Dekrety prezidenta republiky

Ze vzpomínek na prezidenta E. Beneše a jeho dílo, bychom si měli odnést alespoň jeden zvlášť důležitý poznatek.

Benešovy dekrety neexistují. Dekrety prezidenta republiky je správné souhrnné označení jednotlivých aktů dekretální normotvorby.

Sudeti a sudetofilové úmyslně užívají termín Benešovy dekrety. Má vzbudit zdání, že prezident Beneš dekrety tvořil samostatně. Skutečnost je však zcela jiná. Od počátku dekretální normotvorby se na tvorbě jednotlivých dekretů podílela čs. londýnská vláda v čele dr. J. Šrámkem a dále též Státní rada. Později do procesu tvorby dekretů vstoupila i právní komise, v jejímž čele stál prof. dr. A. Procházka, přední lidovecký politik. A jistě je  dobré i uvést, že v tomto právním orgánu pracoval jeden čs. Němec. Později rozhodným způsobem vstoupila do tohoto procesu i Slovenská národní rada a následně i čs. vláda se svými odbornými orgány.

Snad nejpřesvědčivěji může působit, že pod dekrety prezidenta republiky je podepsán nejen prezident E. Beneš, ale i předseda vlády a jednotliví ministři, kteří za jeho provedení odpovídalí. Takže pod dekrety, od doby vzniku "košické vlády". nacházíme jména např. Fierlinger, David, Gottwald, Dr. Šrámek, Ursíny, Masaryk, Laušman, Dr. Procházka, Ripka.

Sudeti neustále mluví o tom, jak se chtějí smiřovat. Pokud je na tom alespoň kousek pravdy, pak by si měli konečně zapamatovat, že je správné užívat termín dekrety prezidenta republiky. A asi bychom na nich ze začátku chtěli  moc, kdybychom je slušně a rozhodně též požádali, aby přestali mluvit o vyhnání, ale používali termíny postupimské konference, tedy ne ty, které si sami účelově vytvořili, ale  transfer, přesídlení, odsun.

Pokud ani toto nedokáží, pak veškeré jednání s nimi je zbytečné, poněvadž jim nejde o smíření Chtějí nám vnutit své termíny, své vidění minulosti  a současnosti. Chtějí nás zbavit budoucnosti. A na to nikdy nemůžeme přistoupit.

J. Kovář.