze předpokládat i ty napojené na IS a jiné teroristické organizace) přeplňují tábory v balkánských zemích, které se ani nezabývaly problémy vlastních běženců po rozpadu Jugoslávie. Podle OSN a EU je na Balkáně od devadesátých let přibližně 100 tisíc lidí se statusem „přesídlených osob“, mezi kterými je také nemálo extrémistů.
Ze všech důležitých zemí světa má Rusko asi nejbohatší zkušenosti s bojem proti terorismu v nejrozmanitějších situacích a tato zkušenost je stále žádanější. Nárůst vlivu Ruska oznamují media dokonce i v těch zemích, které jsou k Moskvě, řečeno jemně, ostražité. Významný turecký deník Birgün píše: „Připojení Krymu, vojenské operace v Sýrii, stálá letecká základna v Hmeimimu, dominující ve Východním Středomoří, společná cvičení se Srbskem, vítězství Radeva v Bulharsku, pozoruhodný vzestup počtu zemí v Evropě a v Asii, s nimiž se bude spolupracovat. Toto všechno platí o Rusku, které po úpadku a stagnaci trvající 23 let kráčí opět vzhůru. Signály od Trumpa, který dává na první místo prostředí Číny a zaměřuje se na snižování zátěže, kterou Americe způsobuje osa EU a NATO, jsou podstatně nové parametry, které rozšiřují prostor pro činnost Ruska a zvyšují jeho diplomatický a vojenský vliv. To přinese změnu svazků a vyváženosti sil ve velkém prostoru od jihovýchodu Asie po Blízký východ, od Balkánu po Balt.“
Stejný pohled má i bělehradské vydání Politiky ohlašující, že nyní je „Balkán blíže k Moskvě než k Bruselu“ a radí EU „věnovat regionu mnohem více pozornosti“.
Změny v politických kruzích a náladách společnosti evropských zemí ve smyslu jejich vystřízlivění už nastávají. Volba prezidenta v Bulharsku, zemské volby v Německu, průzkumy veřejného mínění ve Francii, Nizozemsku a Rakousku svědčí o tom, že obyvatelstvo těchto zemí začíná lépe chápat své zájmy i to, odkud ve skutečnosti „přichází hrozba světu“. Balkánské země tomu potřebují rozumět obzvláště. Teroristé ze Sýrie, Iráku a dalších „horkých bodů“ do jejich domu už fakticky dorazili.
Převzato z Fondsk.ru
Outsudermedia.c