Evakuace Kréty

– Edenův projev – Konference anglické Labour party

4. června 1941

Evakuace Kréty je rozhodným úspěchem německým a nebylo by rozumné tuto skutečnost jakýmkoliv způsobem tajit nebo zakrývat. Ocelová převaha, vržená s celou prudkostí proti hrdinným obráncům Kréty, rozhodla v tomto úseku středozemního potýkání. Jistě jste slyšeli nejen berlínský jásot, nýbrž i vytí mělnických a pražských šakalíků, stvůr kdysi národnosti československé. Bitva proti Hitlerovu ovládnutí světa je v plném proudu a proto nebylo by správné přikládat tomuto spojeneckému neúspěchu nějaký konečný význam. Svůj úspěch na Krétě zaplatili Němci hroznými ztrátami. Ztratili skoro 600 aeroplánů. A je bezesporné, že obě strany se všeličemu naučily. Angličané vědí nyní zcela definitivně, že bez mohutné letecké podpory nestačí ani nejstatečnější pozemní armáda. A věřte mi, že britští a řečtí obránci Kréty byli nejstatečnější. Znám dobře generála Freyberga, který jim velel, a on i jeho vojáci zasluhují naší vděčnosti. Němci viděli, že invase i malého ostrova je věcí nesmírně komplikovanou a obtížnou a že jenom nedostatek letecké obrany se strany spojenecké jim umožnil úspěch. Přenechávám vám, abyste si domyslili, oo by pro Němce znamenala invase Velké Britannie, která je na ni dnes zcela připravena i letecky. Tolik o Krétě.

Od předešlého mého povídání pronesl Anthony Eden velmi důležitou řeč. Kryje se v zásadách se slavnou řečí Rooseveltovou a promluvil nám všem ze srdce, když řekl: „Německo je nejhorším pánem, kterého Evropa kdy měla. Aby jím přestalo být a aby se jím už nikdy nestalo, to je neodvolatelný cíl našeho boje.“ Je zajímavé, jak všichni mluvčí bez rozdílu politických stran vycházejí z předpokladu „Ceterum autem censeo, Hitlerům esse delendum.“ Na právě konaném kongresu dělnické strany v Londýně toto stanovisko bylo jasně přijato dvěma miliony 430 tisíci proti 19 tisícům hlasů. Roosevelt, Winston Churchill, Halifax, Eden, Bevin, Attlee, Walker, všichni si uvědomili nejen nesmírnou vážnost situace, ale i jedinou methodu, jak obtíže překonat, a to znovunastolením důstojnosti člověka proti zvlčilé, vraždící totalitámí mechanisaci těla i ducha. Všem vůdcům spojeneckého odhodlání je stejně jasno, že sociální struktura Evropy a světa byla nedostatečná a že bude třeba v tomto směru pronikavých náprav. Evropa vyjde z této války zeslabená a vykrvácená a bude třeba nesmírné odvahy, státnictví a lásky, abychom překonali mnohé krise, které nám ještě vstoupí v cestu. Ale jak včera řekl ministr Bevin: „Stokrát raději zemřít než stát se otroky“. To je program všech, kdož věří ve volnost lidské duše. A tento program zvítězí, ať v nejbližší budoucnosti situace se vyvine jakkoli. A přijde den, že nejen naše drahé Československo, ale i slavná Kréta opět volně vydýchne. Hrdinové řečtí a britští nezemřeli nadarmo. Ne Hitler a Darlan, nýbrž Churchill, Roosevelt a Beneš. Dobrou noc!

Jan Masaryk: Volá Londýn , str. 137-138

reprint vydání z roku 1948