Doktrína vyvolených

Emil Kalabus

Doktrína je pevné učení či nauka, obvykle opřená o nějakou autoritu. Tak se někdy také označuje soustava neměnitelných zásad – dogmat. V současném užití obvykle soubor zásad, jimiž se řídí zahraniční a bezpečnostní politika určitého státu.

Můžeme se oprávněně ptát, odkud bere prezident USA takovou jistotu „vyvolenosti“ svého národa?

První historická zmínka o vyvolených, kteří jsou povoláni k vládnutí jiným lidem, je o Árijcích.

Další výraznou stopu vytvořili starozákonní Židé, které si podle knih Starého Zákona vyvolil sám Bůh.

Neméně hluboký otisk zanechal v dějinách lidstva v nedávné historii „německý národ“, nacisty považovaný za nadlidi, kteří jsou vedeni Prozřetelností skrze svého vůdce, a jimž je vůči jiným národům, potažmo podlidem, dovoleno vše. Podobně chápali své „poslání“ tehdejší Japonci.

Třebaže se projevy nadřazenosti u „novodobých“ vyvolených národů lišily, měly několik společných rysů, jejichž společným a hlavním jmenovatelem je nejen v křesťanském smyslu slova naprostá absence svědomí a charakteru:

1. obsazování států či území, obývané jinými národy, právem silnějšího

2. systematické potlačování, ponižování, znevažování, hanobení i vyvražďování porobených národů, prvoplánově zaměřené na vlastence či obecně lidi mravně pevné

3. vnucování idejí o nadřazenosti agresora „z vyšší moci“

4. nekritické zveličovaní schopností, nadání či úspěšnosti příslušníků vlastního národa

5. bezostyšné přivlastňování si národního bohatství podrobených států či společenství

Nit vyvolenosti a výjimečnosti u amerického národa se vine celou jeho historií.

Vůdci nově nezávislých kolonií věřili, že jsou předurčeni vládnout celé Severní Americe. Bylo jim to tak jasné, že tomu říkali „ Manifest Destiny“ („Zjevné předurčení“).

Toto „zjevné předurčení“ brzy vedlo k vyhlazovacím válkám proti Indiánům, původním obyvatelům Ameriky.

Manifest Destiny – Zjevné předurčení je označení expanzionistické doktríny, podle níž jsou USA osudově předurčeny rozšiřovat svůj společensko-politický systém a způsob života po celém americkém kontinentě a posléze i v dalších částech světa. Doktrína byla formulována v polovině 40. let 19. století v souvislosti s připojením Texasu k USA a následující americko-mexickou válkou (výraz "Manifest Destiny" použil poprvé v roce 1845 novinář J. L. O'Sullivan), ve 2. polovině 19. století ideologicky zdůvodňovala hegemonii USA v Latinské Americe, jejich expanzi v karibské oblasti a v Tichomoří, od konce 19. století pak byla spojována i s požadavkem anexe zámořských území. Expanze a anexe byly v jejím duchu obhajovány hesly o šíření americké svobody a demokracie, případně samotného politického systému USA, který byl vydáván za nejdokonalejší model demokratické republiky.

Do roku 1848 zabraly Spojené státy téměř polovinu území Mexika. V kongresu byla válka proti Mexiku ospravedlňována projevy o slávě rozšiřování “ anglosaské demokracie“, ale ve skutečnosti stála za těmito výroky touha jižanských otrokářů po půdě a lákadlo zlata na Západě. Generál Zachary Taylor nechal popravit mnoho amerických vojáků, kteří odmítli jít bojovat do Mexika.

Nyní, když se území „zjevně předurčených“ mužů rozprostíralo od oceánu k oceánu, přišel čas poohlédnout se po možnostech vytvoření říše za mořem. Tyto snahy měly ekonomické důvody. Plukovník Charles Denby, železniční magnát a dychtivý expanzionista, tvrdil: „Naše domácí podmínky nás nutí k obchodní expanzi...Každým dnem převyšuje výroba domácí spotřebu...Jde nám o trhy, největší trhy na světě.“

Tak začaly expanze „zjevně předurčených“ za moře.

T. Roosevelt roku 1897 řekl: „Uvítal bych téměř jakoukoli válku, neboť si myslím, že tato země válku potřebuje.“ Od té doby ti předurčeni k vládnutí, zahajovali jednu válku za druhou a nepřestali do dnešních dnů...

Senátor Albert Beveridge svého času prohlásil: „Jsme vládnoucí rasou světa...Nevzdáme se své role při plnění úkolu naší rasy, role správce světové civilizace z vůle Boží...On nás určil za národ

vyvolený...Poskytl nám dar vládnutí, abychom mohli vykonávat správu nad národy primitivními a zastaralými.“

Obama v OSN: Vše, co je správné pro USA, je správné i pro všechny ostatní demokratické země.

Ve svém projevu označil Obama USA za nejsilnější mocnost na světě.

Ruský prezident Vladimir Putin pokládá za nebezpečnou tezi amerického prezidenta Baracka Obamy o výjimečnosti amerického národa.

Ruský prezident Putin tvrdí: „Existují státy velké a malé, bohaté a chudé, s dávnými demokratickými tradicemi a ty, které svou cestu k demokracii teprve hledají…Jsme různí, když ale prosíme boha o požehnání, nesmíme zapomínat na to, že před bohem jsme si všichni rovni“, zdůrazňuje se v článku, který byl otištěn v listě New York Times.

http://www.czechfreepress.cz/emil-…/doktrina-vyvolenych.html