Adam Votruba
Kdo si dnes pamatuje, o čem psaly noviny před pěti lety? Obvykle na to nevzpomínáme, ale já bych rád jedno téma z oné doby připomněl.
Dne 21. března 2005 se objevil na portálu euroekonom.cz článek vychvalující tzv. „pobaltské tygry“, tedy tři postsovětské republiky, které si vzaly příklad z Irska a provedly razantní ekonomické reformy. Šlo o podobné reformy, jaké provedla v Irsku strana Fianna Fáil a které přivedly tuto zemi na cestu ekonomického zázraku:
„Tato strana nastartovala v celé zemi tvrdé hospodářské reformy, jejichž hlavním cílem bylo zbavit Irsko hrozby finančního kolapsu. Plošně se proto snižovaly daně, omezoval se vliv odborů na chod hospodářství, zaváděla se úsporná opatření vedoucí k vynulování schodků státního rozpočtu [...] Takto provedené kroky následně nasměrovaly Irsko na cestu, na jejímž konci stál o 15 let později ‚keltský tygr‘ s přívlastkem jedné z nejvyspělejších zemí v celé Evropě.“
Za své razantní reformy si Irsko i pobaltské republiky vysloužily vysokou pozici v hodnocení mezinárodních ekonomických organizací, např. Irsko bylo v roce 2005 na pátém místě v žebříčku nazývaném „index ekonomické svobody“.
Pokud vám popis irských reforem nápadně připomíná rétoriku současné české vlády, pak si můžete být jisti, že nejde o podobnost náhodnou. Jde o kroky, které obecně doporučují mnohé mezinárodní ekonomické organizace vycházející z neoliberální ideologie a k nimž se hlásí neoliberální pravice na celém světě.
Bohužel lidská paměť je krátká. Ve chvíli, kdy se dostalo Lotyšsko do ekonomického kolapsu, nebo nyní, kdy se ocitá v problémech Irsko, si už mnoho lidí ani nevzpomene, že před pěti lety nám tyto země dávali ekonomové za vzor a že česká vláda plánuje stejné reformy, jaké byly tehdy v těchto zemích vychvalovány. Možná se dočkáme i toho, že irskou katastrofou se bude u nás odůvodňovat nutnost dalších razantních výdajových škrtů.
V případě Lotyšska občas některý novinář utrousil, že mělo tu smůlu, že celosvětová krize přišla zrovna v okamžiku, kdy se tato malá ekonomika začala slibně rozjíždět. Pravda je, že lotyšské problémy začaly ještě před vypuknutím americké hypotéční krize.
A jak dnes komentují novináři irské problémy? Hlavním vysvětlením je realitní bublina spolu s příliš nízkými úrokovými sazbami. Toto vysvětlení vedle jiných prezentuje i Radim Klekner na aktualne.cz. Pak ovšem k výčtu toho, co vedlo k irským potížím, zničehonic dodává: „A samozřejmě příliš štědrá politika v sociální oblasti.“ (zde: http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=683064)
Nevím, jestli profesionální novináři podepisují etický kodex, že vždy, když budou psát o problémech státních financí, se zmíní o příliš štědrém sociálním systému, nebo jestli to hlídá pan šéfredaktor a občas prohodí: „Pane kolego, ještě jste zapomněl na příliš štědrý sociální systém.“ Každopádně pro české novináře je sociální systém téměř vždy „příliš štědrý“. Klekner upozorňuje na to, že v Irsku existuje prý relativně vysoká podpora v nezaměstnanosti. To je sice pravda, podpora v nezaměstnanosti ovšem není totéž co celé sociální výdaje. Z jiných zdrojů vyplývá, že Irsko v roce 2004 vynakládalo (vzhledem k HDP) na sociální politiku nejméně prostředků ze všech zemí evropské patnáctky (viz odborný ekonomický článek Evy Klvačové a Hany Jírové: Evropská sociální politika).
Pokud se tedy dnes mluví o irských problémech, měli bychom si připomenout, jakým způsobem se mluvilo o irských úspěších. A pak si možná položit otázku: Co jsou to vlastně zač ty reformy, které nám ekonomičtí komentátoři doporučují k uskutečnění dalších ekonomických zázraků? A opravdu se poznají nejlepší a „nejsvobodnější“ ekonomiky světa podle toho, že špatně snáší celosvětové hospodářské krize?
Britské listy, 26.11.2010
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz, E-mail: vydavatel@seznam.cz