Jurij Rubcov
Hitler si zamanul zničit Československo ještě na podzim téhož roku, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. V dubnu řekl Musolinimu, že hodlá přerušit postup Německa ke Středozemnímu moři a začít řešit problémy Sudet. Ve směrnici k plánu Grün ze 30. 5. 1938 prohlásil: "Mým tvrdým rozhodnutím je zničení Československa prostřednictvím válečné akce v dohledné budoucnosti." Podle pokynů náčelníka štábu Vrchního velitelství Wehrmachtu W. Keitela měla být tato direktiva splněna nejpozději 1.10.1938.
Führera "zastavil" Chamberlain, když při svém setkání s ním 15. srpna 1938 jej ujistil o své snaze o "německo-anglické sblížení" a ochotě kvůli tomu uznat začlenění Sudet do německého státu. Hitlerovi to rozvázalo ruce. Nyní se nemusel bát, že rozšíření německého "životního prostoru" na úkor Československa nebude západními demokraciemi přijato. Při dalším setkání s Chamberlainem žádal, aby byly vytvořeny podmínky pro okupaci Sudet do 1. 10. t.r. Britský premiér souhlasil. Prostředníkem na konferenci věnované Sudetům byl známý "mírotvorce" Mussolini.
Dne 29. září se v Mnichově setkali čtyři známí státníci z Německa, Velké Británie, Francie a Itálie a rozkázali československé vládě předat během deseti dnů velkou část jejího území se čtvrtinou obyvatelstva země. Československá strana přitom ztratila asi polovinu těžkého průmyslu a pevnosti kolem hranic s Německem. Nová hranice byla téměř na předměstí Prahy. Oponenti mnichovského diktátu nebyli k jednání připuštěni.
Československo bylo přinuceno západními demokraciemi přijmout diktát. Existovala ještě možnost, aby své řekl Sovětský svaz. Byl vázán, jakož i Francie, dohodou s ČSR o vzájemné pomoci z roku 1935. V dohodě stálo, že závazek ke vzájemné pomoci ze strany SSSR se naplní v případě, že pomoc oběti napadení přijde i ze strany Francie. Rudá armáda sice mohla i tak přijít na pomoc, ale v tom případě by musela projít polským územím, neboť ČSR a SSSR neměly společnou hranici. Polsko se však postavilo na stranu Londýna a Berlína. Polský velvyslanec v Paříži ujistil svého kolegu z USA Bullitta, že jeho země ihned vyhlásí Sovětskému svazu válku, pokud ten překročí polskou hranici směrem k ČSR.
Varšava se už těšila na nastávající dělení svého souseda, protože se na něm sama chtěla přiživit. Ministr zahraničí Francie oznámil polskému velvyslanci, že plán "na rozdělení Československa mezi Německo a Maďarsko, spolu s předáním Těšínského Slezska není tajný". Jaká to naivita! Ve zmíněném telegramu Hitlera Mussolinimu se hovoří o nejbližších cílech Německa, mezi nimi i řešení "polského koridoru". Uchvácení Polska (oddělovalo Východní Prusko od hlavního území Říše) se dosáhne válkou, ke které za rok skutečně došlo. Při odtržení Těšínska Polákům nedošlo, že od západu se valí orel se svastikou ve spárech.
Churchill nazval Polsko hyenou Evropy. To mohlo rychle litovat své krátkozrakosti, když jej 1. září 1939 Německo napadlo. Následoval i útok na Francii a Velkou Británii, které předtím daly Německu zelenou.
Závažná specifika Mnichovské dohody: diktát smluvený Německem a velkou Británií; Maďarsko a Polsko, spoluúčastníci spiknutí; izolace Sovětského svazu, jehož navržená opatření na podporu Československa, jimiž bylo soustředění vojsk na západní hranici a diplomatické demarše, neměla úspěch.
Ústupky Hitlerovi na úkor Československa pro odvrácení agrese od svých zemí byly neúčinné. Podle sovětského zpravodajství se Chamberlain ještě jednou před odletem z Mnichova sešel s Hitlerem. Ten mu řekl: "Máme dost letadel pro napadení SSSR, tím více, že už nehrozí nebezpečí přítomnosti sovětských letadel na československých letištích."
Mnichovská dohoda náhle zmařila systém kolektivní bezpečnosti v Evropě, jejímž základem byly dohody o vzájemné pomoci mezi SSSR a ČSR a SSSR a Francií. Okupací Československa se Hitler přesvědčil, že v přerozdělování území mu Západ nebude překážet a v přísně tajné direktivě z 3. 4. 1939 stanovil 1. září 1939 za datum vpádu do Polska.
Dnes se západní politici a historici snaží přenést odpovědnost za světový požár na někoho jiného. Z vyprovokování druhé světové války obviňují Sovětský svaz. Nemohou mu odpustit, že bleskovým diplomatickým manévrem, jímž byl podpis dohody s Německem za okolností, kdy zůstal zcela osamocený, vyklouzl z nastražené pasti. Smlouva o neútočení s Německem znamenala naději, že se nakonec Francie a Velká Británie budou muset do války proti Hitlerovi zapojit. Jejich podlézání Hitlerovi mělo viditelný účel. Nasměrovat jeho agresi na východ.
Převzato z Fondsk.ru, outsider media.cz
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz