Finanční kolaps vede k válce

12.01.2016 - "ClubOrlov" - Toto je rekapitulace od března loňského roku, jejíž čas přišel. S novým rokem se zdá, že došlo k zásadní změně na finančních trzích ". Místo rozpadání začaly být vědomě rozkládány. Má původní předpověď je, že to povede k většímu ozbrojenému konfliktu. Uvidíme, jestli jsem měl pravdu.

Po přehlédnutí prvních stránek novin v západním tisku hlavního proudu a porovnání se skutečným děním mám dojem, že američtí propagandisté a všichni  ti, kteří následují v jejich brázdě, bojují ze všech sil, aby vymysleli zdůvodnění pro vojenské akce toho či onoho druhu. Ať už je to dodávání zbraní do značné míry zaniklé ukrajinské armádě, nebo pořádání průvodů amerických kontingentů v téměř úplně ruskojazyčném město Narva v Estonsku, pár set metrů od hranice s Ruskem, nebo nasazení USA "poradců" s cílem poškození částí Iráku většinou ovládaných islámskými extremisty. Zdá se, že úsilí vybičovat studenoválečnickou hysterii proti  jinak zaneprázdněnému a v podstatě pasivnímu Rusku, nepředstavuje skutečnou vojenskou hrozbu. (Ano, dobrovolníci a munice se pasírují na Ukrajinu přes ruské hranice, ale to je jen důsledkem.)

Dále na jihu trvá úsilí svrhnout vládu Sýrie tím, že se pomáhá a ozbrojují islamističtí radikálové, a zdá se, že se to pěkně vymstí. Ale to je modelová situace, ne? Není angažovanost americké armády v nedávné historii fiaskem? Přihodila se tato selhání, anebo jsou spíše požadavkem?

Podívejme se na následující. Afghánistán, po nejdelším vojenském tažení v dějinách Spojených států, je předán zpět do rukou Talibanu. Irák už neexistuje jako suverénní stát, ale rozpadl se na tři kusy, jeden z nich je pod kontrolou radikálních islamistů. Egypt byl demokraticky reformován do vojenské diktatury. Libye je zaniklý stát uprostřed občanské války. Ukrajina bude brzy v podobném stavu - byla přeměněna na žebráka v rekordním čase - méně než jeden rok. Nedávný vládní převrat v Jemenu způsobil, že přestat být pro USA přijatelný. Blíže k domovu se situace vyvíjí také tak „dobře“. V USA ovládaných zemích Střední Ameriky - Guatemale, Hondurasu a Salvadoru budou produkoval záplavu uprchlíků, kteří se všichni budou snažit dostat do USA, jako do nějakého druhu svatyně.

Při pohledu na tato selhání v mnohých krajinách existují dva způsoby, jak je interpretovat. Jedním z nich je ten, že byrokracii USA budeme hodnotit jako nejvíce nekompetentní, jak si lze představit, která nikdy nemůže nic udělat správně. Ale další pohled je, že neuspívání je z výrazně jiného důvodu: neuspívají, protože výsledky nevadí. Víte, když dojde k poruše z důvodu nějakého druhu tlaku pocházejícího odněkud, nebo přímo zevnitř, tlak na dosažení úspěchu může ojediněle vést k zvýšení výkonu a alespoň v některých případech k úspěchu. Ale když selhání ve skutečnosti vůbec není žádný problém, je-li zde naopak nějaký druh tlaku k selhávání, pak dochází přesně k tomu, co vidíme.

Pokud se na události podíváme z hlediska omezeného na konkrétní selhání. To může vysvětlovat nedávné řinčí zbraněmi ve směru na Rusko, obviňování jej z imperiálních ambicí (Rusko nemá zájem o územní zisk), démonizování Vladimira Putina (který je efektivní a populární) a provokativní chování podél různých částí ruských hranic (urážející Rusko, ale obecně mu lhostejné). Z tohoto hlediska může být argumentováno, že všechny dosavadní oběti americké zahraniční politiky, Afghánistán, Irák, Libye, Sýrie, i Ukrajina, jsou příliš malé pro znepokojení USA neúspěchy. Rusko má na druhé straně dojem, že stojí proti jakémusi novému, americkému stylu fašismu a má schopnost přivodit zahraniční politice USA selhání, které zastíní všechna ta předchozí.

Analytici navrhují různá vysvětlení pro americký hyperaktivní, nadrozměrný militarismus. Zde jsou první tři:

1.Americká vláda byla zajata vojensko-průmyslovým komplexem, který požaduje, aby byl bohatě financován. Zdůvodnění jsou vytvářena uměle pro dosažení tohoto výsledku. Ale zdá se, že je nějaký tlak, aby byly skutečně vyráběny zbraně a budována armáda. I když by bylo daleko efektivnější vykradení všech peněz a přeskočení budování zbraňových systémů a armády? Takže se musí dít něco jiného!

2. Armáda USA je vytvářena tak, aby zajistila plnospektrální dominanci Ameriky na celé planetě. Ale "full-spektrum dominance" zní trochu jako "úspěch", zatímco to co vidíme, je full-spektrum selhání. Opět platí, že tomuto vysvětlení neodpovídají fakta.

3. USA vojensky brání postavení amerického dolaru jako globální rezervní měny. Ale americký dolar pomalu, ale jistě ztrácí svou přitažlivost jako rezervní měna, o čemž svědčí Čína a Rusko, které jednají tak rychle, jak jen mohou, aby se zbavily svých dolarových rezerv a hromadí místo toho zlato. Některé národy ve vzájemných vztazích přestaly používat americký dolar v mezinárodním obchodě. Skutečností je, že není vrhána obrovská armáda, aby vyhodila něčí národní měnu do koše. Takže je ještě něco jiného, je třeba události zkoumat ještě dál.

Existují ještě další vysvětlení, ale žádné z nich nevysvětluje skutečnost, že cílem militarismu USA se zdá být dosažení selhání. Budou jednodušší vysvětlení stačit?

A co toto:     USA vzdaly svou suverenity klanu finančních oligarchů. Tato, vůbec nikomu se nezodpovídající americká (a do jisté míry mezinárodní) oligarchie, ničí finanční situaci v zemi, přivozuje ohromující zadlužení, ničí úspory a důchody, znehodnocuje měnu a tak dále. Nevyhnutelný konec (end-game) by byl ten, že Federální rezervní systém (spolu s centrálními bankami jiných "rozvinutých ekonomik") skončí skupováním celých emisí státních dluhů penězi, které se budou tisknout pro tento účel. To by nakonec nevyhnutelně vedlo k hyperinflaci a národnímu bankrotu. Velmi zvláštní soubor podmínek brání, aby se tyto události dostaly tak daleko. Ale to neznamená, že nebudou, protože to co je v pohybu se vždy stane, dřív nebo později.

Nyní předpokládejme, že finanční oligarchie se zmocnila kontroly nad zemí, a protože nemůže ovládat své chutě, pouští se dále. Pak by měla mít nějaký záložní plán pro případ, kdy se celý finanční domeček z karet rozpadne. Mít plán účinně potlačit nějakou šanci povstání utlačovaných mas, a umožnit oligarchii udržovat bezpečnost a držet své bohatství. Mír je žádoucí tak dlouho, dokud může uklidnit obyvatelstvo chlebem a hrami. Ale když finanční kalamita způsobí, že vybuchne ekonomický kráter a chléb a hry budou vzácné, šikovný záložní plán je válka. Každé zdůvodnění pro válku bude dobré, ať už to jsou teroristé zahraniční i domácí, velký zlosyn  Rusko, nebo halucinace o útoku z vesmíru. Vojenský úspěch je nedůležitý, protože selhání je ještě lepší, než úspěch pro udržení pořádku.  Umožňuje totiž prosadit různá krizová bezpečnostní opatření. Různé tréninkové události, jako například vojenská okupace Bostonu po inscenovaných bombových útocích na Bostonský maraton, již proběhly. Dozor nad infrastrukturou a částečně privatizovaný vězeňsko-průmyslový komplex jsou již připraveny zablokovat nežádoucí osoby. Opravdu obrovský neúspěch by poskytoval nejlepší odůvodnění pro nastavení ekonomiky na válečný stav, uvalení stanného práva, potlačení disentu, zakázání  "extrémistické" politické činnosti a tak dále.

A to bychom možná měli očekávat. Finanční kolaps je již upečený  a je jen otázkou času, než nastane. Dojde ke komerčnímu kolapsu a globální dodavatelské řetězce přestanou fungovat. Politickému kolapsu bude bráněno, a způsob, jakým se elity budou držet  je ten, že začnou vést tolik válek, kolik jen bude možné. Vyrobí obrovský souhrn selhání, který bude sloužit jako odůvodnění pro všechny druhy "mimořádných opatření". Ta budou mít jen jeden cíl: potlačit povstání a udržet oligarchii u moci. Mimo USA to bude vypadat jako že Američané uvádějí zemi do pořádku, dokonce i z pohledu nezasvěcených kolemjdoucích (protože jsou tam lidé odtrženi od pravdivých informací). Z pohledu zvenčí bude také Amerika vypadat jako země, která se zbláznila; ale ona už tak vypadá nyní. A uvnitř v zajetí jednosměrných zrcadel to bude vypadat, jako že stateční obránci svobody bojují proti nesmiřitelným nepřátelům po celém světě. Většina lidí bude přihlížet a jen mávat malými vlaječkami.

 Ale já si troufám odhadnout, že v určitém bodě selhávání může dojít k překlopení do meta-neúspěchu: Amerika může selhat i při výrobě selhávání. Doufám, že najdeme něco, co můžeme udělat, aby toto meta-selhání výroby selhávání nastalo spíše dříve než později.

Dmitrij Orlov

[Финансовый крах приводит к войне]
[Les US échoueront même à échouer]
[Il crollo finanziario che conduce alla guerra]

Dmitrij Orlov se narodil v Leningradě a emigroval do Spojených států v roce 1970. Je autorem Předělání kolapsu (Reinventing Collapse), Počkejte s potleskem! (Hold Your Applause!)  a Absolutně pozitivní (Absolutely Positive) a publikuje každý týden na velmi populárním blogu www.ClubOrlov.com.

http://www.informationclearinghouse.info/article43928.htm

Pro České národní listy volně přeložil P. Rejf