Germanisace protektorátu a Bund Deutscher Osten VI

Památce univ. prof. PhDr. Jaroslava Hrocha, CSc., obhájce odkazu presidenta dr. Edvarda Beneše

Jiří Jaroš Nickelli, etnograf, ČSBS Boskovice

Němci se dopouštěli masové krádeže nejen na nemovitostech – na polnostech, lesích a na zabraných usedlostech a domech – nýbrž bezostyšně kradli i veškerý movitý majetek vyhnaných Čechů. Například kronikář obcí Baldovce a Rozstání J. Jančík to popsal k roku 1943 takto:

„Seno, sláma, obilí, hospodářské stroje zabaveny.... Kteří se přece jen odvážili s něčím, ujet, byli zadrženi na silnicích, museli se s nákladem vrátit nebo jim byl sházen k cestám.... Rolníkům zabaveny vozy, hospodářské stroje a jiné nářadí... Podobná pohroma stihla i řemeslníky – většinu strojů a nářadí museli odevzdat“ (Jančík 1947, l10–111. – Jaroš J., 2001, 46.)

V Lipovci museli čeští vyhnanci nejdříve provést zdarma všechny polní práce pro jarní sezonu a teprve pak se vystěhovat. Vyhánění velmi aktivně prováděli němečtí četníci a další čs. Němci. Na katolickou faru v Lipovci se nastěhoval nový správce německé komandantury Heinrich Kleeman, jenž nelidsky vyhnal římskokatolického českého faráře Františka Stehlíka. Vše zabavené, živý i mrtvý inventář odvlečeno dílem do Vyškova, díle ponecháno pro provoz německé komandantury pro bessarabské Volksdeutsche (srv. Průcha V. 1970, 100–104.) V Krasové-Rogendorfu již na zabraných pozemcích cvičil německý wehrmacht. Mezitím němečtí nacisté vykrádali obecní úřad, kde ukradli inventář, účetní knihy, kroniku, a dokonce i psací stroj... Jako topiva používali všechny dřevěné ploty v obci (Kovařík L. 1967, 15, 18–19. – Jaroš J., 2001, 48.) Němečtí okupanti se nezastavili ani před kostely – kradli i církevní inventář, dokonce i oltáře. (Kotvrdovice, Jedovnice).

(Toto vše by měli znát i dnešní političtí obhájci sudetoněmeckých odsunutých – nikde jsme nezaznamenali v projevech pánů Bělobrádka a Hermana ani stopu politování nad těmito masovými zločiny čs. Němců v součinnosti s BDO, NSDAP a wehrmachtem.)

Závěr:

Když shrneme všechna uváděná fakta a reálie o činnosti německých okupantů v prostoru Drahanské vysočiny, zejména na dnešních okresech Blansko, Prostějov, Vyškov, ale i v širším okolí tohoto regionu, dospíváme k tomuto závěru:

Na germanizaci středozápadní Moravy, obdobně jako v jiných českých oblastech okupované republiky, se společně a nedílně podílely jak zemské a krajské okupační orgány, a německá branná moc wehrmacht, tak také politické organizace nacistické správy, jako NSDAP a BDO.

BDO v tomto ohledu náleželo specifické zaměření dané jejím posláním – kolonizací dobytých a okupovaných prostor, které Němci nazývali „Německým Východem“. Směrnice vypracované BDO – zejména funkcionářem BDO dr. Kobergem a vyhlášené krajským vedoucím BDO esesákem Judexem, a jeho společníky, se důsledně plnily a přispěly tak ke spáchání nejen ideové germanisace Moravy, ale též k naplnění válečného zločinu násilné exterminace, tj. vyhánění téměř 40 tisíc Čechů z vlastních domovů. Zločinecká historie BDO měla v osvobozené ČSR svou právní dohru. BDO dle dekretálních směrnic čj. Z-II-31366/45, Přílohy 14 Ministerstva vnitra byla zařazena mezi „jiné fašistické organizace podobné povahy dle par. 3 odst. 2 retr. dekretu“.

Funkce v BDO dle těchto směrnic byla považována za trestnou. Členství v BDO bylo pak důvodem pro neuznání žádostí prověřovaných osob o navrácení československého státního občanství, například dle ústavního dekretu 33, a dekretů 100 a 108. V současnosti probíhající soudní řízení protektorátních restituentů se státem o rozsáhlé majetky zasahují i antidekretální spory o výklad členství protektorátních aktérů v BDO a o jejich validitu vzhledem k vracení čs. občanství nutného k restitucím. To vše materiálně i morálně poškozuje republiku a narušuje platný právní pořádek státu.

(Na podrobnosti odkazuje má studie „Bund deutscher Osten“, Sborník Muzea Blansko 2001, s. 37–62.)

Citovaná literatura a prameny:

Amort Č. 1971: Drang nach Osten. Pangermánské plány na vyhlazení slovanských národů. NV, ČSPB Praha 1971, I. vydání.

Anonymus 1895: Grossdeutschland und Mitteleuropa um das Jahr 1950. Berlin 1895.

Bechyně R. 1947: Pero mi zůstalo. 1938 – 1945. Dělnické nakladatelství, Praha 1947.

César J., Černý B. 1963: Nacismus a Třetí říše. Čs. společnost pro šíření politických a vědeckých znalostí, Orbis Praha 1963.

Droždzyňski A., Zaborowski J. 1960: Oberländer. Warszawa-Poznan 1960.

Ečer B., 1946: Norimberský soud. Orbis, Praha 1946. I. vydání.

Grünberg K. 1981: SS Hitlerova černá garda. Svoboda Praha 1981.

Haase E. 1906: Deutsche Grenzpolitik. München 1906.

Hartung L., Bichlmayer L. 2009: Auszeichnungen das 3. Reiches. Spezialkatalog 2009/2010. Schneverdingen 2009/2010.

Heiber B. A H. 1997: Odvrácená tvář hákového kříže. Neznámá fakta o tvůrcích Třetí říše. Mladá fronta Praha 1997.

Hruška E. 2008: Sudetoněmecké kapitoly. Státní vědecká knihovna Liberec, Praha 2008, I. vydání.

Jančík J. 1947: Rozstání a Baldovec. Dějiny obce. Grunty, domy a jejich držitelé. Brno 1947.

Jančík V., Kubů E. 2005: „Arizace“ a arizátoři. Karolinum Praha 2005.

Jaroš J. 2001: Bund Deutscher Osten (Zločinecký nacistický svaz a Blanensko): Sborník Muzea Blansko 2001, 37–62.

Jaroš Nickelli J. 2004: Heslář nacistů Blanenska. Účelová publikace pro potřeby ČSBS, pro muzea, archivy, knihovny, samosprávu a sběratele literatury faktu.

Blansko – Brno 2004.

Knopp G. 2008: Göring. Biografie Ikar Euromedia Group Praha 2008.

Koberg F /s. a./: Das deutsche Volkstum bei Wisschau. Berlin s. a. 49. (Bd.) BDO.

Als Manuskript gedrückt.

Kovařík L. 1967: Krasová. Paměti obce. 1707 – 1967. MNV, Krasová, tisk Adamov 1967.

Kuczyňski J. 1950: Studien zur Geschichte des deutschen Imperialismus. II. Band. Berlin 1950.

Lagarde P. 1892: Deutsche Schriften. Goettingen 1892.

Měchura st., Povolná, Mašek, Cernyavska, Měchura ml. 2005:

Neveklovsko nezapomíná. Nechceme opakování. MěR KPČ Týnec nad Sázavou,

Infocentrum Neveklov 2005.

Novák 1979: Křižovatky hákového kříže. Horizont Praha 1979.

Pavlík Sv. 2009: Vyznamenání a bojové odznaky Třetí říše. II. OXO Group, Ostrava 2009.

Pichl E. 1938: Georg Schönerer. Bd 1. Oldenburg – Berlin 1938.

Schnee 1943: Georg Ritter von Schönerer. Ein Kämpfer für Alldeutschland. Reichenberg 1943.

Prameny:

Anonymus 1945a: Nacistické a fašistické organisace – výklad ustanovení par. 2 a 3 retribučního dekretu... Ministerstvo vnitra. V Praze dne 16. ledna 1946 čj. Z/II-31366-45. Strojopis Archiv MV ČR Praha.

Anonymus 1945b: Příloha 14 k čj. Z/II-31366-45. Bund Deutscher Osten.

Tištěný list, tamtéž.

Perger 1900 dle Amort 1971, 47, pozn. 3–4:

Memorandum. Zentralarchiv Potsdam. Fond: Alldeutscher Verband. Abt. 220, Folge 20. Mappe 70, Nr. 540/1. Schönerer-bewegung in Osterreich. Bl.46.

Protokol 5 komisařů Bezpečnostní komise MNV Rájec – MNV v Rájci nad Svitavou... Věc: H. Salm-Reifferscheidt, osvědčení o nár. spolehlivosti čj. 2718/259-1945, příloh 24 (přílohy ukradeny za hrubé nedbalosti státu!)

Protokol se nachází v kopii MZA pobočka Blansko, kterou poskytl archivu autor.

Protokol nalezen Mgr. Nečasovou ve fondu OÚ Blansko, poté autorem v soudním spise H. Salma v postmortálním sporu dcer Hugo Salma s autorem o pamětní desku odbojářů v Doubravici nad Svitavou, ověřené kopie zařazeny v soudním spise a v soudním spise Mgr. Nečasové vs. dcery H. Salma o postmortální ochranu osobnosti. Dále v soudním spise Jana Hříbka vs. dcery Salmovy na postmortální ochranu osobnosti H. Salma, spis doposud neuzavřen, soud probíhá.

Vorschlagsliste für die Verleihung des Ehrenkreuzes für die Deutsche Mutter, An der Herrn Staatsminister und Chef der Präsidialkanzlei des Führers und Reichkanzlers, Karl Hermanns Verlag zu Berlin /s.a./ – Návrhové listy tzv.Mutterkreuzu,

Archiv MZA, pobočka Vyškov ve Slavkově u Brna, fond NSDAP Rousínov.

Rundschreiben Nr.16/41 Betrifft: Muttertag – 18.Mai 1941 Dipl Ing.Fritz Kopriwa.

Archiv MZA, pobočka Vyškov, Slavkov u Brna, tamtéž.

Heinc.Z. – Kounovský J. –Baumruk Vl., Vyznamenání z doby nesvobody 1939–1945. Česká nuismatická společnost pobočka Praha 1999 (bibliofilie 300 výt.)

Tuto práci věnuji nezapomenutelné oběti všech vyhnaných Čechů z pohraničí i vnitrozemí okupované Československé republiky a v uznání obětavé práce všech pohraničníků ČSR od roku 1938 do roku 1989.

V úctě autor Dr. Jiří Jaroš Nickelli