Doktor vězeňských věd

Minulý týden představila známá novinářka Renata Kalenská, spolu se svou "oběťí" Jiřím Stránským, spisovatelem a dlouholetým vězněm komunistických věznic, rozhovor v knižní podobě. Kmotrem projektu byl kníže Karel Schwarzenberg.

Kritika dnešního stavu české společnosti od vitálního pětaosmdesátníka je spojena s mnoha historickými postřehy. Pochází z lepší společnosti z Prahy, částečně dokonce s šlechtickým původem - jeho dědeček z matčiny strany byl konzervativní politik Jan Malypetr, v letech 1932-1936 československý premiér. Stránský byl od počátku velmi kritický ke komunistickému vývoji v zemi. Start nespravedlivého režimu v roce 1945 zahájil Edvard Beneš.

Důsledně a kriticky se zabývá také vyhnáním sudetských německých občanů v období komunismu a často zmiňuje, jaké ochuzení vyhnání způsobilo. V armádě sloužil "pouze" v technických pomocných praporech, které byly beze zbraní používány na největších stavebních projektech. V roce 1953 byl odsouzen, ještě jako teenager, až na osm let ve vězení, z nichž strávil většinu jako horník při těžbě uranu v Jáchymově.

Později měl vždycky problémy při hledání zaměstnání a s komunistickými úřady, zejména s tajnou policií. Dokonce i v osmdesátých letech byl odsouzen za údajnou majetkovou trestnou činnost. Pod pojmem "nepolitické" rozsudky se režim snažil očernit disident a jeho disciplínu.

Už jako mladý muž napsal Stránský první básně, pak krátké texty a nověji knihy o svých vězeňských zkušenostech. Byl také prezidentem českého PEN klubu, nyní působí jako komentátor, spisovatel a vypravěč o volné přírodě. Bohužel je také předmětem studia lékařů, kteří jej mají, hlavně kvůli jeho práci v uranových dolech, stále ve svých rukou.

Jeho tazatelka, Renata Kalenská, je kritická novinářka v období po roce 1989. Stojí za přečtení, jak mu klade dotazy a on hledá odpověď podle svého. Z rozhovoru můžete rozeznat i jeho charakteristický humor. "Doktor vězeňských věd" poskytuje krásný zážitek ze čtení, ale v současné době pouze pro ty, kteří umí číst v češtině. Jeho poznámky o vyhnání, ale také o současné politické situaci v České republice, o politice Václava Klause a Miloše Zemana – oba si je jistě nedají za rámeček - jsou hodnotným odhalením.

Jaroslav Šonka, Sudetendeutsche Zeitung, 17.2.2017, str. 2

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf