Dokument podřízení se

"Anti-Charta" z roku 1977

Četné vzpomínkové akce se v těchto dnech zabývají vznikem Charty 77 před 40 lety.

Na začátku roku 1977 byl vypracován dokument, ve kterém se požadovalo jen to, co bylo, včetně bývalého Československa, dohodnuto v roce 1975 v Helsinkách. Nicméně bylo také připomenuto, jak reagoval tehdejší režim: hekticky a přísně.

Za prvé, pronásledováni byli první signatáři, mezi nimi i Jan Patočka, který zemřel poté co byl vyslýchán, v březnu. V lednu byl také zatčen Václav Havel, který patřil k první trojici mluvčích Charty 77 - s Patočkou a Jiřím Hájkem.

Při zběsilém hledání prostředků proti požadavkům svobody, které byly formulovány v Chartě, režim využil prominentní zpěváky, herce, filmaře a spisovatele. 28. ledna se v Národním divadle a 4. února v Divadle hudby konala shromáždění, organizovaná k vyjádření proti "samozvaným" členům hnutí odporu, které bylo poskytnuto lidem. V prvním případě jej četla Jiřina Švorcová a Karel Gott ve druhém. Podpisy proti Chartě byly sbírány tak, aby každý věděl: Moje budoucí kariéra bude záviset na tom, zda budu výt s vlky.

Režim také se také pokusil o trik. Takže některé podpisy na „seznamu prezence“ byly prezentovány jako souhlas. Mnohé známé osobnosti se později omluvily za svůj podpis. Více než 7.000 podpisů bylo publikováno v komunistických novinách "Rudé právo“. Rovněž podepsala Dagmar Veškrnová, pozdější druhá manželka Václava Havla.

Nicméně, "Anti Charta" je jen následně formulované označení. V textu se jen málo odkazovalo na odpor proti totalitní vládě komunismu. Slavnostně se zdůrazňovalo, že zásady přijaté v Helsinkách jsou v Československu právě přesně uskutečňovány.

Byl to začátek konce režimu, protože všichni, včetně signatářů dokumentu, věděli, že to není pravda. Existence kolaborantů, ale i odpor proti komunismu, měl v té době už jen asi 13 let k tomu, než se komunismus v Československu zhroutil.

Právě dnes má vzpomínka na bývalou konfrontaci velký význam. Například když Václav Klaus popírá příspěvek odporu, i svého předchůdce ve funkci prezidenta, Václava Havla, ke zhroucení komunismu a vše vykládá jako důsledek vnějších vlivů. Ale vláda Premiéra Bohuslava Sobotky ocenila 40. výročí Charty jasnými slovy a zdůraznila odvahu prvních signatářů dokumentu.

Jaroslav Šonka, Sudetendeutsche Zeitung, 20.1. 2017, str. 1

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf