Iniciatiwa Serbski Sejm
Lužickosrbský „Sejmik“, tedy volený celonárodní lužickosrbský zastupitelský sbor, je v Lužici téma diskutované roky. Má ovšem své odpůrce i zastánce. Z těch někteří vloni sestavili skupinu nazvanou „Iniciatiwa Serbski sejm( (ISS), jež už přímo usiluje přivést Lužické Srby ke zřízení společného zastupitelského orgánu s politickou agendou. Představitelé ISS jsou přesvědčeni, že dosavadní lužickosrbské politické zastoupení, představované Domowinou, potažmo Založbou či centrem Witaj, nestačí. Mluvčí ISS Měrčin Walda a Hanzo Wylem Kell pravidelně rozesílají informační e-maily s tiskovými zprávami o své činnosti (důsledně trojjazyčnými s rovnocenným zastoupením horní i dolní lužické srbštiny a ovšem němčiny)1. Některé z nich ČLV zprostředkoval v minulých číslech (ČLV 11-12/2016, 1/2017), aktuálně informujeme o posledních akcích skupiny:
Podle tiskové zprávy z 30. ledna byli v sobotu 28. ledna v prostorách wojereckého zámku jmenováni členové Rady starších (Rady starostow), připravovaného Lužickosrbského sněmu. Při obřadu se každý zavázal, že bude
1) (podle hornolužickosrbské verze) zodpovědně, cestou „demokracie zdola“, transparentně, inovativně a kriticky pracovat k vybudování Lužickosrbského sněmu a tím působit pro blaho lužickosrbského „společenského celku“ (towaršnostneho cylka), uchovávat jej při životě a snažit se o budoucnost dobrou pro generaci vnuků („wnučkokmany přichod“);
2) (podle německé verze) působit pro blaho lužickosrbského společenství (sorbischen/ wendischen Gemeinwesens)2 a jakožto starší zodpovědně a kriticky uskutečňovat zřízení demokraticky legitimizovaného zastoupení Lužických Srbů - Serbského Sejmu, aby to odpovídalo dříve formulovanému cíli: vybudovat lužickosrbskou občanskou společnost na principu „demokracie zdola“ (basisdemokratisch), transparentní a vstřícnou inovacím, jako nejlepší základ pro zachování živé lužickosrbské kultury a dobré budoucnosti pro vnuky (enkeltauglich).
V úvodu přednesl prof. Klaws Thielmann, sám později jmenovaný členem rady, přesvědčení, že Lužice by se díky Sněmu mohla stát modelovým regionem mezinárodního významu a vlivu, vyznačujícím se otevřeností a porozuměním mezi národy a kulturami, sociální soudržností a ochranou sídelního území. Následující řečník dr. Měrčin Walda zdůraznil znovu potřebnost Sejmu a informoval o dosavadním vývoji. Nově jmenovaní členové rady poté obdrželi jmenovací dekrety a od dívek v národních krojích květiny. Rada se nyní skládá z 19 členů věku od 19 do 85 let ze všech končin Lužice. Jsou mezi nimi sedláci, studenti, profesoři, učitelky, důchodci, biorolník, pojišťovací makléř, fyzik či několik lékařů. Někteří jsou členy politických stran, jiní jsou aktivní v církvích a náboženských společnostech.3
Událost byla zakončena tiskovou konferencí, na níž promluvil dr. Hartmut Leipner, dolnolužickosrbský starší z Chotěbuze. Přirovnal Radu ke kulatému stolu z doby převratu v roce 1989 a sdělil, že nyní bude co nejrychleji následovat organizace voleb a ustavení prozatímního parlamentu (předparlamenta). Kulturní rámec programu představovala slavnostní hudba - zpívala Hilža Zyndžina a hrál klavírista Aleksandr Pólk.4
ISS vydala a 3. února 2017 předala vládě Svobodného státu Sasko stanovisko k situaci lužickosrbského národa. Materiál je reakcí na oficiální žádost vlády o „spolupráci při sestavení 5. zprávy saské vlády o situaci lužickosrbského národaK a vyjadřuje se především k lužickosrbskému národu jako autochtonní menšině (její národní identitě, k demokratickému procesu Serbski Sejm), k jeho politickým aktivitám, k lužickosrbskému jazyku a zvláštnímu významu jeho uchování a používání, k další lužickosrbské výchově, vzdělávání a vědě.
ISS cituje nejnovější statistiky Lužickosrbského školského spolku (Serbske šulske towarstwo), které dokládají, že počet lužickosrbských dětí, znalých mateřského jazyka, v letech 1995-2015 poklesl o víc než polovinu. Zároveň je existenčně ohroženo lužickosrbské školství v nynější formě následkem akutního nedostatku učitelů: asi v polovině lužickosrbského sídelního území v Sasku již dnes není vůbec žádná nabídka lužickosrbského vzdělávání. ISS uvádí, že jazykovědci očekávají, že nedojde-li k rozhodné změně směru, brzy tam nebudou žádné lužickosrbské děti znalé mateřského jazyka. Stávající opatření na podporu lužickosrbských kulturních institucí se podle ISS dlouhodobě ukazují jako dysfunkční a z hlediska ústavně právního i s ohledem na investované prostředky se situace jeví jako neuspokojivá.
Pro zmapování situace uspořádala ISS 14. ledna veřejné setkání na nejvyšší úrovni k lužickosrbskému vzdělávání, při němž byl vypracován katalog požadavků na dlouhodobě účinné zajištění lužickosrbského vzdělávacího systému, který ve svém stanovisku podali saské vládě na vědomí jako konkrétní návrh. Ve třech bodech s dalšími podbody jsou formulovány požadavky na dosažení celospolečenské úmluvy s cílem zachování lužickosrbských jazyků jako společného kulturního dědictví Saska, v rámci vzdělávání dospělých zřízení jazykové školy podobné stávající dolnolužické,5 v ohledu vzdělávání učitelů zřízení dvou míst akademických pracovníků pro intenzivní výuku jazyka, obnovu zrušené profesury literatury a dějin Lužických Srbů, zřízení profesury sorabistiky v Drážďanech a Postupimi a zásadní zlepšení financování hostujících přednášejících z domova i zahraničí. Další požadavky se týkají akutní potřeby výuky jazyka u jazykových i odborných učitelů, adekvátního vybavení Ústavu sorabistiky na univerzitě v Lipsku, zřízení fondů na podporu dopravy žáků do škol s lužickosrbským vyučovacím jazykem a studentských stipendií do sousedních zemí. Požaduje se zřízení spojeného studia sorabistiky v Chotěbuzi a Budyšíně podle vzoru univerzity ve Frankfurtu nad Odrou; dalším požadavkem je kulturní a vzdělávací autonomie, přičemž Serbski Sejm by měl spravovat rozpočet a spolurozhodovat o umístění lužickosrbských učitelů (aby přišli přednostně do škol s lužickosrbským vyučovacím jazykem), o plánování školské sítě a o změnách specifického učiva, které respektuje historii a situaci Lužických Srbů.
ISS žádá, aby se při přípravě nových zákonů bral ohled na tyto potřeby a aby se revidovala dosavadní praxe. ISS s odkazem na citované studie konstatuje, že je nutné založení Sněmu, protože stávající zastoupení v zastřešujícím svazu Domowina nevyvíjí nezbytnou činnost a lužickosrbská identita nadále degeneruje. Odkazuje na své dosavadní akce a na dostupnou literaturu a odborné i politické dokumenty.
Připravila Zuzana Bláhová-Sklenářová, Česko-lužický věstník, č.2/ únor 2017, str. 10-12
1 O své činnosti informuje ISS na webových stránkách < http://serbski-sejmik.de >, rozesílané e-maily jsou však obsažnější než tiskové zprávy zde zveřejňované.
2 Pojem Gemeinwesen definuje německá Wikipedie odkazem na starořímský pojem respublica a stejně jako v případě výše uvedeného towaršnostneho cylka jde nejspíš o snahu vyhnout se pojmu národ, s nímž by v tomto případě byl spjat základní spor, zda Lužičtí Srbové jsou národ jeden, anebo dva.
3 Známá je například aktivistka proti odtěžení lužickosrbských vsí Edith Pjenkowa z Rowného u Slepého, někdejší ředitel Lužickosrbského muzea a dudák
4 Záznam obřadu je uveřejněn na Youtube:
https://www.youtube.com/channel/ UChWeYUNW-uI86Xwl lCLf3zA
5 V Horní Lužici byla taková škola v Minakale, ale zanikla již v devadesátých letech.
Serbski Sejm
členové Rady starších
Michal Domanja, Hózk
Silwija Stephanowa, Čorny Cholmc
Renej Kochan, Kokrjow
Tomasz Nawka, Budyšín
Klaws Thielmann, Erfurt, Chasow
Maks Hasacki, Dešno
Ignác Wjesela, Chrósčicy
Beno Paska, Pančicy-Kukow
Edith Pjenkowa, Rowno
Fryco Libo, Most
Hartmut Leipner, Chotěbuz, Halle
Arnošt Wirth, Biskopicy
Marija Kubicowa, Budyšín
Petr Měrčink, Drážďany
Till Wojto, Chotěbuz
Měrko Domačka, Serbske Pazlicy
Pětr Bjarš, Nowa Čichoňca
Pawol Rota, Ralbicy
Dietrich Lusici, Cerkwica