Pouhé tři kilometry od městečka Kašperské Hory se vypíná na kopci (886 metrů nadmořské výšky) hrad Kašperk. Může se pyšnit, že byl založen roku 1356 českým králem a císařem Karlem IV. Je nejvýše položeným hradem v republice, spolu s Radyní, nedaleko Plzně, byl strážným hradem. Nejde mi ale o informační stať pro turisty. Hrad totiž sehrál docela zajímavou úlohu v nedávné historii.
Před mnichovskými událostmi, již od poloviny třicátých let, patřili zdejší Němci k velmi horlivým henleinovcům. Bylo to bezesporu jedno z jeho velmi aktivních "hnízd odporu“. Pořádali průvody, vyřvávali jejich hesla a vůbec dávali českým obyvatelům najevo, kdo tu je a v budoucnu bude ještě větším pánem. Jak se postupně situace zhoršovala, docházelo i k napadání dětí, když s učitelkou byly na vycházce, hrubostí a výhružek přibývalo. Zdejší muzeum má o tom mnoho dokumentů. ve svých sbírkách.
Když jednotky wehrmachtu následkem potupného diktátu v Mnichově obsadily Kašperské Hory, čekal je jásot a mohutné oslavy.Místní henleinovci, městská rada i duchovní nevěděli, jak se co nejvíce zavděčit, že skončila "tyranie Čechů". Neví se už přesně v jaké hlavě se zrodil - tehdy geniální dle nich, z dneška komický - nápad, nabídnout jako dar milovanému „Vůdci" hrad Kašperk. Ano, městská rada toto rozhodnutí přijala brzo po obsazení, čili v horlivosti určitě dala mnohým jiným místům „flek". Pokud jde o dar samotný, netřeba to příliš komentovat.
Kdokoliv navštíví zdejší museum, sám zhlédne, jak se s nabídkou vypořádali. Uvidí dvoudvéřovou dýhovanou skříňku. Na její čelní straně je velikými číslicemi vyznačen letopočet 1938, uvnitř intarsie znázorňuje znak Kašperských Hor. V této schránce byla uložena darovací listina. Ta se nedochovala, což je pochopitelné, mířila přece do Berlína k „fýrerovi ". Zachovala se o této mimořádné události ovšem zpráva, článek například v Rheinische Landeszaitung z 25. listopadu 1938. Text zní : „Městská rada sudetoněmeckého města Kašperské Hory se usnesla, aby jejich hrad byl darován Vůdci a říšskému kancléři Adolfu Hitlerovi jako projev vyjádření díků za osvobození z cizí nadvlády. V nejbližších dnech navštíví starosta městečka kancelář Vůdce. A tam darovací listinu předá“. V článku se dále píše, že hrad Kašperk je od 14. století spojen s dějinami české země a odráží i osudy zdejších obyvatel od doby panování císaře Karla IV.
Hitler ale byl patrně dobrý počtář, i když v té době prožíval velkou euforii z toho, jak se mu vše daří. Samozřejmě díky i politice západních mocností. Tento ztřeštěný, lokajský nápad jeho soukmenovců nemohl uspět. V podstatě mu byla věnována ruina, nešlo přece o podobnost s Hlubokou, či Orlíkem. Z hlediska nutných nákladů na úpravy a na údržbu byl dar velmi lehkým.
Plánovaný úder proti levicově orientovaným Němcům byl však neprodlený. Hned na počátku po obsazení českého pohraničí bylo zatčeno přes 20.000 obyvatel, z nichž 8 tisíc putovalo do koncentračních táborů. I v uvedeném třídění se postupovalo systematicky. Pocítili to například i v nedalekých Hartmanicích. Horliví henleinovci udávali spoluobčany a tak gestapo mělo od samého počátku velmi ulehčenou práci. A jak čas míjel, další radosti navštěvovali „osvobozené“ sudeťáky – odvoz kostelních zvonů, rukování na frontu, první padlí „na poli cti a slávy“ za fýrera a říši.
Myslím si, že případ darování hradu je poučný i pro nás. I my jsme dělali po válce různé chyby. Mlčeli jsme i tehdy, když jsme se měli ozvat. Ovšem mlčíme i dnes. Od rozkrádání našeho národního majetku v malém, přes tzv. privatizaci, holandské dražby, šíření korupce, politický marasmus až po drastické snižování životní úrovně celých sociálních skupin, o něž se zasloužila především nečasovsko-schwarzenbergsko- kalouskovská vláda, jen potichu žbrbláme, zatímco bychom měli hodně a hodně křičet a říci všem zlodějům a politickým hochštaplerům již dost!
Z archivních materiálů připravil Josef Sedlák, Plzeň
Webová stránka: www.ceskenarodnilisty.cz E-mail: vydavatel@seznam.cz