Začátkem tohoto roku se VLÖ stala členem " German World Alliance" (GWA). Tato organizace

- německy "Deutsche Weltallianz" (DWA) se sídlem v hlavním městě USA Washingtonu

se ujímá naléhavých žádostí Němců a angažuje se ve věci dodržování lidských práv na celém

světě. Právě v období 2. svět. války docházelo k hrozným událostem, které nebyly nikdy skutečně

objasněny.

DWA chce ve Washingtonu provozovat Lobbying pro všechny Němce, kterým jsou lidská práva

odpírána.Tímto se stává tento spolek pro německé Starorakušany zajímavým. Právě v Americe

žili i mnozí Němci.

Minulé pondělí navštívila předsedkyně DWA, Marianne Bouvier, společně se svým manželem a

s vedoucím protokolu Herbertem Traxlerem Dům vlasti. Spolkový předseda VLÖ Rudolf Reimann

organizace chtějí v budoucnu úzce spolupracovat. Bylo dohodnuto, že každoročně se konající

valná hromada se v r. 2005 uskuteční ve Vídni, v Domě vlasti.

Více o spolku se dovíte na Internetu ........... viz adresa

Osobní adresa ......... pro případné dotazy

Srdečně vítejte !

světa v květnu 2004 v Norimberku. Toto je první setkání po 1. květnu, kdy se stará vlast stala

součástí EU. Ale i po vstupu ČR do EU je naším cílem : odsunutí zavrhovat - Benešovy dekrety

Tímto zdravím celou sudetoněmeckou národnostní skupinu ...

55. Sudetoněmecký den 2004 zde v Norimberku je jistě obzvlášť důležitým v historii naší

národnostní skupiny. Koná se totiž již po 50. pod záštitou Svobodného státu Bavorsko. Naše

záštita je dnes znovu obnovena a zdůrazněna. Bude trvat i v budoucnosti. O tom jsem pevně

přesvědčen. O tom by měli všichni vědět, především v Berlíně, v Bruselu a v Praze.

Společně jsme během posledního půl století mnohé v Bavorsku dosáhli. Připomínám mnohá

patronství mezi bavorskými komunami a sudetoněmeckými vlasteneckými kroužky.

Připomínám Sudetoněmecký dům v Mnichově. Tento dům je vaším domovským přístavem v

Bavorsku.

Připomínám pevné a stálé zakotvení Sudetských Němců v politickém životě Bavorska - v Zemském

sněmu, ve Spolkovém sněmu a v Evropském parlamentu. To ukazuje sílu a vitalitu vaší skupiny.

Společně se svou ženou zdravím celou národnostní skupinu, náš čtvrtý rod, v tento 55.

Sudetoněmecký den z celého srdce, obzvlášť Johanna Böhma a Bernda Posselta.

Od začátku května mají Sudetští Němci nejen Sudetoněmecký dům v Mnichově a mnohá jiná

zařízení a muzea v Bavorsku, ale také Sudetoněmecký pokoj v Berlíně. Zastupitelství Bavorska

v Berlíně je také vaším domem, vaší politickou vlastí.

Také zastupitelství Bavorska v Bruselu, které otevíráme na podzim bude vaší oporou.

Tento 55.SDN den má historický charakter, protože je prvním po vstupu ČR do EU.

Mnozí z vás znají zobrazení Evropy jako krásné ženy. Srdce této ženy jsou Čechy. Země, která

byla již od středověkého osídlování východních oblastí formována Čechy i Němci společně.

Umění, kultura,literatura, věda, vše dýchá německo - českou symbiozou, vše dýchá evropskou

historií a evropským duchem.

Nacistické Německo, válka a vysídlení, to vše vedlo k rozbití společné tvůrčí činnosti Čechů, Židů

a Němců. Následovala Jalta, studená válka, železná opona. Protichůdné ideologická systémy

Východu a Západu rozdělily Evropu na desetiletí.

Střední Evropa, na východ železné opony, byla pro mnohé na západě Východní Evropou, pouze

pro odsunuté z vlasti nikoliv. Pro ně bylo během desetiletí rozdělení vždy jasné : Balkán, Polsko,

Československo, Maďarsko,to vše zůstalo částí Střední Evropy. Odsunutí z vlasti byli po celou

dobu rozdělení Evropy duchovním východo - západním mostem.

V desetiletích rozdělení hledali právě sudetoněmečtí křesťané cesty, často tajné cesty, do těchto

zemí, aby tiše pomáhali. Zde vzpomenu zemřelého Josefa Stingla. Národy na východě, Poláci,

Češi, Slováci a Maďaři měli v německých vysídlencích nejlepší mluvčí na západě. I toto je třeba

zmínit jako předehru rozšíření Evropy na východ.

1. květen 2004 je bez pochyby historickým dnem pro Evropu. Evropa Jalty je definitivně minulostí.

Evropa jako celek je dnes jistější, stabilnější. mírumilovnější a svobodnější než kdykoliv dříve

v její historii. To je výhra pro nás všechny, pro všechny národy, pro všechny národnostní skupiny,

pro Sudetské Němce, pro všechny menšiny, obzvlášť ale pro celou mladou generaci v Evropě.

Nechť je tato generace válek a zapuzení ušetřena.

Nepřátelé, kdysi hluboce znepřátelené národy našly díky Evropě sílu ke smíření.

Doufám a přeji si,aby z rozšířené Evropy na východ vyšla smířlivá síla, která ozáří Evropu.

Od 1. 5. 2004 je nová vlast Bavorsko a stará vlast v Čechách, na Moravě a ve Slezsku spojena

v EU. To je přece báječné. Vy a my jako Bavoři posíláme sousední zemi a jejím obyvatelům

srdečné pozdravy, krerými je vítáme.

Na jednotné Evropě začali vypuzení Němci pracovat okamžitě po strašných událostech, které

nezaměstnaní. V době, kdy truchlili nad svými mrtvými, pohřešovanými a také nad ztrátou vlasti,

kdy nevěděli jak dál, v takovém čase vytvořili mírovou chartu a již tehdy nabídli ruku k dialogu.

významný národní den vzpomínky na oběti odsunu. Naše snaha ztroskotala na červeno-zelené

vládě a její většině ve Spolkovém sněmu. Takovýto den by si němečtí vysídlenci zcela jistě

zasloužili. Jestliže získá Unie v příštích spolkových volbách většinu, zavedeme tento významný

den.

Proto prohlašuji : kdo ctí 1. 5. 2004 jako historicky významný den Evropy, ten musí ctít stejnou

měrou historické úsilí odsunutých Němců ve snaze o mír a integraci v Evropě. Z jejich řad bych

chtěl jmenovat - Wenzel Jaksch, Walter Becher, Volkmar Gabert, Peter Glotz, Otto v. Habsburg,

Franz Neubauer, Johann Böhm nebo Bernd Posselt. Oni všichni byli těmi, kteří připravili cestu

mírové, usmířené a dialoguschopné Evropě.

Každoroční propůjčení Sudetoněmecké Karlovy ceny ve vzpomínce na císaře Karla IV. je

výrazem vyznání víry v Evropu a evropské smýšlení.

Samozřejmě víme, že Evropa z 1. 5. 2004 není ještě Evropou, jakou jsme si představovali.

Evropa byla pro nás od začátku vždy také společností hodnot. A právě zde jsou ještě deficity,

které my v Bavorsku nepřehlížíme tak, jako EU komisař Verheugen, ministr zahraničí Fischer

nebo spolkový kancléř Schröder.

ležet na skládce dějin. Navzdory tomu byly v r. 2002, v předvečer rozšíření EU, parlamentem ČR

po 60ti letech od demokratického Parlamentu opětovného stvrzení. To je naprosto neuvěřitelné.

Souhlas se zapuzením ještě dnes, je nejen pro Sudetské Němce tvrdou ranou do obličeje, je

nepřijatelný pro stát Bavorsko. Toto rozhodnutí parlamentu ČR odporuje jasně a jednoznačně

skutečně budována.

Česká strana zdůrazňuje stále ráda, že by budoucnost neměla být zatěžována minulostí. Ptám

se tedy : Jak je možné, že 60 let staré zapuzovací dekrety jsou v současnosti prohlášeny za

gestem, než právě prohlásit Benešovy dekrety za neplatné a závazně se od nich distancovat?

Chceme Evropu, ve které jsou zločiny proti lidskosti pronásledovány a ne každé viny zproštěny.

Chceme Evropu, ve které by se zástupci státu zasazovali za právo a to i za právo na vlast a přitom

nedoporučovali jiným státům zapuzování. Chceme Evropu, ve které by bylo označováno právo a ne

času ve Frankské poště : " Oběti zapuzení by ztratily svou důstojnost, kdybyste zcela jasně

K tomuto doplňuji: " Všichni demokraté by ztratili svou důstojnost, kdyby podobná vyjádření němě

přijali".

Představovali jsme si Evropu, ve které budou muži a ženy váženi za mír a svobodu, a ne mezi

jiným za to, že pod jejich zodpovědností bylo zapuzeno přes tři milióny lidí, přičemž přišlo přes

200 000 lidí o život.

a v žádném případě sousedské politice, která tvrdošíjně i přes mnohá vyzvání Evropského

Parlamentu, odmítá Benešovy dekrety přezkoumat.

upírat. Ale pro zrušení Benešových dekretů v průběhu jednání o možném vstupu ČR do EU

neudělal nic.

Také pro ministra zahraničí Fischera platí : nulové nasazení ve vaší záležitosti. Stejně tak pro

spolkového kancléře Schrödera, přestože sám spolkový ministr vnitra Otto Schily zde na

Sudetoněmeckém dnu v Norimberku zrušení Benešových dekretů požadoval.

Spolkový kancléř Schröder nepromluvil svým pražským soudruhům do svědomí ani nyní při

uctění památky Benešene. Je to bohužel tak : Této červeno-zelené vládě jsou vaše prosby

všech německých zapuzených z vlasti. Od r. 2000 se snaží Erika Steinbach a Peter Glotz o

výstavbu tohoto centra. Toto centrum a stanoviště Berlín mají mou plnou podporu. Jsem velice

rád, že náš nový president, pan Dr. Horst Köhler, který osud odsunutého běžence zná z vlastní

zkušenosti, se pro toto centrum vyslovil.

Jako žádná jiná země, upomínáme my v Německu mnohými dokumentačními a vzpomínkovými

odpovědnost za dvanáct temných let v německých dějinách. Víme co naše vzpomínky pro ony

oběti, které v nacistickém Německu nepředstavitelně trpěly, znamenají.

Myslím, že je na čase - v příštím roce se naplní 60. rok od zločinu zapuzení - abychom jako

Otázka, kterou teď společně pokládáme, zní : Jak to má jít dál, potom co se ČR navzdory B. D.

stala členem EU? Mnozí z vás by na tomto místě raději rezignovali, mnozí z vás zuří, ale někteří

EU je překonáním Evropy válečné, překonáním nacionalismu a zapuzení, jak jsme to do poloviny

20. století znali. Tato Evropa překročila práh k 21. století. Ale nese v sobě těžká břemena

a otevřené otázky století 20. Kde příkoří 20. století i nadále působí, musí být zpracováno.

To se netýká pouze sudetoněmeckých otázek. K zapuzení docházelo během posledních 60ti

let od Finska přes Kosovo až na Kypr.

záležitostí. Evropské orgány se musí teď samy sebe ptát, jak chtějí s dekrety zacházet.

Chce k nim EU snad mlčet? Tyto otázky si musí Evropa položit - a my budeme tyto otázky

vystupovat proti zapuzení v Kosovu nebo v Africe, když Evropa sama protilidské dekrety trpí.

1990 muselo mnoho miliónů lidí na celém světě opustit vlast. Kvůli vlastní věrohodnosti se

Vstupem ČR do EU se na mém dosavadním stanovisku nic nezměnilo a ani v budoucnosti se

bude v budoucnu zastupovat Bavorsko a Německo v Evropském Parlamentu. Je pro vás

důležité vědět, kdo ve Štrasburku a Bruselu zvedne ve vaší záležitosti hlas a kdo ji zamlčí.

Jsem názoru, že je povinností kancléře a ministra zahraničí, aby toto téma vnesli do rozhovorů

na evropské rovině. Spolková vláda je povinna zasadit se za práva vlastních občanů.

Bavorsko a Českou republiku pojí mnohé. Máme společnou komisi, která v uplynulých více jak

deseti letech uskutečnila mnohé projekty. Existuje 200 partnerských škol, což je pozoruhodné.

Výměných projektů se účastní každý rok na 7000 žáků. Máme také intenzívní hospodářské vztahy.

mladé a střední generace.

politické elity v ČR cítí stále víc : trvat na starých pozicích i ve společné Evropě je přežitkem.

Evropa změní smýšlení Čechů tak , jak změnila smýšlení Němců a Francouzů v 50. a 60. letech.

Rozšíření EU k 1.5.2004 je spojeno s mnoha otázkami k budoucnosti EU.

Rád bych některé zmínil.

Poukazuje na kořeny, z kterých Evropa vznikla. Křesťanství formovalo tento kontinent, vědomí a

morální hodnoty lidí přes tisíc let. Každá kulturní společnost musí mít duchovní fundament.

K tomu patří jednoznačně křesťanství.

2006 začíná nová finanční perioda. Pak se bude nabízet rozhodná otázka, jak to má jít v EU se

ská solidarita nemohou být financovány dalším zvyšováním EU rozpočtu, jak si myslí dosavadní

komise a EU komisařka Schreyer. Já jsem pro omezení EU rozpočtu o 1 % hrubého

Červeno-zelená vláda to ovšem nerespektuje. Ministr financí Eichel naloží v tomto roce na už tak

ohromnou horu dluhu ( 1,3 bilióny Euro ), další rekordní částky. Při tom platíme již teď ročně 38

miliard Euro úroky t.z. 100 miliónů Euro denně. Tak to nemůže a nesmí jít dál. Zanechali bychom

další generaci dluhy, které by ji udusily.

My v Bavorsku usilujeme o rozpočet na r.2006 bez nových půjček. Už si prostě nemůžeme dovolit

to co dříve. Jinak bychom jednali nezodpovědně vůči naším dětem.

hranice. Takováto ohraničení zaručují identitu. Zachovávají vnitřní solidaritu a spojitost.

Chorvatska. Takovéto rozšíření musíme napřed zvládnout. K tomu potřebuje EU v příštích letech

fáze vnitřní konzolidace a klidu. Společnost, která se skládá z 28 států se musí upevnit a srůst.

rozbít.

smlouva. Ta se dá vystavět na obzvláštní partnerství mezi EU a Tureckem.

Ústava. finance a hranice, to jsou rozhodující otázky pro budoucnost. Těm se musí nově zvolený

Parlament postavit. V tomto Parlamentu bude sedět poprvé sudetoněmecká strana po boku

českých poslanců. Budoucí kolegové pana Bernda Posselta mohou pak bezprostředně zažít,

jak se rve za vaše zájmy v Evropě. Na " forum europaeum " může se svými českými kolegy

započít dialog. To bude určitě těžký kus práce. Pro ni má mou a jistě i vaši plnou podporu.

Evropa je teď větší. Dům Evropa je postavený a připravený k nastěhování. Není to ale žádný

rodinný dům. Je to dům s mnoha byty. Většími a menšími. Mnoho bylo od nových obyvatel

očekáváno, v mnohé bylo doufáno. Mnohé leží také na nás, společně s našimi sousedy, s

se i úspěchy. A tyto úspěchy zpříjemní bydlení v domě Evropa. K tomu může dojít, když budou

nalezeny společné cesty a pravidla pro spolužití. My se přece nechceme a nemůžeme jen

ve svých bytech zamykat.

mezinárodně a kosmopoliticky zařízeném, je velice důležitá. Děti a mladiství musí být na

setkání s jejich sousedy dobře připraveni. K tomu patří nejdříve, seznámit se dobře mezi

základě, že by bylo těžké jím otřást.

Práce mládeže je investicí do budoucnosti. Vedle výchovy rodiči a školského vzdělání je

práce mládeže třetím sloupem v tomto systému. Změny v naší společnosti vyžadují od všech

třech sloupů změny a přizpůsobení. Vazby dětí a mládeže na svazy a kroužky popřípadě

pravidelné skupinové hodiny jsou mnohem méně významné než před 20ti nebo 30ti lety.

Abychom nadchli děti a mládež, musíme obstát v silné konkurenci : ať je to televize, počítač,

mnohé možnosti sportovního vyžití nebo zábavní průmysl. Důležitá je především naše

iniciativa a nápaditost. Ale i čestný úřad stojí peníze. Každému je jasné, že finanční možnosti

také investicí do budoucnosti. Investice, které se vyplatí teprve za několik let nebo dokonce

desetiletí. Jestliže by se do práce mládeže neinvestovalo, vedlo by to stejně jako u domu,

Jde jen o to najít vhodnou cestu mezi nutným šetřením a potřebnou investicí.

Obzvlášť bolí, když je mnoholetá, pro budoucnost důležitá práce, zničena pouhým

Žádáme proto všechny zodpovědné, aby společně s mládežnickými svazy, hledali správnou

cestu. Pak může být také nalezena. Spolehněte se na to, že právě v těchto těžkých letech

jsou si mládež i mladí dospělí své zodpovědnosti vědomi.

" Lidská práva uctívat - odsunutí zavrhovat " - tak zní v letošním roce motto SND.

Toto motto zdůrazňuje, že Sudet. Němci z vlastní hořké zkušenosti, zastupují ty, kteří - kdekoliv

na světě - jsou donuceni k útěku a jejichž lidská práva jsou bez milosti pošlapána.

Je to znamení velkorysosti a politické uvědomělosti, když lidé, kteří sami utrpěli křivdu, bojují

Nespočet SN byl, jako oběť zapuzení, donucen opustit svou vlast. Počet těch, kteří po roce

1945 přicházeli ze Sudet nebo jiných regionů např. do Hesenska, jde do miliónů.

a po dramatickém příkoří zapuzení, novou, demokratickou zemi. V Hesensku, stejně jako v

ostatních spolkových zemích, podali starousedlíci ruku zapuzeným a šli společně, rozhodně

a úspěšně cestou do nové budoucnosti.

Dnes leží naše budoucnost ve spojené Evropě. Již několik týdnů je ČR členem EU, spolku

států, který je hospodářky a politicky mimořádně úspěšný a který je povinnen principům

demokracie, svobody a spravedlnosti. Máme radost ze členství ČR a ostatních států v EU,

protože rozšíření EU otevírá všem členům, starým i novým, nové perspektivy.

Tuto radost kalí pouze Benešovy dekrety. Jejich zrušení by bylo dobrým signálem.

Sudet. Němci se v naší společnosti již dávno integrovali. Útěk a zapuzení jsou součástí

německé historie a součástí slovy nevyjádřitelného utrpení, které postihlo lidstvo ve všech

časech.

Aby žádné z těchto utrpení nebylo zapomenuto, je nezbytné zajistit společnou mírovou budoucnost.

Šance na vytvoření takovéto budoucnosti, je vzhledem k velkému úspěchu EU tak veliká, jako

nikdy předtím.

Jsem rád, že jsem mohl také v r. 2004 vyjádřit své spojenectví se Sudetoněmeckým

Landmannschaftem. Přeji 55. SND dobrý průběh .......... blá, blá.