V Praze, dne 20. září 2014
Vážený pane prezidente,
drahý Vladimíre Vladimíroviči,
dovolte mi, abych Vás pozdravil jménem zřejmě první skupiny proruských sympatizantů, vzniklých v důsledku násilného majdanu v Kyjevě. Od prvních dnů majdanu, od prvního zapáleného policisty, od prvního zapáleného auta, od prvního fašistického pozdravu pana Jaceňuka nám bylo zcela jasné, že to, co se děje na Ukrajině, zákonitě povede k destrukci země a občanské válce
.
Už na přelomu roku jsme založili skupinu „Ukrajina rozhodně do Evropy nepatří“ a následně i skupinu „Občané proti fašismu na Ukrajině, v České republice i na celém světě.“ A když po skončení olympiády v Soči, začalo být napadáno Rusko, založili jsme skupinu „Přátelé Ruska v České republice“.
Bylo nám jasné, že pokud se včas tyto procesy nezastaví, ukrajinská krize přeroste nejen v rozdělní Ukrajiny, což je v podstatě věc zcela přirozená, ale zároveň se tato krize přenese na hlavního hybatele těchto procesů ...Západu. Od počátku jsme poukazovali na to, že podpora Západu pro nesmiřitelný protiruský kurs Ukrajiny, bude mít logicky a zcela legitimně stejné důsledky, jako v případě podpory Západu pro zcela nesmyslnou a agresivní válku Gruzie proti Rusku. Výsledek bude jediný. Tak jako Gruzie vyšla a spravedlivě z konfliktu zcela oslabena se ztrátou části svého území, stejně tak Ukrajina vedená paranoidními a polofašistickými politiky typu Jaceňuka dovrší svůj rozvrat a stane se nejrozvrácenější zemí evropského kontinentu.
Na to jsme upozorňovali již v lednu tohoto roku, kdy se dalo věcem zabránit. Nikdo nás neposlouchal, všichni básnili o jakési demokratické revoluci...
Souběžně s našimi aktivitami se rozvíjely další skupiny, které pracovali stejným směrem. Podstatnou a neomluvitelnou vinu na součastné situaci hned od počátku sehrává Západ. To, čeho se Západ dopustil hned na počátku ukrajinských událostí, nemá v historii civilizovaných států obdoby. Neznám situaci, kdy týž den v cizím státě se ministři zahraničí na jedné straně přátelsky setkávají s hlavou cizího státu a zároveň se týž den účastní akcí směřující k násilnému svržení téhož. Této věrolomnosti se nedopouštěli ani diplomaté Adolfa Hitlera. Je neomluvitelné, že se této věrolomnosti z naší strany dopouštěli i ministři zahraničních věcí ČR Jan Kohout a Lubomír Zaorálek. Zdá se, že jsou imunní k tomu, že osobně přispěli k tomu, že je dnes Evropa na cestě ke kolapsu a nevím, zda jsou připraveni nést lidskou odpovědnost, že i jejich chování vedlo k tomu, že se Ukrajina utápěla v krvi a nemá šanci na normální způsob života na nejbližších 10 let.
V České republice jsou rovněž politici nemocní nenávistí vůči Ruska a zároveň totální ignorací chápání souvislostí. Jsou to politici TOP 09, ODS a KDU-ČSL. To, že ve své rusofóbii tvoří cca 25% potenciálních mandátů svědčí o tom, že jejich názory jsou přes masivní mediální podporu ve výrazné menšině. Byl-li jsem pověřen naším hnutím, abych Vám tlumočil naše představy, tak nikoliv proto, že bychom vás chtěli přesvědčovat. Vývoj půjde nezadržitelně dál a jeho celkový průběh bude - jak věříme pro svět, pro Rusko i Českou republiku jako pozitivní, dobrý.
Zákonitosti vývoje nelze ošálit. Ovšem tato pozitiva již rozhodně nejsou spjata s Evropskou unií či ještě hůř s NATO. Doba je těhotná změnami. Je pravdou, že Evropa v minulém století byla zdrojem dvou ničivých světových válek a lze cítit, že se mnohým po tom stýská a tak laškují o možností 3. světové. Svět se však změnil, jen oni to nechápou.
.
Osvobozením střední a východní Evropy od brutálního německého fašismu v roce 1945, a v důsledku dohod o sférách vlivu došlo rozdělení na tzv. kapitalistický Západ a na tzv. socialistický Východ. Jakkoliv je to paradoxní, od roku 1948 – 89 byl svět nejen přehledný, ale díky pevným konturám i relativně velmi bezpečný. Pádem berlínské zdi, padl i tento svět a v rámci jistě přirozeného ovšem naivního optimismu
vznikl unipolární svět s tvrzenou dominancí Západu a vojenskou superdominancí USA. Tato změna nepochybně byla způsobena zejména rozpadem Sovětského svazu, ale zejména ekomickým a sociálním kolapsem Ruska v éře snad nejproblematičtějšího prezidenta Borise Jelcina.
Rusko bylo bezmocným poraženým studené války. A USA zahajovalo jednu agresi za druhou: války v Jugoslávii, humanitární bombardování...a následně Afganistán, Irák, Libye... Do těchto vojenských konfliktů se tu více, tu méně ochotně zapojovaly i ostatní země tzv. Západu a zejména NATO. Jaký je výsledek? Svět je nebezpečnější než před rokem 1989. Např. podle prestižního britského Královského ústavu pro obranná studie (RUSI), ústavu s takřka 200letou tradicí ve výzkumu bezpečnosti a obrany, nad kterým má patronát britská královna, účast v konfliktech v Iráku i v Afghánistánu označuje RUSI za strategická selhání. Vojenská akce v Libyi z roku 2011 se také zařadí do skupiny neúspěchů... Vojenské zákroky v arabských zemích i Invaze a následná okupace Iráku přitom podle studie napomohly k šíření terorismu, přivodily smrt nejméně 100 000 Iráčanům a přiměly na dva miliony uprchlíků k odchodu ze země...
Zlomovým bodem rušícím dosavadní uspořádání a nastolujícím to nové se stala ukrajinská krize a nebo – a ten název je sice symbolický, ale vlastně dokonale přesný „tzv. euromajdan“. Euromajdan byl koncentrací úsilí Západu na potlačení Ruska prostřednictvím nanejvýš ochotných kyjevských aktivistů a přičleněním relativně významné východoevropské Ukrajiny k Západu. Euromajdan ze dne na den přeskočil ve státní převrat, vyvolal v život nejreakčnější síly na Ukrajině a vyvolal občanskou válku na východě. Ale nedosti na tom...Jakmile dojde k zásadní turbuletní změně v uspořádání vztahů, šíří se destrukce dál.
Dnes po referendu o nezávislost Skotska, sice zůstala Británie ještě načas nerozdělena, ale touha Skotů po svobodě, sociální spravedlnosti a proti militaristickému Londýnu už nezapadne a přenese se jistě i na další části Velké Británie. Ale nejen to. Zatímco současný západní establishment od Obamy, přes Barossa a prakticky všechny předsedy evropských vlád se pomyslně poplácávají po zádech a blahopřejí si, že zůstává jednota Evropy zachována, politicky jednotné Evropě zvoní hrana, právě proto, že tato jednota přivedla Evropu a tím i svět na hranu světového konfliktu..
Proces územního dělení bude narůstat : Katalánsko, Baskicko, Vlámsko, Severní Itálie, Benátsko a další a další budou stále více usilovat o osvobození od centralistické Evropy. Porostou rovněž alternativní strany namířené proti stávající politice Evropské unie a jejímu dobrodružnému kursu proti Rusku.
Probíhající dílčí volby v zemích EU ukazují dramatický nárůst síly stran směřující proti této Evropě. Klasickým a nanejvýš vítaným příkladem je debakl dosud vládnoucí švédské umírněné konzervativní strany, která byla v EU jednou z nejzarytějších protiruských sil, a jejíž ministr zahraničních věcí Carl Bildt se vyznačoval nezakrývanou nenávistí vůči Rusku, ale i arogancí ve ztahu k hlavě našeho státu, který na sumitu NATO odmítnul přistoupit bez dalšího na tvrzení NATO nepodložené žádnými důkazy. Je dobrou zprávou pro mír v Evropě, že tato politická strana prohrála volby. Ale rozpory se šíří i v dosud nejúspěšnější zemi eurozóny Německu, kdy agresivní politika berlínská vlády je trestána dravým nástupem protiintegrační Alternativy pro Německo. Jednotná Evropa, podporující fašismus na Ukrajině a vyostřenou konfrontaci proti Rusku připomíná Titanic. Politici popíjejí drahá vína, objímají lehce oděné a lehce přiopilé dámy, ale do podpalubí již teče voda.
Komickou a virtuální sílu a jednotu zažívá NATO. Bylo příznačné, že zatímco fanatický Cameron se ve Walesu holedbal protiruskými výpady, během následujícího týdne skokově narostl počet stoupenců nezávislosti a nebýt nasazení politiků jiného typu, zejména bývalého předsedy vlády Browna, byla by dnes Velká Británie již minulostí. Sílí odpor mnohých zemí ke zřizování základen NATO na jejich území. Zejména vyváženě působí čtveřice nástupnických států bývalé rakouské monarchie : Rakousko, Česká republika, Slovensko i Maďarsko, které rovněž silně vystupují proti politice nesmyslných sankcí. Politika vystupňované protiruské jednostrannosti dosáhla kulminačního bodu a ačkoliv její podporovatelé hovoří o jejím úspěchu, budiž konstatováno, že propagandisticky lžou jako Goebeles.
Výsledek je pochopitelně jiný:
1. Krym je a zůstane ruský
2. Minimálně Novorosijsko se odpojí od západu Ukrajiny
3. Ukrajina se nikdy nestane členem NATO
4. Ukrajina nikdy nesplní podmínky pro vstup do Evropské unie...
5. Ukrajina už jen bude chřadnout a hledat čím dál zoufaleji pomocnou ruku.
Vážený pane prezidente,
až doposud jsem zmiňoval sled kroků rozkladných jevů po vypuknutí ukrajinské krize.
Je třeba přejít k budoucnosti. Jestliže americký prezident Barack Obama hovoří o izolaci Ruska a jeho slabosti, působí jeho výroky úsměvně. Prezident politicky nesmiřitelně rozervané země na nenávistná uskupení republikánů a demokratů a s podporou cca 40 % respondentů, prezident, jemuž se zcela zbortila zahraniční politika a jehož zemi čeká pochmurná budoucnost v boji proti celosvětovému džihádu, který on i jeho předchůdci vyvolali v život, organizovali jej a masivně financovali, takto hovoří o zemi, která z 80 – 85% stojí za svým prezidentem a je semknutá a hrdá?
Není mu pomoci. Barack Obama často a rád mluví. A nejraději o americkém vůdcovství ve světě. Tento dobrý muž si však neuvědomuje, že přichází chvíle, kdy se pomyslně blíží desítky malých Vietnamů a jakkoliv se to dnes zdá příliš vzdálené, džihádisté na rozdíl od Vietnamců jsou ještě tvrdší a neznají slitování.
Měl si tyto skutečnosti uvědomit včas než spoluzahájil ukrajinské dobrodružství...
Vážený pane prezidente,
Naše skupina je¨jednoznačně přesvědčena, že bez aktivní role Ruska nemůže být světový mír a bez plného zapojení Ruska do zcela nové obranné architektury Evropy
Mnoho šancí nemá.
Mějte prosím trpělivost se západními politiky. Jsou jako trucovité děti, kterým rodiče pořád opakovali, jak jsou jedineční a skvělí až tomu uvěřili a odmítají vzít na vědomí své slabosti a faktickou bezmocnost.
Dejte Evropě i světu šance.
Nejste mstivý a na rozdíl od západních politiků myslíte dopředu a strategicky.
Svět potřebuje silné Rusko a Vy jste právem jeho symbolem.
S úctou
JUDr. Jiří Vyvadil
zakladatel Přátel Ruska v
České
republice
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz