Hájí Sobotkova vláda ještě české zájmy?

Pokud ano, pak by měla platit  zásada, že pomoc uprchlíkům, ať již jde o migranty z Afriky nebo Asie, bychom měli poskytovat teprve tehdy, až vlastní závažné sociální problémy budeme mít vyřešené.  Nejdříve bychom měli vytvořit podmínky, aby naši spoluobčané z neúplných rodin, důchodci, nezaměstnaní, bezdomovci, mezi nimiž se již objevují nejen ženy, ale i děti, mohli žít život lidsky důstojný, a ne plný živoření na okraji společnosti nebo dokonce již i mimo ní,  které poznamenává již sta tisíce našich blízkých.

Při úvahách o nich nezapomínejme na jeden neoddiskutovatelný fakt. Tito lidé svého času společně s námi vytvářeli hodnoty, které v současnosti všichni bez rozdílu s vděčností užíváme.  Svou těžkou sociální  situaci ve velké většině případů si sami nezpůsobili. Přesto však nyní trpí, mnozí z nich již dlouhodobě. Jen kolik zdravotních těžkostí je navštěvuje, někdy i trvalého rázu.

Pan Sobotka se svou vládou by si měl uvědomit, že jistá část dnešních vyděděnců odevzdala své hlasy jistě i ČSSD, možná že i hnutí ANO. A  nadto je tady ještě jeden veledůležitý faktor. Při  opakovaných průzkumech veřejného mínění se vyslovilo kolem 70 % respondentů proti přijímání tzv. uprchlíků do České republiky.

Pokud sobotkovská vláda nechce vnímat hlas lidu, pokud chce porušit zásadu, že naši sociálně slabí lidé i celé jejich skupiny bychom měli upřednostňovat  před jakoukoliv pomocí zahraničním subjektům, pak dokazuje, jak jsou jí zájmy těchto českých občanů šum a fuk, že jí je cizí i princip, na níž stojí demokratická vláda, a to vláda většiny. Z hlediska podpory tato vláda se opírá o vnitřní menšinu, staví se proti většině. Vláda se podřizuje zájmům cizím a vládne v souladu s nimi. Takovou vládu však nechceme!

Ano, stejně jako pan prezident jsme přesvědčeni, že dříve než si nabereme stovky, tisíce migrantů, měla by vláda poskytnout peníze např. Klokánkům. Místo toho Sobotka drze, bezdůvodně a naprosto neadekvátně napadá prezidenta Zemana. Ať se premiér snaží jakkoliv verbálně podstatu problému zamlžovat, obyčejným lidem je jasné, oč vlastně jde. Že jeho muziku tvrdí ministryně práce paní M. Marksová-Tominová, žádný div. Stala se z jeho milosti šéfkou resortu, ač byla známá  svou podporou „sudetoněmecké věci“.

Dalo by se čekat, že v rámci ČSSD se najdou kritici postupů pana premiéra. Bohužel jejich hlasy jsou nějak málo slyšet. Ostatně pokud panu B. Sobotkovi jsou fakticky lhostejné demokratické principy  v životě státu, pak  asi nemůžeme čekat, že by v rámci „jeho strany“ jim dal větší prostor.

Priority, které pan premiér nyní sleduje jsou jasné. Rozevřít náruč pro migranty, dát jim volební právo do komunálních voleb, a posilovat vztahy s Německem. Ani v prvním případě, natož pak  v tom druhém, nemá demokratický mandát, ale jak vidět, je mu to celkem jedno. Většina z nás odmítá touto cestou se sobotkovskou vládou, v níž jsou takoví „vlastenci“ jako pánové Bělobrádek a Herman, dále jít.  Dnes víme, že sudeti, když říkali, že nová vláda začala tam, kde skončila ta nečasovská, měli zřejmě pravdu. Ale tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne.

J. Kovář