Vážený pan

MVDr. Pavel Bělobrádek, Ph.D., MPA

místopředseda vlády pro vědu, výzkum, inovace

Úřad vlády České republiky

Nábřeží E. Beneše 4, 118 01 Praha 1

Kabinet místopředsedy vlády pro vědu, výzkum inovace                                  

V Praze dne 7. května 2016

 

 

Věc: dotazy na základě zákona o svobodném přístupu k informacím v platném znění

 

 

Vážený pane místopředsedo vlády,

 

vzhledem k tomu, že považuji Vaše odpovědi z 20.4.2016, obsažené v dopisu čj. 6349/2016-OPR-6, na mé dotazy ze dne 27.3. 2016 za nedostačující, jsem přesvědčen, že ani neodpovídají zákonu o svobodném přístupu k informacím, kladu je znovu společně s Vašimi odpověďmi na mé jednotlivé otázky a se stanoviskem k nim i novými dotazy.

 

Můj původní dotaz I.

V květnových dnech roku 2015 se konal sjezd tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu v Augsburku. Z projevů tam pronesených jsme se, samozřejmě mimo jiné, dozvěděli že jste poslal tomuto sjezdu poselství.

Vzhledem k tomu, že následně bylo označeno za důležité, ale především proto, že se údajně dotýká vztahů česko-sudeto-německých, které považujeme za společensky významné, prosím o sdělení textu zmíněného poselství.

 

Vaše odpověď - K bodu 1. Vaší žádosti si Vám dovoluji sdělit, že v květnových dnech roku 2015 na sjezd tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu v Augsburku pan místopředseda vlády Pavel Bělobrádek žádné poselství nezaslal. Jednalo se pouze o krátkou zdravici, ve které zdůraznil, že je třeba se dívat do budoucnosti a řešit aktuální problémy, nikoliv se zabývat minulostí.

 

A.        Vzhledem k tomu, že jste mi nesdělili text krátké zdravice, prosím opětovně o zaslání jejího celého textu.

 

Můj původní dotaz II.

V následné době jste také navštívil „Sudetoněmecký dům“ v Mnichově, kde jste, jak informoval německý tisk, položil květiny a omluvil jste se za „vyhnání" Němců z Československa i za jejich oběti. Mluvil jste i diskutoval s některými představiteli tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL). Jimi byl Váš přístup k nim a pronesené věty vysoce hodnoceny.

Vzhledem k uvedenému prosím o sdělení Vašich prohlášení, která jste při této návštěvě pronesl.

 

Vaše odpověď - K bodu 2. Vaší žádosti si Vás dovoluji informovat, že pan místopředseda Pavel Bělobrádek se v „Sudetoněmeckém domě" v Mnichově setkal se zástupci veřejného a politického života v Bavorsku a se zástupci německé strany CSU. Za vyhnání Němců z Československa se však na tomto místě pan místopředseda neomluvil, nebyl učiněn žádný proslov a ani jiné vystoupení zde nebylo prezentováno.

 

B.     Existuje fotografie, na níž jste, pane dr. P. Bělobrádku, místopředsedo vlády ČR, ve společnosti B. Posselta, mluvčího a předsedy tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu (SL), a L. Spaenle, ministra kultury Bavorska, mimo jiné také člena SL. Fotografie byla pořízena v tzv. Sudetoněmeckém domě. Podle textu pod ní jste ve Foyer Otty von Habsburga uctil památku obětí vyhnání položením kytice se stuhami v českých barvách.

Jsou i další fotografie, na nichž jste ve společnosti „sudetských Němců", včetně pana Bartoně.

Píšete, že v „Sudetoněmeckém domě" v Mnichově jste se setkal se zástupci veřejného a politického života v Bavorsku a se zástupci německé strany CSU. Myslím si, že se opět snažíte pravdu přizpůsobovat politické přijatelnosti.

Všichni víme, že v Mnichově jsou jiná centra, než je „Sudetoněmecký dům" (SD), kde se scházejí

představitelé bavorského veřejného a politického života a kde se scházejí funkcionáři CSU a členové této strany. V SD se scházejí zpravidla především funkcionáři a členové „sudetoněmeckého landsmanšaftu" (SL)., který je stále složen ze tří názorových společenství, a to Ackermann-Gemeinde, Seliger-Gemeinde a Witikobundu. Pokud připustíte, že Vaše dvojjedinost není ojedinělá, pak bych rád zdůraznil, že obdobný stav je příznačný i pro B, Posselta. Především je mluvčím a předsedou tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, a pak i funkcionářem CSU.

Když jste se. pane místopředsedo vlády, setkal s představiteli veřejného života, se zástupci CSU v SD. a podle mne především s funkcionáři SL a tedy také s nimi mluvil, pak mě zajímá, co jste při tomto setkání řekl. Děkuji za vyčerpávající odpověď.

 

Můj původní dotaz III.

Při návštěvách v Německu, zejména v Bavorsku, jste, pane doktore, snad téměř vždy uváděn nejen jménem, ale také jako místopředseda vlády ČR. Pod fotografií, která Vás zachycuje při návštěvě sídla SL v Mnichově, je tomu rovněž tak.

Z uvedeného vyplývají mé další dotazy. Byl jste na návštěvě „Sudetoněmeckého domu" v Mnichově služebně jako místopředseda vlády? Byla Vaše prohlášení, která jste tam učinil, schválena předsedou vlády ČR, B. Sobotkou, nebo celou vládou, nebo to byla Vaše osobní prohlášení?

 

Vaše odpověď - K bodu 3. Vaší žádosti si dovoluji uvést, že pan Pavel Bělobrádek je předsedou koaliční vládní strany KDU-ČSL a zároveň místopředsedou vlády. Tyto dvě pozice od sebe tedy nelze oddělovat. Cesta pana místopředsedy byla schválena aparátem pana premiéra. V případě prohlášení, která pan místopředseda učinil při návštěvě „Sudetoněmeckého domu“, se jednalo o osobní prohlášení stejné povahy, jako mají osobní prohlášení, která podávají čistě za svou osobu i ostatní předsedové politických stran, poslanci, senátoři, ministři, pan premiér i pan prezident, a jež nepodléhají schválení vládou.

 

C.     Prosím o sdělení textu prohlášení, která jste učinil, pane místopředsedo vlády, jako předseda KDU-CSL a místopředseda vlády při návštěvě ..Sudetoněmeckého domu“.

Každá zahraniční cesta našeho vládního činitele se připravuje, připravují se i prohlášení, která vládní činitel přednese. I jeho „osobní" prohlášení nejsou výsledkem jeho momentální inspirace. Nebude proto problém jejich text mi sdělit. Děkuji za plnou odpověď.

 

Můj původní dotaz IV.

Podle informací, které mám k dispozici, jste se zúčastnil jako člen delegace vlády České republiky v Mnichově 10.-11. 3. tohoto roku, jednání o česko-bavorsko-„sudetoněmeckých“ vztazích.

Velmi mě zajímají otázky, které se týkaly česko-„sudetoněmeckých“ vztahů. Prosím o informace o tomto jednání. Z informací z německého tisku totiž vyplývá, že jste vedl rozsáhlé debaty přímo s panem Posseltem, předsedou SL.

 

Vaše odpověď - K bodu 4. Vaší žádosti si Vám dovoluji sdělit, že pan místopředseda vlády byl při této oficiální návštěvě součástí delegace pana premiéra Bohuslava Sobotky. S panem B. Posseltem, který je významnou osobností bavorské politiky, debatoval pan místopředseda o aktuální politické situaci v Evropě, týkající se zejména Bavorska.

 

D.     Z Vašich odpovědí vyplývá, že jste, pane místopředsedo vlády, snad nikdy nejednal o česko- „sudetoněmeckých" vztazích, dokonce snad ani nikdy s B. Posseltem, mluvčím SL. Pokud jde o Vaše tvrzení, že B. Posselt je významnou osobnosti bavorské politiky, pochybuji o tom. Vzpomenete-li si na poslední volby do EP, v nichž B. Posselt byl na šestém místě kandidátky CSU, které bylo obecně považováno za volitelné, skončily překvapením. Významnou osobnost bavorské politiky, tedy pana B. Posselta, Bavoři do EP nezvolili. Kdybyste měl pravdu ve svém tvrzení, seděl by pan B. Posselt v EP.

Výňatky z tzv. sudetoněmeckého tisku tvrdí, že v průběhu jednání šlo také, a to zejména o česko- „sudetoněmecké" vztahy. Slovo má přímo Bernd Posselt.

 

„B. Posselt. Za prvé je třeba poznamenat, že premiér se setkal v každé fázi své návštěvy se „sudetskými“ Němci a měl jsem vícekrát příležitost k otevřené výměně názorů s ním, ale i s ostatními vysoce postavenými členy delegace... Témata při všech našich setkáních s českými politiky patřila do tří oblastí: česko-německé a česko-„sudetoněmecké“ spolupráce v srdci Evropy, evropské integrace, společného zachování a dalšího rozvoje naší jedinečné českomoravsko-slezské kultury a překonávání negativních důsledků toho, co si obě lokality udělaly v první polovině 20. století. V Mnichově byly přirozeně sjednány další konkrétní kroky k porozumění a sblížení, které jsou, jak je v mezinárodní diplomacii obvykle dohodnuté, důvěrné...

„Sudetenposť: Předložil jste panu premiérovi některé požadavky „sudetských“ Němců?

B. Posselt: Mluvili jsme o tom s různými českými partnery nejen my, „sudetoněmečti" zástupci, ale i premiér Horst Seehofer, v koordinaci s námi, při všech svých oficiálních rozhovorech. Způsob, jakým jsme je začlenili do bilaterálních vztahů, byl jedinečný a může být Vídni a Berlínu příkladem." - Sudetenpost, Žádné štěpení SL nehrozí, 7.4. 2016, s. 5, (bez autora a značky)

 

A co kontakty, pane dr. P. Bělobrádku, s tzv. sudetoněmeckým velvyslanectvím v Praze a jeho vedoucím P. Bartoněm?

 

V souvislosti s výše uvedeným vznáším dotaz, o čem jste jednal s B. Posseltem a dalšími činiteli tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu, např. dříve i s P. Bartoněm, a to nejen při poslední návštěvě v březnu 2016 v bavorském Mnichově? O jakých důvěrných krocích mluvil B. Posselt?

 

E.     Jak vyplývá z článku „Setkání významné pro budoucnost", který byl publikován v Sudetendeutsche Zeitung, 18.03.2016, na str. 1 a 3, pochválil H. Seehofer čtvrtý bavorský kmen jako základ pro „budoucí spojení mezi oběma zeměmi".

 

Mohl byste mi. pane vicepremiére. prosím, vysvětlit výše uvedená slova o budoucím spojení mezi oběma zeměmi, v němž bavorský čtvrtý kmen, tedy "sudeti", mají tvořit jeho základ?

 

F.     Nejen ve vyjádřeních představitelů SL, ale i v prohlášeních řady německých politiků, se mluví o zločinech, jichž jsme se pří vyhání Němců měli dopustit. H. Seehofer mluví v těchto souvislostech o zločinech proti lidskosti, B. Posselt o válečných zločinech a rakouský SL konal Den vlasti 2015 pod mottem: „Před 100 lety genocida Arménů - před 70 lety sudetských Němců“.

I v současnosti mnozí z uvedených mluví o nutnosti zrušit tzv. Benešovy dekrety, správně dekrety prezidenta republiky, běžně používají termín vyhnání. Oni jistě ví, že s vyhnáním, které je jednostranným protiprávním aktem, mezinárodní právo spojuje právo na návrat do původního sídla a náhradu škod, které vyhnáním vznikly.

 

Používáte, pane místopředsedo vlády, také termín vyhnání s vědomím možných důsledků pro republiku, přestože zřejmě víte, že Němci z Československa nebyli vyhnaní, ale přesídleni, odsunuti, transferováni, to jsou termíny používané Postupimskou smlouvou? Spojenci v Postupimi vzali na vědomí tzv. divoké odsuny a tím je zlegalizovali.

 

W. Churchill k možné bezprostředně poválečné situaci řekl: „...Hned po válce poteče mnoho krve. U vás i jinde bude mnoho Němců vybito - to jinak nejde a já s tím souhlasím. Po pár měsících my prohlásíme „teď dost“ a pak začneme mírovou práci.“ A dodal: „Transfer bude nutný!...Dá se jim krátká lhůta, ať si vezmou to nejnutnější a jdou.“ ( Z rozhovoru Winstona Churchilla s prezidentem Edvardem Benešem ze 3.4.1943, který zaznamenal Jan Masaryk, in Dalibor Plichta, Nesmířenost a nesmiřitelnost německé politiky, Praha, Fénix, 1996, str. 20). Toto „proroctví" W. Churchilla se v Československu nenaplnilo.

 

Představitelé Spojenecké kontrolní rady nám k přesídlení Němců z Československa poděkovali za vzornou a organizačně dokonalou práci československých úřadů při provádění transferu. Žádné vyhnání se tedy nekonalo, šlo o transfer německého obyvatelstva, o němž rozhodli Spojenci v Postupimi.

 

Prosím proto o sdělení, co proti výše uvedeným i dalším útokům, pane místopředsedo vlády, činíte, kdy jaký krok proti nim jste učinil, v jaké formě, ústní nebo písemné, na koho se obrátil, jaké výsledky jste dosáhl? Co jste učinil proti vměšování H. Seehofera a B. Posselta do našich vnitřních záležitostí?

 

 

Děkuji Vám velmi za plné zodpovězení výše uvedených dotazů, které činím na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

 

S úctou

 

Ing. Pavel Rejf, CSc.

 

 

Přílohy: Dvě fotografie

 

www.ceskenarodnilisty.cz ,  http://www.conematevedet.cz/Index.htm  ,

 

https://www.facebook.com/pages/%C4%8Cesk%C3%A9-n%C3%A1rodn%C3%AD-listy/490810227709170