Z rozmluvy s dvěma poslanci nacistické Henleinovy strany - Kundtem a Sebekowským - 2. září 1938
Oba poslanci sudetoněmecké strany se ke mně dostavili dne 2. září dopoledne. Měl jsem s nimi čtyři hodiny trvající rozmluvu (od 10.30 do 2.30 hodin), otevřenou, jasnou a rozhodující. Oznámili mi, že třetí plán je pro stranu nepřijatelný a že dohoda je možná jen na základě karlovarských bodů a jejich plánu ze dne 7. června. Nedojde-li k ní, nemohou říci, co se stane...
Přitom Kundt dlouze mi vykládal, že my v Čechách vůbec nevidíme, co se děje v Německu. Nechápeme německou epochální revoluci nacionální a sociální. Nevidíme a nechceme vidět, kam Německo a německý národ jde a co chce. A nechceme také vidět, že naši Němci nemohou nejít s Německem. A jestli se Československo včas nerozhodne všemu tomu se přizpůsobit a změnit svou vnitřní a mezinárodní politiku, dojde brzo k událostem, za něž vina nebude spočívat na Němcích.
Odpověděl jsem oběma poslancům svým výkladem:
"Já sám osobně a převážná většina našeho národa je demokratická, totalismus nikdy nepřijmeme a to, co se děje v Německu, velmi dobře vidíme a chápeme. Německo prožívá strašnou nemoc. Nacismus je jed a zkáza. V Německu to nemůže skončit jinak než novou velikou revolucí vnitřní nebo katastrofální válkou. V této válce, dojde-li k ní, to ale odnesou především naši Němci a vůbec všechny minority. Velmi jim a jejich straně proto radím, aby si to dobře znovu zvážili. Nejde jen o nás. Jde o veliký ideový a mocenský zápas v celé Evropě a nebude to nacismus, který tento boj nakonec v Evropě vyhraje. Bude to jeho hrozný pád a s ním všech těch, kteří za ním dnes jdou. Německo, které skutečně prochází velikým převratem, prožije ještě hroznou krizi, a vyvolá-li přitom novou válku, pád jeho bude strašný."
Edvard BENEŠ, Mnichovské dny. Praha, Naše vojsko 2003 (čtvrté vydání), s.198-199.
Přijde veliká evropská válka
Z projevu ke skupině československých generálů, kteří při své návštěvě na Hradě žádali ozbrojený odpor proti Hitlerovi 29. září 1938
Já nejsem jen vrchním velitelem armády, jsem také prezidentem a politickým exponentem národa jako celku. Já nemohu brát v úvahu jen to, co cítí lid a armáda. Já musím vidět celou naši situaci vnitřní i mezinárodní, všecky složky toho, oč nyní jde, o všechny důsledky, které by naše eventuální kroky měly za následek. Především se mýlíte, že by se Anglie a Francie k nám připojily, půjdeme-li do války sami. Dle mých zpráva dle toho, co sám vidím ve Francii a v Anglii, dnes obě tyto země do války kvůli českým Němcům nepůjdou a vůči nám budou postupovat jako vůči viníkům války, půjdeme-li do ní sami. Řekli mi to opětovně ústně i písemně, úředně a multivativně už dne 21. září, a vše, co od té doby podnikly, toto jejich rozhodnutí jen zesílilo. Nedělám si o tom žádných iluzí. Je faktem, že nás ve věci našich smíšených krajů definitivně opustily už před zářijovou krizí a že.Francie své smlouvy nyní už nesplní. Vidíte přece, že i Polsko nám nyní poslalo své ultimátum. Bylo by ode mne lehkomyslné, kdybych chtěl vést národ na jatka v této chvíli v izolované válce.
Ale pamatujte na to, co vám nyní říkám: Ano, je to hrozné, čeho se na nás obě tyto země dopustily. To, co nyní přichází, je však jen začátek velké evropské tragédie. Válka - veliká válka evropská - přijde, dojde k velkým rozvratům a revolucím. Nechtějí nyní bojovat společně s námi a za lepších okolností; budou musit bojovat těžce a za nás, až my bojovat nebudeme moci. Dostanou všichni těžkou odplatu. Já sám musím postupovat tak, abych zachránil stát aspoň do nejbližší války. Připravujte se na ni, budeme v ní hrát ještě svou roli...
Edvard BENEŠ, Mnichovské dny, s. 341-2
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz