Boris Pavliščev
Situace kolem Íránu je den ode dne napjatější. Přípravy na vojenskou operaci jsou zjevné – do oblasti Perského zálivu jsou stahovány stále další a další síly USA a jejich spojenců. Podle izraelských údajů se tam do března shromáždí až 100 tisíc vojáků. Íránská strana pořádá rozsáhlé vojenské manévry, procvičuje ochranu jaderných objektů a mořské hranice.
Nejednoznačná situace kolem jaderného programu Íránu je jednou z hlavních příčin zkomplikování vztahů Islámské republiky se zeměmi Západu. Ve dnech 20. – 21. ledna odepřel Teherán delegaci Mezinárodní agentury pro atomovou energii slíbenou návštěvu jaderných objektů. Na tomto pozadí se podobá nedávný dopis Teheránu, v němž se hovoří o ochotě obnovit jednání se „šesticí“, pokusu protahovat čas.
Situace je složitá. Přesto ale pádné příčiny pro použití síly proti Islámské republice zatím nejsou, - soudí ředitel Centra veřejného a politického výzkumu Vladimir Jevsejev.
Takovou příčinou by se mohlo stát rozhodnutí Teheránu uskutečnit jadernou zkoušku. Množství štěpného materiálu, který má k dispozici Írán, umožní zhotovit v případě obohacení všech jeho zásob uranu maximálně dva jaderné náboje. V takovém případě se žádný stát pro jadernou zkoušku nerozhodne. Druhá příčina spočívá v tom, že Írán nemá rakety, které by mohly ohrozit Izrael. Kapalinové rakety Šahab 3 jsou zranitelné. Do Izraele nedoletí.
Podle mínění experta z Ústavu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů RAV Petra Topyčkanova se zatím rozsáhlá pozemní operace proti Íránu dokonce ani neposuzuje.
Izrael si sám s takovou operací nedokáže poradit a světové společenství není připraveno na to, aby ji podpořilo: ještě nebyly vyřešeny problémy, vyvolané konfliktem v Iráku a Afghánistánu. Izrael ale může uskutečnit jinou operaci, podobnou té, kterou uskutečnil v roce 2007 proti Sýrii: zasadit letecké a raketové údery jaderným objektům. To může vrhnout zpět realizaci íránského jaderného programu. Nesmíme ale zapomínat na to, že podobný čin preventivní agrese vyvolá další krizi mezinárodní diplomacie a OSN.
Jestliže se Izrael přece jen rozhodne zahájit samostatnou operaci, pak dříve nebo později vyvstane otázka účasti USA v této operaci. A tady vzniká riziko, že válka z lokální přeroste v regionální.
Daný scénář ale v předvolebním roce nepotřebuje ani skupina demokratů, ani prezident Obama. A přestože USA dál rozšiřují údernou skupinu v tomto regionu, její úkol je jiný – je to psychologický nátlak. Reálné akce jsou takové, že USA se snaží potlačit militaristickou vlnu Tel Avivu. Emisaři z USA, kteří se snaží zabránit válce, přijíždějí jeden za druhým do Jeruzaléma. Není ovšem známo, jestli se to podaří šéfovi Národní rozvědky Jamesu Clapperovi, který zavítal do Izraele 23. února. A dokonce prezidentu Baracku Obamovi, který pozval 5. března do Washingtonu premiéra Benjamina Netanjahu.
Hlas Ruska, 24.02.2012
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz