Mirko Raduševič
Ani vyspělé státy světa nedokážou zabránit strádání dětí. O tom, že děti v chudých zemích jsou na tom mizerně, se ví. Překvapující je nová zpráva UNICEF o chudobě dětí ve vyspělých zemích.
Organizace na ochranu dětí při OSN – UNICEF vydala šokující zprávu o dětské chudobě během tzv. Velké recese: Od roku 2008 2,6 milionu dětí se i v bohatých zemích dostalo pod hranici chudoby (viz). Ve třiadvaceti z jednačtyřiceti zkoumaných zemí se chudoba dětí po roce 2008 zvýšila o padesát procent. Mezi těmito zeměmi jsou například Irsko, Řecko, Island, Lotyšsko nebo Chorvatsko. Jeffrey O'Malley, vedoucí globální politiky a strategie UNICEF situaci komentoval: „V řadě bohatých zemí šly příjmy domácností dolů, což mělo negativní dopad na děti. Pro ně a jejich komunitu to bude mít dlouhodobé následky.“
Zpráva mluví o tom, že ve 41 zkoumané zemi celkem 76,5 milionů dětí žije v relativní chudobě, neboť jejich rodiny disponují méně než 60 procenty průměrného příjmu, který platí pro určitý stát. Čísla ukazují, že ve více než polovině uváděných zemí žije jedno dítě z pěti v chudobě. Jsou země jako Řecko, Lotyšsko a Španělsko, kde se chudoba vztahuje na 36 procent dětí, v USA je to 32 procent a v Itálii 30 procent.
V USA se dětská chudoba rozrostla od začátku krize ze 34 do 50 států. V roce 2012 zde žilo 24,2 milionu dětí v chudobě a od roku 2008 činil nárůst chudoby 1,7 milionu dětí.
Na serveru deníku Independent si všímá David Bull, ředitel britské pobočky UNICEF zjištění, že úsporná opatření zavinila s největší pravděpodobností ve Velké Británii zvýšení dětské chudoby a žádá, aby okamžitě byly přezkoumány tyto dopady a pokračuje: „Je pro nás zklamáním zjištění, že 18 zemím se podařilo snížit úroveň dětské chudoby i v obtížné ekonomické situaci a že Spojené království je na tom ještě hůře. (Pozn.: Česká republika podle studia patří k nejméně zasaženým zemím. UNICEF jako nejméně zasažené země uvádí Austrálii, Čile, ČR, Dánsko, Lucembursko, Mexiko, Norsko, Polsko, Jižní Koreu, Švédsko, Švýcarsko a Turecko).
Komentátor magazínu The Economist má za zlé a vyčítá neobjektivitu autorům výzkumu v tom, že kategorizace zemí do tří skupin - nejvíce, mírně a nejméně postižení – není objektivně vedená, ale jde o subjektivní rozhodnutí. V souvislosti s tím upozorňuje, že Británie je zemí, která prožívá nejdelší období mzdové stagnace od roku 1855, kdy se tento parametr začal měřit.
Důsledky
Ekonom John Kenneth Galbraith tvrdí, že obecná tvrzení jsou obvykle brána za pravdivá, přestože tak tomu není. To platí i pro tvrzení o Velké recesi, že utrpení bylo nevyhnutelné, bylo rovnoměrně rozložené mezi sociální skupiny a že lze chudobu zmírnit makroekonomickým oživením.
Zpráva svědčí o něčem zcela jiném a její závěry citujeme: „Miliony dětí byly krizí bezprostředně zasaženy (a to více než jiné zranitelné skupiny, jako jsou důchodci). Mnohé z nich si důsledky ponesou po celý život. Dopad krize na děti nebyl rozložen rovnoměrně napříč dětmi ani na všechny země světa.“ Například podle tabulky příjmů se rodiny s dětmi v Řecku propadly zpět o čtrnáct let vývoje mzdy. Velké ztráty zaznamenaly rovněž rodiny v Irsku, Lucembursku a Španělsku, kde došlo k desetiletému propadu. Autoři studie se děsí, jaká musí být situace u rodin s nejnižšími příjmy. Co je považováno za alarmující, je také skutečnost, že snížení příjmů rodin se začalo projevovat „v rozevírajících se sociálních rozdílech a snížení populace.“ Studie dále uvádí: „Vzestupný trend porodnosti se poprvé za posledních deset let zpomalil, což je spojeno s tím, že mladí lidé odkládají založení rodiny z ekonomických důvodů.“ Nejvíce jsou tímto fenoménem zasaženy země, které byly nejvíce vystavené recesi a také mladé věkové skupiny (15-19 a 20-24 let). Popsané příčiny mají také vliv na to, že se země těžko zdvedají z chudoby a úroveň vzdělávání populace je v poklesu. Citujme dále ze studie: „Rizika jsou nejvíce patrná v Evropě, kde osudy dětí odrážejí rostoucí nerovnosti, a to i mezistátně. Rozevírající se nůžky nerovnosti ohrožují ambiciózní projekty EU, jako je například Strategie 2020. Tento projekt si dal za cíl vytáhnout 20 milionů lidí z chudoby a sociálního vyloučení. Nezaměstnanost ale vzrostla o 75 procent.“
Literární noviny
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz