Imigrace způsobuje pokles úrovně výkonnosti, nový „hospodářský zázrak“ nebude

Je zapotřebí rozloučit s legendou: uprchlíci a migranti dnes nebudou „základem pro další německý hospodářský zázrak“. Je také nepravděpodobné, že by imigranti byli „novou významnou pracovní silou“, jak věřili někteří průmyslníci a politici ještě v roce 2015. Prognózy z Institute for Business Research (IBR) v Kolíně přinášejí vystřízlivění: Uprchlíci s nižší úroveň vzdělání, než je zde obvyklá, zvyšují podílu takzvaných nízkopříjmových pracovníků a zvětšují sociální propast. Neplatí tedy povrchní analogie s vyhnanci z vlasti a uprchlíky po roce 1945, s větším počtem kvalifikovaných odborníků mezi miliony příchozích, kteří tenkrát přinesli čerstvý vzduch do (Západního) Německa - stejně jako Rakouska. Za svůj profesní život se tyto kvalifikované pracovní síly podílely na vybudování nových podniků a výrazně přispěly k německému poválečnému „zázraku“. Jmenujme jen některá místní jména jako Kaufbeuren-Neugablonz Ennsneugablonz, Waldkraiburg, Neutraubling nebo Bubenreuth nedaleko Erlangenu. Jsou dokladem budovatelské vůle a odborné kvalifikace tam usadivších se Němců ze Sudet a dalších oblastí vyhánění.

A dnes? Výzkumníci IBR dopředu říkají, že dojde k zhoršování „kvalifikační struktury v Německu“. To by se dokonce dalo očekávat i v případě, když by významný podíl imigrantů z krizových oblastí světa získal dovednosti a prošel vzdělávacími programy. Čísla, s nimiž instituce přichází, jsou alarmující. V současné době se jen asi 55 procent dospělých „uprchlíků“ může pyšnit maturitou nebo střední školou. Devět procent nikdy nechodilo do školy, a 24 procent opustilo školu bez kvalifikace. Pro srovnání, v Německu předčasně ukončují školu, podle Spolkového statistického úřadu, jen asi čtyři procenta. Samozřejmě, existují i velké rozdíly, které výzkumníci nemohou popírat. 40 procent imigrantů, pocházejících ze Sýrie, se může vykázat středoškolskou kvalifikací, která je podobná německé maturitě. Situace je odlišná u Afghánců - více než čtvrtina z nich nikdy nechodila do školy, o maturitním stupni vzdělání může mluvit jen 17 procent z nich. Není divu, když dnes noviny píší, že nově příchozí nejsou (požadovaní) noví odborníci, ale spíše obrovská zátěž, zejména pro vzdělávací systém. Když klesá úroveň vzdělávání ve školách, trpí všichni studenti a také utrpí ekonomika. Komentář „die Welt“: „Pro budoucnost musí Německo zastavit také příliv z krizových oblastí, který nesmí být vydáván za řešení nedostatku kvalifikovaných pracovníků“. Země musí konečně začít jednat „poctivě“.

Sudetenpost, 6.4.2017, str. 4, (fac)

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf