Historický zlom pro Evropu

150 let od Bitvy u Hradce Králové: Přednáška mluvčího etnické skupiny Bernda Posselta v Sudetoněmeckém domě

Studijní text

O velké bitvě u Hradce Králové, "Německé válce", dne 3. července 1866, před 150 lety, přednášel mluvčí sudetských Němců, Bernd Posselt, v Sudetoněmeckém domě v Mnichově.

„Bitva u Hradce Králové musel být hrozný, hrozný masakr", řekl Bernd Posselt". „Bylo jasné, že to byla obrovská řež. Koncept království padl a vznikl koncept národních států v Evropě".

V bitvě u Hradce Králové, před 150 lety,  v Podkrkonoší v severovýchodních Čechách u Hradce Králové, se střetla vojska Pruska v "Německé válce" s německými armádami zejména Rakouska a Saska. V terénu asi deset kilometrů širokém a pět kilometrů hlubokém bojovalo více než 400.000 vojáků. Zásluhou vítězství v této nákladné a válku rozhodující bitvě se Prusko stalo vedoucí silou v Německu a Bismarck tím historicky stanovil maloněmecké řešení. Bitva je považována za počátek  sjednocení Německa v roce 1871.

Znalost těchto historických faktů uplatnil Posselt ve své dobře navštívené  přednášce v Sudetoněmeckém domě. Mluvčí sudetských Němců citoval dva slavné vrstevníky bitvy. Básník Franz Grillparzer správně řekl: "Myslíte si, že jste vytvořili říši, zatím jste zničili pouze jeden lid." A "Casca il mondo! (Svět se hroutí)" pronesl kardinál ministr Giacomo Antonelli ve Vatikánu, když přijal zprávu o pruském vítězství u Hradce Králové. Totéž vyslovil sudetoněmecký spisovatel Emil Franzel ve své historické knize "1866 - II mondo Casca: konec staré Evropy".

Tato tvrzení dokumentoval Posselt následujícím způsobem. „Po roce 1866 byl do 18. století vyvíjený nadnárodní stát nahrazen národním principem". Již před tisíciletím vzniklá  nadnárodní struktura, která se už dlouho nazývala "Římská říše", přestala existovat.

Mluvčí objasnil historickou perspektivu: V "Římské říši", k jejímuž názvu se slova "národa německého" připojila později, a která byla vytvořena Zlatou bulou Karla IV. jako nadnárodní entita, byl panovník jako "arbitr mundi". Byl tedy pramen práva, které bylo založeno na základě přirozeného právního myšlení. "V takové multi-národní" a vícejazyčné říši s jejím federalismem převládala sdílená svrchovanost. "Naproti tomu v prvních národních státech se stal zdrojem práva absolutistický král. Tento panovník byl pak nahrazen po Velké francouzské revoluci právem lidu, jako absolutního suveréna. Nicméně i ve starém Prusku byli významní myslitelé, reprezentanti nadnárodního federalismu,  jako Ernst Ludwig von Gerlach, jeden ze zakladatelů "Kreuzzeitung", nebo publicista Constantin Frantz.

Posselt také mluvil o historii války roku 1866. Z trosek federální Svaté říše římské vznikl roku 1815 Německý spolek, nadnárodní federace, ale spíše volná německá konfederace států. Příčinou prusko-rakouské války bylo napětí mezi mocnostmi Pruskem a Rakouskem v boji o nadvládu v německé konfederaci: V podzimní krizi v roce 1850 došlo mezi nimi téměř k válce. Kvůli ruskému tlaku se Prusko muselo vzdát svého projektu národního státu na základě "Olomoucké dohody" ze dne 29. listopadu 1850. V této dohodě se Prusko zřeklo nároku na vůdčí postavení mezi německými státy. Současně byl obnoven Německý spolek, těžce poškozený revolucemi roku 1848.

"Byla to federální akce německých spolků", zdůraznil Posselt. Na straně Rakouska byly německé střední stavy s Bavorskem, Hannoverem, Saskem, Württemberskem, Bádenskem a malými německými státy. Na pruské straně byly většinou malé státy z Duryňska, některé severní německé státy a Itálie, která měla v případě vítězství získat od Rakouska Benátsko.

Konečná mírová smlouva z Prahy, mezi Pruskem na jedné straně a Rakouskou říší ze dne 23. srpna, ukončila válku. "Německá říše byla nejpozději od korunovace císaře v r. 1871 národním státem a Rakousko-Uhersko bylo po velikonočním rakousko-uherském vyrovnání z roku 1867 nadnárodní Dvojmonarchií ", shrnul Posselt významné důsledky války. "Bitva u Hradce Králové byl opravdu zlomový bod v evropské historii". Němci by si na to měli vzpomenout a dnes ve střední Evropě zaujmout takový politický postoj, aby mohli  společně s ostatními vytvářet a udržovat potřebu nadnárodního celku, uzavřel mluvčí sudetských Němců.

Jako "vysokou školu historie" zhodnotil Posseltovu „královéhradeckou přednášku“ spolkový jednatel SL (sudetoněmeckého landsmanšaftu) Christoph Lippert. Lippert moderoval následující živou diskusi s Berndem Posseltem, po které se ještě hosté zúčastnili  malé recepce ve Foyer Otto von Habsburka.

Susanne Habel

Sudetendeutsche Zeitung, 8.7.2016, str. 7

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf