Hrdina, který změnil svět

Koncem listopadu zemřel ve věku 90let představitel a vůdce kubánské revoluce Fidel Castro.   Fidel Castro se stal symbolem boje za politickou a ekonomickou nezávislost vůči USA. Kuba pod jeho vedením se zásadně změnila, jak politicky, tak i sociálně. Ukázala cestu k politické a ekonomické spravedlnosti i dalším státům latinské Ameriky, ale i Afriky, Asie. 

Kuba, byla  prvním státem  latinské Ameriky, který se vzepřel Spojeným státům americkým. Latinská Amerika byla do  té doby  jen záhumenkem USA, jednotlivé státy byly povětšinou zcela závislé ekonomicky i politicky na USA. Teprve s vítězstvím kubánské revoluce v roce 1959 přišla do latinské Ameriky  zásadní změna.      

Od roku 1959, kdy Fidel Castro se svými druhy vstoupil do Havany a vyhnal proamerického diktátora Batistu,  Kuba se stala cílem hospodářských sankcí USA. V roce   1961 Kuba čelila vojenské invazi odpůrců kubánské revoluce podporovaných a vyzbrojených v  USA. Z Fidela Castra se stal hrdina latinské Ameriky.

Z revolučního bojovníka, kterých v historii Latinské Americe byly a jsou stovky,  se postupně i „díky“ sankční politice USA, rodil politik, komunista. Kubánská revoluce přežila americké sankce i invazi, přispěla k tomu i pomoc od řady spřátelených států. Patří k naší cti, že se k nim patřilo i Československo. I po letech na Kubě nezapomínají na naši pomoc, kterou jsme tehdy revoluční Kubě poskytli,  jak tu ekonomickou, sociální, tak i vojenskou. Pomáhali jsme Kubě přežít politiku amerických sankcí i politiku nenávisti. Proto i tisíce kubánských studentů, praktikantů v továrnách, vystudovalo, či pracovalo v Československu. Naopak naši odborníci, lékaři, pomáhali přímo na Kubě. Rodila se přátelství, která přetrvávají i do dnešní doby.

Kuba  od roku 1959 vyspěla. Její školský a zdravotní systém je ve světě pojmem. Desetitisíce kubánských lékařů pomáhá  v latinské Americe. Časté výtky západních politiků k absenci občanských práv na Kubě znějí poněkud falešné,  zejména když jim připomeneme, že na Kubě je od roku 1901 obrovská americká vojenská základna Guantanámo a to i přes zásadní nesouhlas Kuby. Na rozloze 117km2 je kolem 5000 vojáků USA. Součástí této základny je i neblaze pověstná  věznice, kde  od roku 2001 je několik stovek vězňů, držených zde bez rozsudku. I to je vizitka politiky USA vůči Kubě.

Odvaha a realizmus prezidenta USA B. Obamy vedl k tomu, že přiletěl letos v březnu  do Havany a tak přiznal neúspěch americké politiky vůči Kubě.

Fidel Castro si tak mohl symbolicky zapálit svůj vítězný doutník. Historie dala Fidelovi Castrovi za pravdu…..

Fidel Castro se na své poslední cestě Kubou rozloučil se svým lidem. Milionové zástupy Kubánců stály v úctě při poslední cestě svého milovaného Fidela.    

Přemysl Votava

(Národní socialisté-LEV21)