Diskuze o nemyslitelném - objeví se jaderné zbraně v EU a v Německu?

Německé noviny Frankfurter Allgemeine Zeitung 6. února zveřejnily rozhovor s předsedou polské vládnoucí strany „Právo a spravedlnost“ J. Kaczyńským, v němž uvedl, že by uvítal transformaci EU v jadernou supervelmoc (1). Rozhovor vyšel v předvečer cesty A. Merkelové do Varšavy, kde se kancléřka setkala nejen s oficiálním vedením Polska, ale také s samotným Kaczyńským, kterého mnozí i v Německu nazývají „šedou eminencí“ dnešní polské politiky. Jedním z ústředních témat návštěvy Merkelové byly otázky obranné politiky EU a v této souvislosti prohlášení Kaczyńského nevypadá náhodně. Naopak je zcela organicky propojené s kontextem diskuse, která začala v samotném Německu v listopadu loňského roku.

V předvečer prezidentských voleb v USA ve Spiegelu vyšel sloupek profesora Ch. Müllera, který, rozmlouvaje o důsledcích možného vítězství Donalda Trumpa, uvedl, že v případě rozpadu NATO a zmizení americké bezpečnostní záruky Evropě hrozí nové závody ve zbrojení, a „dokonce i debaty o vlastních německých jaderných zbraních se mohou stát možnými“. Předpověď Müllera začala být probírána již za méně jak dva týdny, i když v té době nikdo ještě nemohl říci nic určitého o politice nové administrativy USA . (2)

Nejprve R. Kiesewetter, vlivný poslanec Bundestagu za CDU, specializující se na témata zahraniční a bezpečnostní politiky, oznámil, že pokud USA chtějí od evropských partnerů větší investice do bezpečnosti, nebo zda chtějí odejít z Evropy, pak zkrátka stojí za to přemýšlet o tom, zda se nespolehnout v zájmu politiky zadržování na francouzsko-britský „jaderný deštník“, který by mohl být financován ze společného obranného rozpočtu EU. S Velkou Británií by po jejím případném odchodu z EU mohly být uzavřeny příslušné partnerské smlouvy. Podle Kiesewettera tato otázka není předmětem diskuse, nicm& eacute;ně by zde, jak uvedl poslanec, neměl být „zákaz na názory“. (3)

Pak po několika dnech Frankfurter Allgemeine Zeitung publikoval článek svého redaktora B. Kohlera, v němž se tvrdilo, že v případě, že Amerika svalí úkol obrany Evropy do značné míry na bedra samotných Evropanů, pak by to pro ně znamenalo nepříjemné důsledky: zvýšení výdajů na obranu, obnovení branné povinnosti, protržení „červené linie“ a „a pro německé smýšlení něco zcela nemyslitelného — otázku vlastního jaderného odstrašení, které by bylo schopné kompenzovat pochyby o „amerických garancích“. „Francouzský a britský arzenál v jejich dnešním stavu by pro to byl příliš slabý ;. Zatímco Moskva se vyzbrojuje,“ — napsal Kohler. (4).

Prohlášení Kiesewettera a Kohlera samozřejmě vyvolala negativní reakce. Tak předseda Mnichovské konference o bezpečnosti Wolfgang Ischinger vyzval vzdát se diskuse o jaderné strategii Německa, pojmenoval ji nebezpečnou a nezodpovědnou, a zdůraznil, že „neexistuje žádná francouzská varianta, ani varianta EU“. (5)

Ve Spiegelu čtyři známí němečtí politologové — F. Sauer, K. Masala, P. Hellmann a R. Wolf — publikovali článek s názvem „Německo nepotřebuje jaderné zbraně“, v němž za použití dnes i mezinárodně-právních argumentů odůvodnili teze o tom, že vytvoření vlastní jaderné zbraně by Německu jen ublížilo. Zároveň však autoři uznávají, že v případě, „pokud USA skutečně zcela uzavřou svůj jaderný deštník nad Evropou“, bude třeba přemýšlet o tom, jak by se jaderný arzenál Velké Británie a Francie mohl stát součástí celkové strategie odstrašování ЕU. (6)

Vedoucí úřadu spolkového kancléře P. Altmeier v rozhovoru pro Welt am Sonntag“ souhlasí, že v Evropě obecně a v Německu zejména je třeba zvýšit bojový potenciál, odmítl však jakékoliv diskuse o budování jaderného potenciálu EU. Podle Altmeiera je jisté, že nový prezident USA bude do značné míry držet kontinuitu v zahraniční politice, protože přítomnost amerických jaderných kapacit v Evropě není „laskavostí“, ale také slouží účelům ochrany samotné Ameriky před potenciální jadernou hrozbou. (7)

Nicméně téma, jak dříve řekl Kohler „zcela nepřijatelné pro německé povědomí“, bylo přesto otevřeno a diskuse o možnosti vytvoření jaderného potenciálu EU nebo Německa probíhá už v tomto roce.

V lednu politolog M. Terhalle ve vydání „Tages Spiegel“ znovu vyzval k vytvoření německého jaderného potenciálu tváří v tvář „hrozbě ze strany Putinova Ruska“, spočívající podle jeho názoru ve strategické a konvenční nerovnováze, která může nastat v případě ukončení amerických záruk bezpečnosti.

Na počátku února možnost objevení se jaderných zbraní v EU nebo v Německu byla probírána na prvním kanále německé televize v pořadu „Panorama“. Při tom jeden z vystupujících zde komentátorů a odborníků, U. Kühn z Institutu pro výzkum problémů světa a bezpečnostní politiky, zdůraznil, že otázka vlastních německých nebo evropských jaderných zbraní není tak úplně absurdní: „Pokud se v příštích letech situace v oblasti bezpečnosti v Německu a v Evropě bude zjevně lišit v záporném směru, tedy Rusko bude i nadále ohrožovat mír v Evropě, zatímco Američané v té době budou odcházet, pak bych nevylučoval, že v Německu začnou uvažovat o tom, jak se chránit proti Rusku“. Pozoruhodné je, že doprovodný text k pořadu na webových stránkách televizní stanice končil slovy: „Je to velmi citlivé téma — problematické a choulostivé — které se bohužel díky novému muži v Bílém domě může stát aktuální rychleji, než by se mohlo zdát.“ (9)

Ředitel Institutu pro globální veřejnou politiku T. Benner 10. února ve svém komentáři na stránkách „Wirtschaftswoche“, přijímaje jako výchozí obě teze o možném odstoupení USA od svých závazků v oblasti bezpečnosti a o potenciální hrozbě ze strany Ruska, zdůraznil, že německé jaderné zbraně mohou být pouze „posledním krokem v případě, že se euro-atlantického spojenectví zcela rozpadne“. Benner také připomíná vyjádření Kaczyńského, že „jaderný deštník“ EU je v současné době jen iluzorní nápad, nicméně při tom nejen doporučuje udržovat vojenskou spolupráci s Velkou Británií po jejím odchodu z EU, ale také radí vládě v Německu začít po prezidentských volbách ve Francii jednání s Paříží o více než úzké spolupráci v oblasti jaderné energie. Protože podle Bennera „naše vztahy s Francií a její force de frappe jsou rozhodující“. (10)

Oficiální Berlín se této diskuse neúčastní a výše uvedený rozhovor Altmeiera je patrně jen výjimkou. Na tiskové konferenci 8. února zástupci německé vlády odmítli komentovat prohlášení Kaczyńského o přeměně EU v jadernou supervelmoc a upozornili, že „neexistují žádné plány na jaderné vyzbrojení v Evropě za účasti federální vlády“. Nicméně náměstek tiskového tajemníka vlády U. Demmer upozornil v této souvislosti také na to, že v procesu sebepřehodnocení, ve kterém se nyní nachází Evropská unie, otázky vnitřní a vnější bezpečnosti zaujímají ústřední místo. (11)

Spolu se zmíněným prohlášením Kaczyńského to dává jisté důvody se domnívat, že v kontextu současné diskuse o reformě SPBO (Společné politiky bezpečnosti a obrany) EU se otázka o společných jaderných zbraních EU v kuloárech stále diskutuje, i když konkrétní plány pravděpodobně zatím opravdu nejsou. Stojí za zmínku, že i Kiesewetter se zmínil o tom, že ještě před volbami v USA zdůrazňoval myšlenku společného jaderného potenciálu v „kruzích zabývajících se otázkami bezpečnosti“, ale nenašel podporu. Nicméně vyjádřil naději, že po zvolení Trumpa bude toto téma přijímáno seriozněji . (12)

V této souvislosti je třeba poukázat na to, že aktuální proces posilování evropské obranné kapacity byl zahájen ještě za Obamovy administrativy, a mnohá řešení, která jsou dnes akceptována a realizována v této oblasti, se začala připravovat už v letech 2012 – 2013, tj. do začátku ukrajinské krize. Faktor „ruské hrozby“, k němuž do značné míry došlo díky umělému zvyšování napětí členskými státy EU v posledních třech letech, opravdu výrazně urychlil tento proces a ten se již vyvinul v jednu z jeho hlavních hnacích sil. Totéž lze říci o zvolení Trumpa, i když působení tohoto faktoru lze zatím pozorovat pouze na velmi krátkém úseku času. Oba tyto faktory nyní aktivně používají jako hlavní argumenty zastánci posílení obranyschopnosti a přechodu k vojenské integraci EU, které lze pozorovat, například právě na příkladu diskuse o možném jaderném potenciálu EU nebo Německa.

Ale ani „ruská hrozba“, ani zvolení Trumpa nejsou hlavními důvody těch procesů, které se v současné době odehrává v rámci SPBO a ve sféře obrany jednotlivých zemí EU. Jejich základem je v první řadě pochopení odehrávajících se „tektonických posunů“ v mezinárodní politice a ekonomice a snaze Evropské unie aktivně – podporované i Německem – o dosažení „strategické autonomie“ a vstoupení do kategorie plnohodnotných světových velmocí. Držení vlastního jaderného potenciálu je důležitou součástí druhu „strategické autonomie“.

Z tohoto pohledu otevření debaty o jaderných zbraních v EU nebo v Německu se zdá být nikoli výsledkem paniky, ale zcela racionálním krokem příznivců projektu „jaderné supervelmoci EU“, zaměřené na to, aby „nemyslitelné“ se změnilo na „diskutované“ a přijatelné v době, kdy faktor „ruské hrozby“ byl navíc umocněn zvolením Trumpa. Je třeba poznamenat, že cíl byl úspěšně splněn: téma i vlastní jaderné zbraně Německa se staly diskutovanými na stránkách předních časopisů a centrální televize. Jistě, zatím je problém pouze na úrovni diskusí, a k tomu, aby přešel do praktické roviny – pokud k tomu opravdu dojde – můžou uběhnout roky. Ale první krok byl učiněn a další zahraničně-politické tabu v Německu padlo.

Zdroj: https://riss.ru/analitycs/39113/
nwoo.org

1. «Eine Atom-Supermacht Europa würde ich begrüßen». F.A.Z., 06.02.2016.http://www.faz.net/…/polen-kaczynski-macht-werbung-fuer-ang…

2. Müller H. Wie Trump Deutschland zur Aufrüstung zwingen könnte. Spiegel, 06.11.2016.http://www.spiegel.de/…/wie-donald-trump-deutschland-zur-au…

3. German lawmaker says Europe must consider own nuclear deterrence plan. Reuters, 16.11.2016.; “Wir werden mehr Geld für unsere Sicherheit ausgeben müssen“. Roderich Kiesewetter im Gespräch mit Martin Zagatta. Deutschlandfunk, 18.11.2016.

4. Kohler B. Das ganz und gar Undenkbare. F.A.Z., 27.11.2016. http://www.faz.net/…/nach-donald-trump-sieg-deutschland-mus…

5. Wolfgang Ischinger, Twitter, 10.12.2016. https://twitter.com/ischinger/status/807837245453598722

6. Hellmann G., Masala C., Sauer F., Wolf. R. Deutschland braucht keine Atomwaffen. Spiegel, 11.12.2016.http://www.spiegel.de/…/gastbeitrag-deutschland-braucht-kei…

7. “Amerika wird uns nicht den Rücken zukehren”. Welt, 04.12.2016.https://www.welt.de/…/Amerika-wird-uns-nicht-den-Ruecken-zu…

8. Terhalle M. Deutschland braucht Atomwaffen. Tagesspiegel, 23.01.2017.https://causa.tagesspiegel.de/…/deutschland-braucht-atomwaf…

9. Donald Trump und US-Atombomben in Deutschland. Das Erste, 02.02.2017.https://daserste.ndr.de/…/US-Atombomben-in-Deutschland-und-…

10. Benner T. Germany’s Necessary Nuclear Debate. GPPI, 10.02.2017.http://www.gppi.net/…/ar…/germanys-necessary-nuclear-debate/

11. Erklärungen des Sprechers des Auswärtigen Amts in der Bundespressekonferenz vom 08.02.2017. Auswärtiges Amt. http://www.auswaertiges-amt.de/…/_Eleme…/Sprecher_node.html…

12. German lawmaker says Europe must consider own nuclear deterrence plan. Reuters, 16.11.2016.http://www.reuters.com/…/uk-germany-usa-nuclear-idUSKBN13B1…